Nahrada DIN (repro) konektoru
Moderátor: Moderátoři
sinclair píše:Stříbro se výborně čistí trichloretylenem, Čikulíkem a vůbec nejlepší je tmavý /abrazivní/ konec školní dvoubarevné mazací gumy Koh-i-noor, je to ta s rozměrem asi 20x50mm se seříznutými konci do špičky.
Rovněž výborně očistí i oxidované postříbřené vývody ruských odporů MLT-0,25.
Tu gumu zkuste, budete překvapení.
Potvrdím - stejnou gumou jsem úspěšně (už před lety) čistíval třeba "dotekové nýtky" na karuselu Trp VEF 206, kontakty relátek, nebo "piny konektorů" v TVP Grundig.
__________________________
Žádný učený z nebe nespadl, ale pitomce jako by shazovali
Diky za odpoved
Existovaly i zásuvky, do kterých se dal tento konektor vsunout i otočený o 180° - v jedné poloze se vestavěný reproduktor odpojoval, ve druhé ne.
A kutilmile - nelituju tě
- zdenoeddie
- Příspěvky: 2580
- Registrován: 31 říj 2007, 00:00
- Bydliště: uz len Presov :)
- Kontaktovat uživatele:
Na DIN reprokonektoru je prostřední plochý kolík ZEM, tedy po novu GND, nebo chcete-li mínus. Živý vodič, tedy plus reproduktorů je na kulatém kolíku, který také u oboustranných zásuvek vypínal plus do vestavěného reproduktoru v přístroji. Takže na střední plochý kolík ČERNÝ.
Tenhle typ konektoru, pokud nemá hodně zčernalé stříbro na kontaktech, dokáže bez úhony přenést max. 40W/4R, papírová zatížitelnost z katalogu byla 2A.
A kutilmile - nelituju tě
No a tehdy bylo určitě třeba pro prostý lid vytvořit něco jednoduchého. Tenkrát ani němci neznali tu anglinu. Žádný comp, volná směna.
Jinak na trvalé 2A bych to nikdy nedal, zvláště ten rozpínací, kdy se kolíku jen z jedné strany dotýká plíšek. Ale ani to druhé provedení, kdy každý kontakt svírá tenounká vidlička......
Bermež to tak, že cinch nebo jack bylo černošské zaklínací slovo - u nás.
A přesto! Kolik kousků TW 120 odvádělo skvělou práci a při slušném zacházení vše frčelo.
- zdenoeddie
- Příspěvky: 2580
- Registrován: 31 říj 2007, 00:00
- Bydliště: uz len Presov :)
- Kontaktovat uživatele:
BOBOBO píše:Ptát se proč je opravdu nesmysl. Když DIN, tak NSR, když Němec, tak žádná otázka, ale plnění. Co bych za to v práci někdy dal......
No a tehdy bylo určitě třeba pro prostý lid vytvořit něco jednoduchého. Tenkrát ani Němci neznali tu anglinu. Žádný comp, volná směna.
Jinak na trvalé 2A bych to nikdy nedal, zvláště ten rozpínací, kdy se kolíku jen z jedné strany dotýká plíšek. Ale ani to druhé provedení, kdy každý kontakt svírá tenounká vidlička......
Bermež to tak, že cinch nebo jack bylo černošské zaklínací slovo - u nás.
A přesto! Kolik kousků TW 120 odvádělo skvělou práci a při slušném zacházení vše frčelo.
Tak tohle by se mělo tesat.
Naše normy se normám DIN v širokém rozsahu přizpůsobovaly, ve strojařině a elektrotechnice především (míry, typy závitů, ozubení kol, tolerance, tvrdostní stupnice, číselné řady ložisek, koeficienty pevnosti, řady jmenovitých napětí a proudů, barevné značení vodičů, značení v technické dokumentaci atd, jen zásuvky francouzského typu u nás nedokázala vytlačit zásuvka Schuko ani za okupace, ale to je něco jiného) - ono by se toho jinak nedalo moc vyexportovat pro nedostatečnou kompatibilitu.
A export hotového výrobku byl vždy ekonomicky výhodnější, než tehdy (tím míním období po první okupaci) běžnější vývoz surovin, jakkoli to politické špičky nepřijímaly právě s nadšením a braly takové vývozy jako nutné zlo.
Jinak - k normám řady ČSN36 8xxx musely přece existovat normy pro provádění zkoušek těchto konektorů. Nemáte s nimi někdo ještě dnes podloženou skříň? Při zkouškách totiž musely tyto konektory bez újmy vydržet pětinásobek jmenovitého efektivního střídavého proudu, t.j. v tomto případě 10A, na každém kontaktu po dobu 1 minuty, pokud si ještě pamatuji (nebo to bylo trvale a po dobu jedné minuty to měl být desetinásobek? Fakt už nevím, ve zkušebně jsem nedělal, jen jsem kdysi měl tu normu v ruce).
Vzhledem k tomu, že při 100W trvalého sinusového výkonu teče do čtyřohmové zátěže proud 5A, se při normálním hudebním signálu konektorem nebudou tlačit v průměru víc, než ty 2A. Špička ho ani nestihne výrazně ohřát a po ní se zase uchladí.
Takže u 80W zesilovače mne tento konektor neudivuje.
Ostatně konektory DIN měly něco do sebe a přiřazení signálů jednotlivým kontaktům zajišťovalo slučitelnost v celé Evropě a části Asie.
Nakonec i obousměrné paralelní rozhraní scart se drželo mnoho let, jen významy signálů byly v době normalizace poplatné špatnému odhadu vývoje technologií: je to příliš velké a místo normalizovaných signálů by na ty piny slušely jiné, jenže pak by byla v háji kompatibilita.
Jen to u těch kulatých 3-7kolíků trochu kazili zámořští výrobci, kteří pro Evropu do svých přístrojů montovali DIN-konektor jen proto, aby tam byl, většinou ovšem dost svérázně zapojený...