Rezavá voda z Bojleru
Moderátor: Moderátoři
- kevin_mitnick
- Příspěvky: 1812
- Registrován: 20 kvě 2007, 00:00
Abych to shrnul. Optimalni pripojeni bojleru dnes vypada nejak takhle:
- redukcni ventil nastaveny na 0,3-0,4 MPa (3-4 Bar)
- filtr 100 mikrometru
- v pripade tvrde vody chemicka uprava silifosem
- zpetny ventil
- pojistny ventil
- armatura pro napojeni expanzky + expanzni nadoba
- vstup bojleru
Pak problemy s kapajicim ventilem, tlakovymi razy nebo bordelem v bojleru neznate a bojler je po 10 letech zevnitr jak novy (ale zase dopral bych vam videt blaticko ve filtru po takovych 20-30 metrech krychlovych protecene vody...
Nedávná zpráva o smrtícím výbuchu v hotelu Oharka v Lounech v době letošních velikonočních svátků jako by nemilosrdně zapadla do kontextu dnešní doby. Bohužel v příčinných souvislostech této události, která si vyžádala smrt šesti lidí, hrála významnou roli elektrotechnika. Lépe řečeno elektrotechnika zanedbaná a podvedená.
Výbuch v hotelu Oharka v Lounech byl totiž nade vší pochybnost zaviněn špatným stavem elektroinstalace devatenáct let starého ohřívače teplé užitkové vody, bojleru. Elektroinstalace bez pojistek, se spečenými kontakty elektrického stykače a s vyřazeným termostatem pro regulaci teploty. To bylo důvodem přehřátí a mohutné exploze bojleru o objemu 125 l, která následně způsobila zřícení čtyřpodlažní panelové budovy hotelu. K takovému závěru tragické nehody dospělo vyšetřování Inspektorátu bezpečnosti práce z Ústí nad Labem.
http://www.tlakinfo.cz/t.py?t=2&i=1212
To povídání výrobce pojišťováku o týdenním zkoušení (na které každý samozřejmě ****) má asi něco do sebe...
- Přílohy
-
Snímek 143.jpg- (66.33 KiB) Staženo 124 x
- ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
K anodovej ocgrane http://konstrukce.webz.cz/sups/2too1.html
a na stránke http://www.google.cz/search?sourceid=na ... a1+ochrana
ZdenekHQ píše:Kolik za to chtěli ? Já ji budu měnit taky, zatím jenom upadla, tak jsem ji provizorně připevnil vázacím páskem k trubce od čidla
Elektroservis CB ... maji asi 5 druhu co se tyce delky. Ja platil 325,- Kc
- Přílohy
-
Montela.jpg- (40.3 KiB) Staženo 109 x
jave píše:... Prosim znate nekdo princip na jakem to vlastne presne funguje?? ...
Funguje to na principu galvanického článku - když dáš 2 kovy s různým elektrochemickým potenciálem do vodivého roztoku neboli elektrolytu (a to jakákoliv voda s výjimkou destilované je), vznikne galvanický článek. Ten vlastně pracuje do zkratu (okolní vodiče i sama voda). Při elektrochemické reakci dochází ke korozi až rozpadání záporné elektrody = katody, takže aby se nerozpadalo zinkování nádrží (zinek je kov s jedním z nejzápornějších elektrochemických potenciálů z Mendělejevovy tabulky), je potřeba s nádobou VODIVĚ propojit tzv. OBĚTOVANOU KATODU - kus kovu s vyšším záporným elektrochemickým potenciálem, obvykle hořčíku. Elektrochemická koroze pak napadá tento obětovaný kov a stěny nádoby nechává na pokoji. Používá se to i v námořní technologii, kde to brání prožrání děr do trupů lodí nebo do ocelových vrat zdymadel v průplavech, nebo třeba při ochraně ocelových rour plynovodů nebo jiných produktovodů uložených do země - kusy hořčíku se buď šroubují přímo k povrchu chráněného kovu, nebo se šroubují k ocelové tyči/lanu přivařenému k povrchu oceli atd. Jiným názvem se to označuje jako KATODICKÁ OCHRANA KOVŮ.
A kutilmile - nelituju tě
EKKAR píše:jave píše:... Prosim znate nekdo princip na jakem to vlastne presne funguje?? ...
Funguje to na principu galvanického článku - když dáš 2 kovy s různým elektrochemickým potenciálem do vodivého roztoku neboli elektrolytu (a to jakákoliv voda s výjimkou destilované je), vznikne galvanický článek. Ten vlastně pracuje do zkratu (okolní vodiče i sama voda). Při elektrochemické reakci dochází ke korozi až rozpadání záporné elektrody = katody, takže aby se nerozpadalo zinkování nádrží (zinek je kov s jedním z nejzápornějších elektrochemických potenciálů z Mendělejevovy tabulky), je potřeba s nádobou VODIVĚ propojit tzv. OBĚTOVANOU KATODU - kus kovu s vyšším záporným elektrochemickým potenciálem, obvykle hořčíku. Elektrochemická koroze pak napadá tento obětovaný kov a stěny nádoby nechává na pokoji. Používá se to i v námořní technologii, kde to brání prožrání děr do trupů lodí nebo do ocelových vrat zdymadel v průplavech, nebo třeba při ochraně ocelových rour plynovodů nebo jiných produktovodů uložených do země - kusy hořčíku se buď šroubují přímo k povrchu chráněného kovu, nebo se šroubují k ocelové tyči/lanu přivařenému k povrchu oceli atd. Jiným názvem se to označuje jako KATODICKÁ OCHRANA KOVŮ.
Super. Pripadal jsem si totiz jako absolutni 🤐 kdyz jsem nevedel jak presne to maka. Moc diky za vycerpavajici vysvetleni.