Magnetofonove hlavy, brúsenie, nové?
Moderátor: Moderátoři
- somorastik
- Příspěvky: 427
- Registrován: 31 říj 2007, 00:00
- Kontaktovat uživatele:
Magnetofonove hlavy, brúsenie, nové?
Zaujimalo by ma ako sa brusia magnetofonove hlavy, viacerí to tu spomínali.
Pripadne by mi pomohlo vedieť, kdo sa tomu venuje alebo vie tieto hlavy opraviť?
Alebo mám kúpiť niekde nové? Ale ako to bude s ich sklonom atď.
Sú tam hlavy: ANP909, ANP907 a 4xANP908.
Prípadne ak dakdo má tieto hlavy nové tak napište správu.
Dakujem
- somorastik
- Příspěvky: 427
- Registrován: 31 říj 2007, 00:00
- Kontaktovat uživatele:
tak potom sorry.
Je to urcite riesenie, ale som zvedavy kolko ludi zo 100 dokaze tu hlavu tymto sposobom prebrusit. (princip napr.:ako vytvorit oblu plochu pilnikom) Ak tu je niekto strojár, tak asi vie o com pisem.
Brusil som pred rokmi hlavu z CONDORa a pocutelne to bolo lepsie. Len to bolo vodnym smirglom na odrezanom pasiku skla. A hlava bola vo zveraciku. (prakticky to vypada dole hlavou ako v tych PDF)
U hlav řady 9 a zvlášť kazetových je to už na hovno, protože po pár měsících provozu po přebroušení zmizí při záznamu výšky, objeví se uprostřed nástavců černá díra jako do řiti a můžete hlavu stejně vyhodit.
Jediná rozumná varianta jsou nové hlavy. Klidně bych si lajznul Echolanu překopat na ANH200 a ANH210. Se snímáním není třeba dělat nic, snímací korekce jsou pevné a nenastavitelné, upravit jenom záznamový proud a předmagnetizaci do nové záznamovky, doštelovat odlaďovač PM a hotovo. Mazací hlava je v Echolaně přece už feritová, ta snad není ojetá ???
To konosuke - podle mne je štěrbina stejná v celém řezu , ale průřez magnetického obvodu se zmenší . Tím pádem se zvětší magnetický tok .
Nikdy jsem se v předmagnetizaci nevrtal , ale přidával jsem na vstup reprodukčního zesu kond do rezonance asi na 13 kilo 1-6n .
BOBOBO mimo jiné píše:... podle mne je štěrbina stejná v celém řezu, ale průřez magnetického obvodu se zmenší. Tím pádem se zvětší magnetický tok.
Nikdy jsem se v předmagnetizaci nevrtal, ale přidával jsem na vstup reprodukčního zesu kond do rezonance asi na 13 kilo 1-6n.
No nazdar, to pak ta kompatibilita nahrávek s jinými přístroji musela vypadat...!
Přece snímací korekce, na nichž se podílí svými vlastnostmi i hlava a rezonanční kapacita na vstupu (ta rezonance má co nejvíc vykompenzovat štěrbinové ztráty při snímání), jsou nastavené tak, aby při snímání pásku nahraného normalizovaným zkratovým magnetickým tokem byl kmitočtový průběh v co nejširším rozsahu lineární. Dokud nemáš snímací hlavu probroušenou tak, aby se jí rozšířila štěrbina, na snímací charakteristice se nic nemění. Až se začne štěrbina rozšiřovat, posunou se štěrbinové ztráty směrem k nižším kmitočtům a to ničím nezachráníš, protože při vlnové délce rovné šířce štěrbiny z hlavy neleze žádný signál (mínus nekonečno dB) a na to žádná korekce neplatí.
Záznamová hlava je háklivá už na ztenčení profilu pólových nástavců, daleko dřív, než by došlo k rozšíření štěrbiny. Větší podíl nagnetického toku je vytlačován před štěrbinu, pro záznam na pásku to má hnad dva důsledky: předmagnetizace se zvětší a pásek nepracuje v optimální rovné části magnetizační křivky (vyšší zkreslení nebo menší vybuditelnost) a pak se zvětší demagnetizační ztráty - než se pásek dostane dost daleko za štěrbinu, odmaže rozptylové pole ze záznamu část výšek.
Proto se kvůli sjetým hlavám jen opatrně podrovnává předmagnetizace a to tak, že se na pásek nahrávají střídavě dva kmitočty, například 330Hz a 8kHz (pro tyto kmitočty stačí zaznamenat v úrovni -10dB), a předmagnetizační proud se nastaví tak, aby při snímání měly oba tyto kmitočty stejnou úroveň na výstupu.
Do důsledků vzato, pokud se nepoužívá záznamová hlava také pro snímání, dovoluje toto nastavení použít i hlavu s mírně rozšířenou štěrbinou, pokud je pólový nástavec na odběžné hraně rovný a má správnou kolmost - tato hrana je rozhodující pro záznam, nikoli šířka štěrbiny.