Preco maju germaniove tranzistory tak dlhe vývody

Zpráva

#1 Příspěvek od **pole** » 26 bře 2009, 02:42

Zdravim
Kamarat ma poprosil o postavenie efektu Fuzz Face.
Pouzival to aj Hendrix je to 2 tranzistorove kreslitko na gitaru.
Najlepsie to zevraj hra s PNP germaniovimi trandakmi.
Tak ich idem pouzit.
No vsimol som si ze secky dosky odkial som stare GCcka vyletovaval tak mali trandaky osadene na dost dlhych vyvodoch. PReco sa to takto riesilo a vyvody boli tak dlhe? Mozem pouzit aj ovela kracsie vyvody cca 1cm namiesto 5 aj viac cm? Jedina pricina preco pouzit dlhsi vyvod sa mi zda ze by sa trandak mohol pajkovanim spiest ale to je podla mna blbost.

Zirafka · #2 Příspěvek od **Zirafka** » 26 bře 2009, 04:16

Germanium je značně citlivé na teplo, o hodně více, než křemík. Proto se nechávají dlouhý vývody při pájení a ještě se doporučuje je chladit.

Pokud vývody zkrátíš, tak riskuješ zničení tranzistoru teplem. Pokud se to umí, tak to jde, ale je lepší, nechat vývody dlouhé.

konosuke · #3 Příspěvek od **konosuke** » 26 bře 2009, 06:48

nebo alespoň během pájení (mikropájkou ! ) chladit vhodným způsobem pouzdro Ge trandu, krátký přívod podržet v čelistech peánu (kombínaček) kvůlí odvodu tepla, i to se kdysi doporučovalo (103NU70, GC 507, GF 501, OC 170...) platí i pro diody

Crifodo · #4 Příspěvek od **Crifodo** » 26 bře 2009, 10:05

Tehdy to byla taková víra, dokonce se tranzistory na tom vedení ohýbaly a vázaly k desce (tuším T58). Pak se potichu přešlo na 5mm vývody aniž by si někdo všiml že Ge v tranzistorech by se vlastně mělo upéct a ono se neupeklo...

takže v ruských rádiích už najdeme Ge kloboučky jak dřepí hezky těsně na cuprexcartu a vesele makají dodnes. Někde se pro sichr dávaly do patic=> slepá vývojová větev.

konosuke · #5 Příspěvek od **konosuke** » 26 bře 2009, 13:29

patice fixované do plošáku měly jednu výhodu při výměně podezřelého elementu bez nutnosti použít páječku - jako dříve vakuové elektronky. ale se zas nesměly splést vývody E-B-K tranzistoru. existovaly totiž podivné trandy(dokonce Si) které měly bázi na kraji, né uprostřed jak se patří. věřili by jste ?

BIPOLAR · #6 Příspěvek od **BIPOLAR** » 26 bře 2009, 15:04

konosuke píše:patice fixované do plošáku měly jednu výhodu při výměně podezřelého elementu bez nutnosti použít páječku - jako dříve vakuové elektronky. ale se zas nesměly splést vývody E-B-K tranzistoru. existovaly totiž podivné trandy(dokonce Si) které měly bázi na kraji, né uprostřed jak se patří. věřili by jste ?

A věřil by jsi tomu, že některé ruské trandy měli bázi spojenou s pouzdrem tranzistoru ? Co se týče Si tranzistorů, tak jak VF i NF malého výkonu ( např.pouzdro TO92 ) řady SA.SB,SC i SD mají báze z 95% na "kraji". A co evropské BF199, nebo BC 640,649 a.t.d. Co jsi tím myslel "jak se patří" ?? :roll:

.

Crifodo · #7 Příspěvek od **Crifodo** » 26 bře 2009, 15:07

BIPOLAR píše:Co jsi tím myslel "jak se patří" ?? .

Ona ta báze vydrží jen malý proudy, takže se patří aby byla schovaná mezi dvěma pořádnými vývody :twisted:

Jako když jde tatínek s maminkou na procházku, malýho sviště drží za ruce hezky mezi sebou :wink:

BIPOLAR · #8 Příspěvek od **BIPOLAR** » 26 bře 2009, 17:01

Crifodo píše:
BIPOLAR píše:Co jsi tím myslel "jak se patří" ?? .

Ona ta báze vydrží jen malý proudy, takže se patří aby byla schovaná mezi dvěma pořádnými vývody
Jako když jde tatínek s maminkou na procházku, malýho sviště drží za ruce hezky mezi sebou

Že mě to nenapadlo hned, takhle hloupě se ptát :pray:

.

kevin_mitnick · #9 Příspěvek od **kevin_mitnick** » 26 bře 2009, 17:31

Ono zase je kapanek rozdil letovat ty germania mikropajkou a typickou Sovetskou pajkou z brezoveho kulu a kila zeleza (ktera se nejvic podobala nasi pajce na okapy a na nejakych par desitek °C se u ni nehledelo)...

#10 Příspěvek od **masar** » 26 bře 2009, 19:05

Crifodo píše:Ona ta báze vydrží jen malý proudy, takže se patří aby byla schovaná mezi dvěma pořádnými vývody
Jako když jde tatínek s maminkou na procházku, malýho sviště drží za ruce hezky mezi sebou

Tak to je hezký. Já myslel, že to zdůvodníš spíš tím, že báze uprostřed lépe odpovídá schematické značce. :wink:

vladom · #11 Příspěvek od **vladom** » 26 bře 2009, 20:19

kevin_mitnick píše:Ono zase je kapanek rozdil letovat ty germania mikropajkou a typickou Sovetskou pajkou z brezoveho kulu a kila zeleza (ktera se nejvic podobala nasi pajce na okapy a na nejakych par desitek °C se u ni nehledelo)...

Já jsem měl jenom 90W pistolovou letovačku a nepamatuji si že by mi nějaké germánium odešlo - měly přívody i 5mm a když jsem viděl kamaráda jak ty dlohé nožičky drží pinzetou, ptal jsem se blbě co to dělá. Je fakt že germanium snese nižší teplotu než křemík, ale ty tranzistory z tesly byly poměrně nesmrtelné - první tranzistorové-germaniové rádio mi hraje dodnes.

BIPOLAR · #12 Příspěvek od **BIPOLAR** » 26 bře 2009, 21:12

Germaniové tranzistory vydrželi taky hodně, jen si vzpomeňme na kanálové voliče před cca 30roky. Byli zapájeny na doraz v pl. spoji a pouzdro tranzistoru ještě připájené ke stínicí přepážce. Po horkotěžkém vypájení byli ještě k použití ( AF239S, GT346V či GF147S ) a to měli vývody max. 3mm ! Tenkrát se prodávali jako poškozené v Bazarech za 30 - 50 kč a tranzistory byli z 99% v pořádku

.

D.i.n.g.o · #13 Příspěvek od **D.i.n.g.o** » 26 bře 2009, 23:59

Měl někdo nějaké NUčko rozebrané? Je tam "placka" na třech tenkých vývodech a to celé je zhruba uprostřed pouzdra a celé pouzdro je naplněné "pastou". Nějak mi nejde dohlavy, jak by ty tenoučké drátky uvnitř přenesly rychle tak vysokou teplotu.

#14 Příspěvek od **Sendyx** » 27 bře 2009, 00:22

BIPOLAR píše:Germaniové tranzistory vydrželi taky hodně, jen si vzpomeňme na kanálové voliče před cca 30roky. Byli zapájeny na doraz v pl. spoji a pouzdro tranzistoru ještě připájené ke stínicí přepážce. Po horkotěžkém vypájení byli ještě k použití ( AF239S, GT346V či GF147S ) a to měli vývody max. 3mm ! Tenkrát se prodávali jako poškozené v Bazarech za 30 - 50 kč a tranzistory byli z 99% v pořádku .

Koukám taky pamětník, taky jsem ty KV kupoval a tahal z nich díly.

Je třeba odlišit, co trand vydrží při montáži - poměrně hodně, a co v provozu - tam je těch 90 st. C limit, kdy se polovodič mění v celovodič, zatímco u křemíku je to nad 150 st.C.

konosuke · #15 Příspěvek od **konosuke** » 27 bře 2009, 07:46

[quote="pole"]Zdravim
Kamarat ma poprosil o postavenie efektu Fuzz Face.
Pouzival to aj Hendrix je to 2 tranzistorove kreslitko na gitaru.
Najlepsie to zevraj hra s PNP germaniovimi trandakmi.
Tak ich idem pouzit.

jako konstrukční návod, inspiraci kytarového fuzz-boxu Jimi Hendrixe doporučuji vidět dvd tohoto kytaristy - vychází v pondělí 30.03.2009 jako příloha novin nebo samostatně, za 52.-Kč. prodává se v trafice i u nás v zelenině nebo v LIDLU u kasy...