Svářecí invertor s IGBT moduly

Zpráva

Kocur · #16 Příspěvek od **Kocur** » 05 úno 2006, 18:13

Jo je to na uploadu pod AMAT.SPAWARKA 1a2,tak si to stáhni.

MichalS · #17 Příspěvek od **MichalS** » 06 úno 2006, 18:03

Tak jsem ještě prováděl nějaká měření, ale celkem bez většího úspěchu a nepomohlo ani optické oddělení IO od tranzistorů. Něco jsem si od toho i sliboval, ale kromě lepšího tvaru vstupních pulzů je to však stejné. Myslel jsem, že by se mi rušení při vyp.hraně mohlo parazitními kapacitami dostávat do IO a tím způsobovat rychlé zákmity. Jenže ty optočleny byly dokonce stíněné, tak začínám mít pocit, že tam opravdu měřím něco co tam není. Já každý impulz nehlídám, přitlumil jsem to měření proudu právě aby nedocházelo k náhlým změnám šířky pulzu.

To PavelFF:
Jak měli tu symetrizaci pulzů řešenou v knížce o níž jsi psal?

Návštěvník

to PavelS:
Ta knížka z roku 1989 se jmenuje: "Příručka uživatele - Aplikace integrovaných obvodů - Impulsně řízené zdroje s MDA 4700 " a je věnována speciálnímu IO MDA4700, který se asi moc neuchytil a nevím, jestli má nějaký analog , z něhož byl okopírovaný, nebo je to originál TESLA Rožnov. To symetrizační zapojení je ušito na míru tomu IO, který má k tomu určené vstupy (je to ze čtyř operáků , dvojité 555 a dvou tranzistorů) a na hlavním trafu je pomocné symetrické vinutí se středem uprostřed a oba konce vinutí jsou přes diody zapojeny do toho symetriz. obvodu - nějak to vyhodnocuje , že jsou ty pulzy různě široké a zpětně to působí na ten integráč, a on zkrátí ten pulz, co je moc dlouhý. Není to moc jednoduché a musí to být zapojené "ve smyčce" s tím IO.

Ta nesymetrie budicích pulzů v mých pokusných zapojeních(polomůstek) nastává často. Snažím se o konstrukci stabilizovaného regulovatelného zdroje, aby chodil od nuly napětí (i proudu) a to je u spínaného zdroje potíž. Dost těžko jde nastavit kompenzace, aby to chodilo na 40V i na 1V a ještě přitom naprázdno. Výsledek je ten, že budicí pulzy jsou všelijaké, že to cykluje, slyšitelně piští apod. Myslím, že v plném můstku by to znamenalo okamžitý konec tranzistorů. Díky tomu půlmůstku jsem zatím zničil kupodivu jen 2 tranzistory. Stalo se to po připojení sondy osciloskopu - zatím nechápu proč - je to oddělené oddělovacím trafem.

Mimochodem, jak to měříš? Skoro celé je to na síti. Nedostals ještě ránu?

Jestli používáš vstup SoftStart, tak bych řekl, že každý pulz HLÍDÁŠ. Jak si to "přitlumil"?

Ještě k předchozím příspěvkům - vinutí provedené z fólie - co je tak špatného na zvětšené kapacitě vinutí? Je to tak závažná vlastnost? Vinutí fólií se používá občas v PC zdrojích.

PavelFF · #19 Příspěvek od **PavelFF** » 06 úno 2006, 20:25

Tak Pardóóón. Mělo to být pro MichalS a ne PavelS.
A jetě jsem se zapomněl podepsat.

zbek · #20 Příspěvek od **zbek** » 06 úno 2006, 22:55

Tak jsem se díval na to zapojení no a je to dost starý dnešní invertory jsou už někde jinde . Jen pár postřehu moc jsem to nestudoval . Na vstupu 230V chybí filtr , na míst c1 dát varistor,rele dát před usměrnovač , místo R3 použít PTC, , kondenzátory C2 a C3 nahradit alespon dvěma 470mF/450V zapojenýma paraelně a zrušit to ser. zapojení , dále je nutno předělat to buzení to se musí pravděpodobně rozkmitat . Zrušit společne trafo a rozhodit to na dva trafačky jeden buzený z 11 a druhý z 14 podle kat . listu SG2525A . Před fetem býva ještě tranzistor který řidí otvíraní

PavelFF · #21 Příspěvek od **PavelFF** » 07 úno 2006, 01:42

to zbek:

Nerozumím posledním dvěma větám:
"Zrušit společne trafo a rozhodit to na dva trafačky jeden buzený z 11 a druhý z 14 podle kat . listu SG2525A . Před fetem býva ještě tranzistor který řidí otvíraní"

Co je na tom buzení blbě? Je to buzeno z 14 a 11 , akorát tam je dvojčinný zesilovač.

Jaký tranzistor bývá ještě před fetem? Před kterým fetem? Vždyť tam je ten zesilovač.

zbek · #22 Příspěvek od **zbek** » 07 úno 2006, 10:20

ja ti to namaluji

. Blbě se vyjadřuji.

MichalS · #23 Příspěvek od **MichalS** » 07 úno 2006, 16:22

Ta symetrizace by teda asi byla těžko integrovatelná do tohohle zapojení. Příručku jsem měl tuším i kdysi v ruce. Dík za tip. Jinak orig, obvod byl TDA4700 (4718) od Siemense. Celkem se divím, že se nepoužívá, co si vzpomínám, viděl jsem ho jen v měničích 24V/220V 50Hz.

Měření je celkem sranda, půjčuju si osciloskop na baterie (celoplastový), připojím se, zapnu to a chytám z bezpečné vzdálenosti průběh. K tomu napětí rozhodně respekt mám. Přitlumené to mám kapacitou (v řádu nF) která je na softstartu a GND. Paralelně k tomu C mám tranzistor, který se otevírá v závislosti na naměřeném proudu na bočníku (plus RC od bočníku). Když si to stopnu, nestalo se mi, abych narazil na dva vedle sebe ležící pulzy s viditelně odlišnými šířkami (on i zvuk má příjemnější než orig. zapojení, v zátěži trafo šumí, ale nic divokého).

K té fólii, nemám to samozřejmě prakticky ověřené, ale domnívám se, že bude-li vinutí takto provedeno, bude se chovat podobně, jako kdyby byl na výstupu trafa paralelně kondenzátor, což není žádoucí, protože to jalovinou zatěžuje zdroj. Proto se mimo jiné vf cívky vinou různými křížovými způsoby. Na druhou stranu, když se to zkusí...

Ještě ke Zbekovým poznámkám:
Jsou to užitečné rady, sám jsem se k některým propracoval. Filtrační kapacitu jsem zvýšil až na 1300uF, pak mi v zátěži přestalo padat napětí (s původním i pod 200V). Nakonec jsem i to budící trafo zrušil a spouštím to opticky (optočlen s integr. driverem). Ten tranzistor před fetem, neměl by být spíš na vypínání (přivedením opačné polarity z b. trafa se odvádí náboj z hradla fetu a tím se úbytkem U na R T otevírá a hradlo vybíjí - tedy myslíme-li totéž)?

Ještě bych se zeptal, jak velké invertory používají můstkové zapojení, já jsem měl rozebrané jen ty nejmenší (100 - 130A) a ty byly zapojeny jako propustné měniče (dva tranzistory, dvě rek. diody). Jaké používají výkonové spín. prvky (kdyby byl nějaký konkr. typ). Dík.

PavelFF · #24 Příspěvek od **PavelFF** » 07 úno 2006, 18:09

to MichalS:

Ten poslední odstavec mi změnil světový názor na prodávané svařovací invertory.
Takže ty "malé" invertory nepoužívají celý můstek, ale "dvojitý propustný měnič"? Chceš říct, že tam nejsou 4 tranzistory? To mě dost překvapuje, protože ty máš sice představu, že měnič na 130A je malý, ale já ho považuji za dost výkonný a tak se mi nezdá, že bys z jádra E55 dostal potřebný výkon v jiném, než plnomůstkovém zapojení. Ale vlastně , dosažitelný výkon závisí na oteplení, a možná, při tom zatěžovateli 15%, to klidně ten výkon chvíli dá, ale pak se to dlouho chladí.

S tím přidaným tranzistorem a zatlumeným snímáním mi to připadá, že už ti to proud snad ani nereguluje , ale je to vždycky naplno otevřeno (kromě těch mezer na přepnutí ). Jenže to by se lišil proud podle toho, jestli elektroda přilepená nebo svařuje? Ale proud má být konstantní v obou případech. Máš ho stejný . A můžeš měnit velikost proudu?

zbek · #25 Příspěvek od **zbek** » 07 úno 2006, 19:37

MichalS je to tak jak píšeš , blbě se vyjadřuji samozřejmě slouží k vypínaní. Máš to už nakonec zmáklé. Jinak mám dojem že jsem se setkal vždy se čtyřmi tranzistory. např APT 5012. Ještě se seznamte s názvama HOTSTART ,ANTISTICK, ARC FORCE které dnešní invertory používají

MichalS · #26 Příspěvek od **MichalS** » 07 úno 2006, 20:22

Samozřejmě musím dodat, že se to týká invertorů které jsem měl možnost rozdělat, byly tři každý od jiného výrobce. Nejvíc jsem zkoumal Fimmer 130 a ten právě používal JEDNODUCHÝ propustný měnič, 65kHz, E55 a opravdu dva spínací prvky (prý IGBT - tam už jsem nemohl, bylo to v záruce). Neumím přiložit schéma (siloviny), ale můžu poslat mailem, je to jen od ruky, ale pro představu. Vlastně čtyři, SMA byl dvojitý prop. měnič. Tak si říkám, že když už hodlám použít účinnější zapojení, mohl bych se dostat alespoň na parametry těchto svářeček, tím spíš, že já mám E65 trafo. Jak už jsem psal onehdy, na doma to do 130A bohatě stačí a to je můj vytyčený cíl (snad to není až příliš vysoko).
Proud můžu měnit úplně stejně, jen ta hodnota C je celkem kritická, musí se zvolit kompromis mezi dostatečnou rychlostí regulace a zároveň zatlumením, právě aby to nebralo všechno a nijak zběsile se neměnila šířka pulzů... K tomu co jsem naměřil na těch fabrických jsem ale ještě dost vzdálený.
Dík Zbekovi za ty tranzistory. Koukal jsem že jsou 40A, hmm já to zkoušel na 20A, že by? Už mám ale v plánu opatřit HGTG20N60A4, tak jsem zvědavý...

PavelFF · #27 Příspěvek od **PavelFF** » 07 úno 2006, 22:03

MichaleS :
Pokud máš možnost dostat se k profi svářečce, tak nějaké schéma siloviny omaluj, nebo třeba vyfoť nějaké konstrukční řešení silových prvků. Já zatím viděl dovnitř měniče jen v krámě chladícíma dírama. Jediný, kdo něco zveřejnil, byl zatím autor Spawarky.

Stále se nemůžu srovnat s tím jednočinným měničem - asi si to zjednodušili, aby se to snáž řídilo a míň rozbíjelo.

Tak mě napadlo, že v PC zdroji je primár trafa v sérii s kondíkem (1M/250V) a tím je zabráněno ss sycení jádra. To by mělo jít přece i v tom plném můstku, nebo ne? Akorát těch kondíků by tam muselo být poskládaných trochu víc a na větší napětí. Nebo je to blbost?

karcci · #28 Příspěvek od **karcci** » 08 úno 2006, 15:03

Při měření proudu měřícím trafem proudu dávejte pozor na to,aby byl vždy aspoň trochu zatížený. Jinak na sekundáru vyletí napětí v poměru převodu trafa, je sice měkké, ale i tak kope fest.
Jisté možnosti získat schémata invertorových svářeček jsem zjistil na polském serveru "elektroda.pl". A slibně vypadá ruské brouzdaliště!!! Nutná je však dovednost dekodovat to jejich domečkové písmo (myslím cyriliku).

PavelFF · #29 Příspěvek od **PavelFF** » 08 úno 2006, 17:20

to karcci

Nějaké odkazy bys sem nehodil, když už s něco našel?

MichalS · #30 Příspěvek od **MichalS** » 08 úno 2006, 21:50

Moc možností na prozkoumání nemám, přemluvil jsem několik přátel, ale docela se báli - ani se teda nedivím. Pár fotek dám na http://home.tiscali.cz/adresar/Invertory/, ale může to pár dní trvat, nejde mi internet...
Ten C do série, to mě už napadlo taky, ale bude to chtít asi na výstup trafa nějakou zátěž, aby se to nerozkmitalo. Vzpomínám na 50Hz trafo s C do série, dokázalo i prostřelit izolaci drátu, když nebylo řádně zatíženo.
S proudovým trafem zrovna dělám pokusy a je zajímavé, že co materiál jádra, to jiný tvar výstupní křivky. I zátěž na to má vliv...[/url]