Uprava primarnej casti spinaneho zdroja z 230V na 400V

Zpráva

rexolv · #1 Příspěvek od **rexolv** » 30 led 2009, 23:36

Zdravim, neviete niekto poradit akym sposobom by sa dala upravit primarna cast spinaneho zdroja 230V na 400V vstup?

kybler · #2 Příspěvek od **kybler** » 31 led 2009, 08:55

Jsou 2 možnosti:

a) primár převinout na patřičný počet závitů (vždy dvojitě lakovaným drátem!), vyměnit koncáky, sběrák, pravděpodobně i svitky ve vstupním filtru tak, aby vydržely větší napětí

b) pokud na 230V pulsní trafo moc netopí a je evidentně vinuto tím vodičem s dvojím lakováním (pozná se to tak, že má tmavou "rezavou" barvu, která jde dost težko seškrabat a už vůbec se nedá propájet), troufnul bych si ho trochu přišponovat, tj. to samé co v případě "a", jen trafo se nebude převíjet, zvýší se na PWM regulátoru frekvence na dvojnásobek, případně nějakým způsobem upraví napětí pro napájení toho PWMka, aby nebylo moc vysoký, zkontrolují se výstupní diody, jestli nejsou moc pomalý nebo na moc nízké napětí a mělo by to jet. Každopádně to ale asi už bude potřebovat větrák. Takže pokud s pulsáky nemáš moc zkušeností, volil bych možnost "a"

Crifodo · #3 Příspěvek od **Crifodo** » 31 led 2009, 09:19

Hlavně to pak nepouživej nikde, kde by se to mohlo potenciálně řešit pomocí paragrafů a zaměstnaneckých nebo sousedských žalob. Po ráně nebo po zahoření, když takový zdroj dostane soudní znalec, půjde po porušení x podmínek, od izolačních vzdáleností na DPS po kdovíco.
Jaký je důvod takového harakiri, to tam nemáš N vodič?

#4 Příspěvek od **PavelFF** » 31 led 2009, 13:46

Jak je to s dvojitě nebo trojitě lakovaným vodičem?

Myslel jsem, že existuje buď jednoduchá (laková, smaltová,..) izolace nebo trojitá. U trojité se nemusí dávat izolační proklady mezi primárem a sekundárem . Např. tady:
http://www.furukawa.co.jp/makisen/eng/product/texe_feature.htm

Co to teda je dvojitě lakovaný drát(Opraveno původně chybné "dvojitá izolace") a jak se používá?

Termín "lakovaný 2x" je uvedený v ceníku vodičů firmy Cuprum Jevišovice.
http://www.cuprum.cz/

kybler · #5 Příspěvek od **kybler** » 31 led 2009, 15:45

Co přesně znamená dvojitá izolace, to nevím, ale bude to možná něco jinýho, než dvojitě lakovaný drát.
Ty jsou ale odolný jak prase, zkusil jsem smotat k sobě 2 metrový dráty vrtačkou, namočit je ve vodě a do každýho z nich pustit jeden pól z VN zkoušečky. Zvyšoval jsem napětí a až při 4kV :!:

se to začalo prorážet a to ještě ne na stejných místech, ale byly vidět jiskry, který z jednoho místa jednoho vodiče přeskakují na jiný místo druhýho.

Po snížení na 3kV přeskoky ustaly a izolace zase fungovala.
Tyhle dráty používám všude a ještě nebyl problém. Na toroidech to vždycky navinu ve 2 vrstvách bez prokladu, jedna vrstva a pak přes ní druhá, která na vnější straně toroidu zapadá do mezer a pak se to pěkně chladí. Mezi vrstvama je pak cca 200-300V/100kHz. Primár a sekundár ovšem raději odděluju vždy.
Obrázek

#6 Příspěvek od **PavelFF** » 31 led 2009, 16:14

...Primár a sekundár ovšem raději odděluju vždy.

Trojitě lakovaný drát by měla odstranit nutnost prokladů mezi primárem a sekundárem. Takže mi není jasné, co je za hybrid drát dvojitě lakovaný.

Pokud by nebyly nutné proklady, byl by to nesporně podstatný krok ke zlepšení parametrů traf pro spínané zdroje - míň vrstev, lepší vazba mezi vinutími a tedy menší rozptylové indukčnosti, lepší chlazení,...

kybler · #7 Příspěvek od **kybler** » 31 led 2009, 16:25

Rozptylová indukčnost vzhledem k vysoký permeabilitě feritů bude při předepsaným sycení tak malinký číslo, že to snad můžeme klidně zanedbat.

#8 Příspěvek od **PavelFF** » 31 led 2009, 16:31

Rozptylová indukčnost je z velké části dána hlavně tvarem vinutí (vzájemně by měla být obě co nejblíž) a na materiálu jádra zas tak moc nezávisí. Je to poněkud překvapující, ale je to údajně tak.

Píšou to tady:
http://www.ridleyengineering.com/xfrmyths.htm

kybler · #9 Příspěvek od **kybler** » 31 led 2009, 16:43

Hodně se mi projevovala na VF, kde maj tam používaný ferity permeabilitu pár set, to pak lezlo magnetický pole rádo ven. Ale na těch pár desítkách kHz ta permeabilita jader je několik desítek tisíc, tj. desetitisíckrát se to magnetický pole šíří líp materiálem,než vzduchem, tak bych se toho snad ani nebál,pokud je jádro uzavřený a nemáš extrémně nízký sycení. U vzduchových mezer bych si už tak jistej nebyl a u železoprachu už to má vliv znatelnej.

Ten článek bych bral s rezervou, něco jinýho je, když to člověk někde uslyší a pak to hodí někam na web jako mýty a pověry, něco jinýho je, když s tím pracuje už hodně let. Věř mi, ta permeabilita má hodně velkej vliv. Vzal jsem schválně při pokusech největší toroid, co mám, udělal na něm jeden závit, pustil do něj tvrdej obdélník a na druhý straně, naproti tomu jednomu závitu udělal jinej závit nakrátko, rozžhavil se dočervena úplně stejně rychle a hodně, jako když jsem ho dal kousek od toho "primáru".