Nahrada DIN (repro) konektoru

Zpráva

#16 Příspěvek od **EKKAR** » 24 led 2009, 20:38

Nebudem - obsahuje křemelinu nebo křemennou moučku, tak proč by neměla solidně čistit?

#17 Příspěvek od **kokun** » 24 led 2009, 21:19

sinclair píše:Stříbro se výborně čistí trichloretylenem, Čikulíkem a vůbec nejlepší je tmavý /abrazivní/ konec školní dvoubarevné mazací gumy Koh-i-noor, je to ta s rozměrem asi 20x50mm se seříznutými konci do špičky.
Rovněž výborně očistí i oxidované postříbřené vývody ruských odporů MLT-0,25.
Tu gumu zkuste, budete překvapení.

Potvrdím - stejnou gumou jsem úspěšně (už před lety) čistíval třeba "dotekové nýtky" na karuselu Trp VEF 206, kontakty relátek, nebo "piny konektorů" v TVP Grundig.

#18 Příspěvek od **Sendyx** » 24 led 2009, 21:57

Dobré je po gumování to okartáčovat od zbytků a někdy i odmastit + nakonzervovat. Některé moderní gumy mají v sobě nějaký sajrajt, čistí, ale nechávají vrstvu špíny.

bourvil · #19 Příspěvek od **bourvil** » 26 led 2009, 20:37

Prosim o jeste jednu odpoved ohledne DIN konektoru - pokud jsem nucen na tento konektor naletovat vodic dvoulinku, ktera na druhem konci bude pripojena do peroveho reproterminalu? ktery vodic je ktery z pohledu zapojeni do reproterminalu (cervena a cerna svorka)? Vim, ze cervena ma vest signal (silovy vodic) a na DINu je to tydy ten plochy uprostred (protoje je vetsi a ma vetsi stycnou plochu)?

Diky za odpoved

#20 Příspěvek od **EKKAR** » 27 led 2009, 04:59

Podle normy to tak bylo - i když nechápu, proč - jak tím velkým plochým, tak malým kulatým musí téct stejný proud, takže by měly oba mít stejnou dotekovou plochu, aby na nich docházelo k pokud možno stejnému přechodovému odporu. Jenže já ty normy nevymejšlel...

Existovaly i zásuvky, do kterých se dal tento konektor vsunout i otočený o 180° - v jedné poloze se vestavěný reproduktor odpojoval, ve druhé ne.

#21 Příspěvek od **zdenoeddie** » 27 led 2009, 09:48

Este k tomu DINu. Kolko je max vykon ktory dokaze preniest dan konektor? Zatial som ich videl len do max. 20W.

K tej gume takisto musim suhlasit, cisti to dobre, aj ked potom to treba odmastit. Ja s tym cistim kuprextit pred kreslenim navrhu, odmastim a kreslim a za cele tie roky ziadny problem. :wink:

sinclair · #22 Příspěvek od **sinclair** » 27 led 2009, 15:02

Kdepak kluci.
Na DIN reprokonektoru je prostřední plochý kolík ZEM, tedy po novu GND, nebo chcete-li mínus. Živý vodič, tedy plus reproduktorů je na kulatém kolíku, který také u oboustranných zásuvek vypínal plus do vestavěného reproduktoru v přístroji. Takže na střední plochý kolík ČERNÝ.
Tenhle typ konektoru, pokud nemá hodně zčernalé stříbro na kontaktech, dokáže bez úhony přenést max. 40W/4R, papírová zatížitelnost z katalogu byla 2A.

bourvil · #23 Příspěvek od **bourvil** » 27 led 2009, 15:32

Jak si mam potom vysvetlit to, ze tato zdirka je na zesilovaci ktery ma deklarovany vykon 80W sinus a ma deprozdirky? To se v jinych zemich delaly konektory schopne prennest vic a nebo se proste pocitalo se zkreslenim (nebo jinou vadou) zpusobenou timto konektorem??

#24 Příspěvek od **Sendyx** » 27 led 2009, 15:38

Tesla uvádí 2A, 34V šp. Je fakt, že zásuvky na některých německých krámech (Quelle, Universum, Dual) byly často robustnější. Taky tam ty proudy netečou pořád, žeáno.

#25 Příspěvek od **EKKAR** » 27 led 2009, 16:42

Pořád ale postrádám (a to už hodně dlouho - cca 30 let) vysvětlení, proč jsou u toho DINu tak rozdílné plochy/průřezy tech kontaktů, nikdy mi to nebyl nikdo schopný řádně vysvětlit, proč jeden je cca 0,7mm2 a druhý mnohonásobně větší...

#26 Příspěvek od **Sendyx** » 27 led 2009, 17:36

Tak to se ptej v DIN institut nebo někde, kde to vymysleli. Ale dovolený proud není určen až tak průřezem těch kontaktů, ale stykovou plochou a silou :wink:

V Powerconu ty kontakty nejsou o moc větší a vydrží 30A.

sinclair · #27 Příspěvek od **sinclair** » 27 led 2009, 19:10

Kuvafix musí být rozdílné, aby to tam trotli nemohli narvat naopak, žeáno... :-)

Když se dobře podíváš na konstrukci bílého Tesla samce, tak zjistíš, že ten střední robustní placatý kolík je defacto nosným, ztužujícím prvkem toho konektoru a také vodicím prvkem - kdyby byly oba dva tenké, byly by ty konektory při dvou pinech ulámané natotata, nehledě k tomu narvání naopak. Lidi jsou hovada.

BOBOBO · #28 Příspěvek od **BOBOBO** » 28 led 2009, 06:01

Ptát se proč je opravdu nesmysl. Když DIN, tak NSR, když Němec, tak žádná otázka, ale plnění. Co bych za to v práci někdy dal......
No a tehdy bylo určitě třeba pro prostý lid vytvořit něco jednoduchého. Tenkrát ani němci neznali tu anglinu. Žádný comp, volná směna.
Jinak na trvalé 2A bych to nikdy nedal, zvláště ten rozpínací, kdy se kolíku jen z jedné strany dotýká plíšek. Ale ani to druhé provedení, kdy každý kontakt svírá tenounká vidlička......
Bermež to tak, že cinch nebo jack bylo černošské zaklínací slovo - u nás.
A přesto! Kolik kousků TW 120 odvádělo skvělou práci a při slušném zacházení vše frčelo.

#29 Příspěvek od **zdenoeddie** » 28 led 2009, 07:41

Ten siroky stale davam na GND nejak intuitivne 8-)

#30 Příspěvek od **Hill** » 28 led 2009, 08:43

BOBOBO píše:Ptát se proč je opravdu nesmysl. Když DIN, tak NSR, když Němec, tak žádná otázka, ale plnění. Co bych za to v práci někdy dal......
No a tehdy bylo určitě třeba pro prostý lid vytvořit něco jednoduchého. Tenkrát ani Němci neznali tu anglinu. Žádný comp, volná směna.
Jinak na trvalé 2A bych to nikdy nedal, zvláště ten rozpínací, kdy se kolíku jen z jedné strany dotýká plíšek. Ale ani to druhé provedení, kdy každý kontakt svírá tenounká vidlička......
Bermež to tak, že cinch nebo jack bylo černošské zaklínací slovo - u nás.
A přesto! Kolik kousků TW 120 odvádělo skvělou práci a při slušném zacházení vše frčelo.

Tak tohle by se mělo tesat.
Naše normy se normám DIN v širokém rozsahu přizpůsobovaly, ve strojařině a elektrotechnice především (míry, typy závitů, ozubení kol, tolerance, tvrdostní stupnice, číselné řady ložisek, koeficienty pevnosti, řady jmenovitých napětí a proudů, barevné značení vodičů, značení v technické dokumentaci atd, jen zásuvky francouzského typu u nás nedokázala vytlačit zásuvka Schuko ani za okupace, ale to je něco jiného) - ono by se toho jinak nedalo moc vyexportovat pro nedostatečnou kompatibilitu.
A export hotového výrobku byl vždy ekonomicky výhodnější, než tehdy (tím míním období po první okupaci) běžnější vývoz surovin, jakkoli to politické špičky nepřijímaly právě s nadšením a braly takové vývozy jako nutné zlo.

Jinak - k normám řady ČSN36 8xxx musely přece existovat normy pro provádění zkoušek těchto konektorů. Nemáte s nimi někdo ještě dnes podloženou skříň? Při zkouškách totiž musely tyto konektory bez újmy vydržet pětinásobek jmenovitého efektivního střídavého proudu, t.j. v tomto případě 10A, na každém kontaktu po dobu 1 minuty, pokud si ještě pamatuji (nebo to bylo trvale a po dobu jedné minuty to měl být desetinásobek? Fakt už nevím, ve zkušebně jsem nedělal, jen jsem kdysi měl tu normu v ruce).
Vzhledem k tomu, že při 100W trvalého sinusového výkonu teče do čtyřohmové zátěže proud 5A, se při normálním hudebním signálu konektorem nebudou tlačit v průměru víc, než ty 2A. Špička ho ani nestihne výrazně ohřát a po ní se zase uchladí.
Takže u 80W zesilovače mne tento konektor neudivuje.
Ostatně konektory DIN měly něco do sebe a přiřazení signálů jednotlivým kontaktům zajišťovalo slučitelnost v celé Evropě a části Asie.
Nakonec i obousměrné paralelní rozhraní scart se drželo mnoho let, jen významy signálů byly v době normalizace poplatné špatnému odhadu vývoje technologií: je to příliš velké a místo normalizovaných signálů by na ty piny slušely jiné, jenže pak by byla v háji kompatibilita.
Jen to u těch kulatých 3-7kolíků trochu kazili zámořští výrobci, kteří pro Evropu do svých přístrojů montovali DIN-konektor jen proto, aby tam byl, většinou ovšem dost svérázně zapojený...