regulace obřích motorů

[Artaban001]

Elektronicka komutace motoru prichazi v uvahu tehdy,využívá li se jako rotor trvaly magnet. Jinak - stejne do toho rotoru proud privest musis, takze je jedno, jestli tam das dva masivni krouzky, nebo komutator. Konstrukce stejnosmernych motoru zna spousty prostredku jak snizit jiskreni na co nejmensi miru (komutacni a reakcni vinuti na statoru - jiz jsem to sem psal). Kdyby jsi chtel pouzit synchronni motor, tak by jsi musel vyrobit vhodny snimac polohy rotoru, kterym by jsi budil nejaky vykonovy 3f mustek z vykonovyma tranzistorama. Mel by jsi ale jakysi monstrum, ktery by se Ti odpalilo pri prvni napetove spicce a pri vetsim pretizeni. Proto se doposud pouzivaji komutatorove motory, a nebo se v trakci zacinaji pouzivat asynchronni motory s frekvencnimi menici.

Jinak pro tvou informaci: cerpadlo z jakesi automaticke pracky (se zaplavenym rotorem z trvalyho magnetu) jsem uspesne vyrobil elektronicky komutovany motor. Pouzil jsem k tomu elektroniku z vykonneho prumysloveho DC ventilatoru. Vysledek - motor se tocil, ale zaberny moment byl hodne slaby. Na komutatorovy motor to nemelo. A to jsem z tim laboroval dost dlouho.. Pokousel jsem se totiz pro nekoho vyrobit cirkulacni cerpadlo na stejnosmerny proud..

[Artaban001]

I kdyz ve stejnosmernym motoru jsou dva uhliky, dvoje vinuti v serii (seriovy motor) tak je tam mnohem mene neuzitecnych ztrat, nez u 3F MOSFET mostu. To pocitam 3F buzeni. Ve skutecnosti si muzes dat u kotvy stejnosmerneho motoru (pri vyrobe) "fazi" kolik chces motor ma pak plynulejsi chod. 3F kotvu maji jen ty nejlevnejsi serva na maly napeti, nebo motorky v kazetaccich.

Zaver: klasicky motor z komutatorem ma vyssi ucinnost a lepsi zaber. A na nejaky slaboucky jiskreni se s...e

[brtnik]

A šlo by takový motor realizovat tak, že by buzení bylo na rotoru a "pohonné" cívky by byly na statoru? Šlo by tak snížit napětí na lamelách na únosnou mez?

Energii do rotoru musíš stejně přivést (viz Artaban001), přehozením statoru a rotoru si nepomůžeš (když převrátíš naruby malou košili, stejně ti bude malá...). Komutátor je velmi dokonalá (a propracovaná) věc (je mnoho literatury i v češtině, které se kluzným kontaktem a komutací podrobně zabývají), při správné konstrukci je u velkých výkonů těžko nahraditelný elektronikou. Konstrukce stejnosměrného motoru má několik prostředků, pomocí nichž může omezit jiskření mezi kartáčem a lamelami a navíc to, co vadí u vysavače v domácím rozvodu nn nemusí vadit ve vn trakci či u obřích strojů v průmyslové síti. Pokud by byl zájem, je možné si zblízka prohlédnout ss stroj (Siemens z roku 1917, 2 MW/650 V, průměr cca 4 m, 68 otáček, vodorovná hřídel) - je to pohon těžního stroje v hornickém muzeu na dole Michal v Ostravě. Stroj běžel až do devadesátých let minulého století v původním stavu (vinutí, izolace...). Napájený byl z Illgnerova soustrojí (Ward se setrvačníkem), poháněného asynchronním motorem. Regulace umožňovala precizní zastavení v poloze +/-2 cm na obvodu 4 m bubnu (úhel si spočítej sám). Je to přeci jenom něco jiného než motor z magneťáku či vysavače... Obrázek komutátoru s jednou sadou kartáčů (je jich tam jinak 20) je tady: