Fly-back nebo propustný měnič? - Pořád problémy

Zpráva

kybler · #16 Příspěvek od **kybler** » 22 úno 2009, 22:15

Stačí pochopit, co ta šipka znamená

Já jsem vyučenej opravář, umím opravit televizi i NC stroj, ale vědět, co je uvnitř tranzistoru, to fakt k životu nepotřebuju, stačí, když vím, jak funguje. Obrázek

Ale na ty značky ještě mrknu, slibuju! Obrázek

Pokud ten flyback zatížíš tak, že klesne napětí na výstupu pod 12V*25*10us/12us=250V, tak se nestačí jádro odsytit a proud letí vzhůru do nebes. Proto je u flybacku tak užitečná proudová regulace.

Tak tohle je docela důležitá informace. Díky za info! Obrázek

Tuhle desku už využiju, pro UC bych to musel zase předělávat, tak z toho udělám ten propustnej měnič. Ale poslední dobou se potýkám s nedostatkem vhodných tlumivek, proto
Nevíte někdo, kde se daj sehnat takový ty miniaturní řezací/brusný kotoučky o tloušťce cca 0,5-1mm do minivrtačky, aby se s tím daly řezat vzduchový mezery do feritových toroidů?

Andrea · #17 Příspěvek od **Andrea** » 22 úno 2009, 22:31

kybler píše:
Stačí pochopit, co ta šipka znamená

Já jsem vyučenej opravář, umím opravit televizi i NC stroj, ale vědět, co je uvnitř tranzistoru, to fakt k životu nepotřebuju, stačí, když vím, jak funguje.

Když tedy víš, jak MOSFET funguje, tak určitě víš, proč mu nemůžeš přehodit S a D. A v odpovědi je i odpověď na tu šipku.

Crifodo · #18 Příspěvek od **Crifodo** » 22 úno 2009, 22:36

kybler píše:Nevíte někdo, kde se daj sehnat takový ty miniaturní řezací/brusný kotoučky o tloušťce cca 0,5-1mm do minivrtačky, aby se s tím daly řezat vzduchový mezery do feritových toroidů?

Já jsem je získal od spřátelené zubní laborantky, ale na feritu bude spotřeba dost velká.

kybler · #19 Příspěvek od **kybler** » 22 úno 2009, 22:51

Andrea píše:Když tedy víš, jak MOSFET funguje, tak určitě víš, proč mu nemůžeš přehodit S a D.

Jistě,protože výrobce dovnitř zabudoval antiparalelně diodu.Když chci spínat obousměrně,například AC,tak spojím 2 tranzistory Skama k sobě,Gčka propojím a na obou stranách pak koukaj Drainy.Sepnu to malým tráfkem s diodou zapojeným mezi S a G obou tranzistorů a druhým tráfkem s mosfetem,kterej vyzkratuje náboj
na G zase vypnu.

Andrea · #20 Příspěvek od **Andrea** » 22 úno 2009, 22:53

kybler píše:
Andrea píše:Když tedy víš, jak MOSFET funguje, tak určitě víš, proč mu nemůžeš přehodit S a D.

Jistě,protože výrobce dovnitř zabudoval antiparalelně diodu

A zkusi jsi někdy v obchodě chtít MOSFET bez diody? Hmm?

kybler · #21 Příspěvek od **kybler** » 23 úno 2009, 18:14

A zkusil jsi někdy v obchodě chtít MOSFET bez diody? Hmm?

Nezkoušel, automaticky počítám s tím, že tam je, což u naprostý většiny běžných tranzistorů bývá. Ale prosím, neřešme tu teorii tak do detailů, opravdu mi stačí vědět, jak ten tranzistor uvést do chodu, ten zbytek je v datasheetu. Obrázek

Jestli by se mi někde hodila ta teorie, tak:
a) Jakým způsobem jsi zpočítala těch 0,7T z času, počtu závitů, a typu jádra, z mýho pohledu to je tak trochu na křišťálovou kouli...

b) Jak navrhnout výstupní tlumivku, tentokrát ne její hodnotu, ale spíš provedení. Automaticky u feritových jader dávám vzduchovou mezeru a dávám rezervy všude možně, jestli to nedělám zbytečně. Jestli ta vzduchová mezera nemůže být třeba menší (nebo žádná) než mám atd...
Nejdřív počítám potřebnou indukčnost tlumivky podle požadavku na zdroj, pak předpokládanou indukčnost při daným Al jádra a potřebným počtu závitů, aby se mi to při daný frekvenci a napětí na cívce nepřesytilo (což vyjde výrazně víc, než potřebuju) a tou mezerou tu indukčnost stáhnu na požadovanou hodnotu. Předpokládám, že máš na tohle jistě fundovanější postup, byl bych za něj vděčný. Obrázek

ZdenekHQ · #22 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 23 úno 2009, 18:30

Někdy si zkus v nějaké teorii najít pojem substrátová dioda. Raději dřív, než se Andrea uvede do stavu fůrie... 8-)

kybler · #23 Příspěvek od **kybler** » 23 úno 2009, 18:41

ZdenekHQ píše:Někdy si zkus v nějaké teorii najít pojem substrátová dioda. Raději dřív, než se Andrea uvede do stavu fůrie...

Proto jsem to téma raději už zarazil, vím jak my servisáci, co s elektronikou pracujeme denně, koukáme na inženýry a podobně, kteří ze všeho dělaj děsnou vědu, např. jak deseti způsoby spočítat odpor v obvodu, když stačí vzít multimetr a je to. Obrázek

Nepochybuju o tom, že oni na nás zase koukaj jako na kdejaký dělníky od lopaty, kteří pracujou jen podle toho, co oni nám namalujou na papír.

Andrea · #24 Příspěvek od **Andrea** » 23 úno 2009, 18:47

kybler píše:
ZdenekHQ píše:Někdy si zkus v nějaké teorii najít pojem substrátová dioda. Raději dřív, než se Andrea uvede do stavu fůrie...

Proto jsem to téma raději už zarazil, vím jak my servisáci, co s elektronikou pracujeme denně, koukáme na inženýry a podobně, kteří ze všeho dělaj děsnou vědu, např. jak deseti způsoby spočítat odpor v obvodu, když stačí vzít multimetr a je to. Nepochybuju o tom, že oni na nás zase koukaj jako na kdejaký dělníky od lopaty, kteří pracujou jen podle toho, co oni nám namalujou na papír.

Máš zkreslené představy, už týden se hrabu ve vyjiskřovačce z roku 77 a snažím se ji zprovoznit, to má do teorie docela daleko a i jsem se u toho docela ušpinila. A není to dlouho co jsem oživovala CNC drátořez z roku 80. Ale když tě teorie nezajímá, tak nebude torie, to je jednoduché. :wink:

kybler · #25 Příspěvek od **kybler** » 23 úno 2009, 19:09

Ty CNC mašinky daj zabrat, to ti věřím, v jedný nejmenovaný kalírně jsem poslední dobou pečenej vařenej a to skoro doslova, když se vyměňujou spálený kabely na peci za provozu.
Nejlepší je, když se v tom vrtá kupa lidí okolo, každej si zapojí něco, co potřebuje, překlene nějakou tu ochranu nebo relátko, který přestalo fungovat a když už se to po...e úplně, tak zavolaj servis. Noty jsou k tomu doslova jak na buben, všude visej dráty, páč někomu se to už nechtělo vracet zpátky do lišt a čert aby se v tom vyznal... Obrázek

Atlan · #26 Příspěvek od **Atlan** » 23 úno 2009, 23:38

To je nič najlepšia je dokuntacia...a pečiatka skutocne prevedenie stavby. Skoda ze projetant nevysiel z kancelarie inac by to tam nebachol

stevo59 · #27 Příspěvek od **stevo59** » 05 bře 2009, 07:34

, koukáme na inženýry a podobně, kteří ze všeho dělaj děsnou vědu, např. jak deseti způsoby spočítat odpor v obvodu, když stačí vzít multimetr a je to.

Keď máš pár zhorených odporov, len s multimetrom bez sivej mozgovej kôry si neporadíš...

kybler · #28 Příspěvek od **kybler** » 05 bře 2009, 12:40

stevo59 píše:
, koukáme na inženýry a podobně, kteří ze všeho dělaj děsnou vědu, např. jak deseti způsoby spočítat odpor v obvodu, když stačí vzít multimetr a je to.

Keď máš pár zhorených odporov, len s multimetrom bez sivej mozgovej kôry si neporadíš...

A poradím, buď se seženou noty, nebo se tam něco natipuje podle součástek okolo a sleduje, jak se ta věc chová, případně se hodnoty podle potřeby trochu poupraví.

kybler · #29 Příspěvek od **kybler** » 05 bře 2009, 13:01

Jen ještě jeden drobný dotaz, nebudu kvůli němu zakládat nový vlákno:
Nevíte, na jakým principu pracují měniče na základní desce v PC, noteboocích a další ty miniatury, který zvládaj velkej výkon? Slyšel jsem něco o tom, že běží na jednotkách MHz. Delší dobu tu bojuju s jedním měničem, který je popsán v tomto vláknu.

Požadavky:
vstup 11-15V
výstup 320V/50W
Účinnost >92%
Spotřeba naprázdno <1mA
Rozměry ne větší než 1 DIN jistič.

Noty jsou na první stránce tohoto vlákna, jen jsem to předělal na propustné zapojení, takže za výstupní diodou přibyla ještě jedna anodou na zem a za ně ještě tlumivka, pak teprve filtrační kondry, přibylo i vybíjecí vinutí, sekundár pochopitelně zapojen opačně, je i jiné trafo, tentokrát feritové 2,5cm bez mezery.

Problém je v tom, že buď měnič kloudně nechodí, nebo je moc velkej. Když to vyženu frekvencí na 200kHz, trafo se díky parazitním kapacitám nevybije, dokonce se ani napětí na primáru nestačí do dalšího sepnutí tranzistoru otočit do opačné polarity a jádro se přesytí, i když sekundár má jen jedinou vrstvu. Nemůžu tedy nastavit dobu sepnutí na víc, než 20%. Když snížím frekvenci na 40kHz, vychází zase výstupní tlumivka na cca 40mH, musí mít napěťovou pevnost větší než 1kV (špičkové napětí na sekundáru překročí 900V) a tuhle frekvenci bez problémů zvládnout, takže na malý rozměry můžu zapomenout.