Nevíte, někdo, podle čeho se dá definovat výstupní impedance selektivního VF zesilovače v třídě A a v třídě C? Jaké hodnoty L, R a C mám dosadit? (obecně, pro nějakou danou frekvenci).
Obrázek, abychom si rozuměli:
Díky
Jak definovat výstupní impedanci VF zesilovače?
Moderátor: Moderátoři
Jak definovat výstupní impedanci VF zesilovače?
Zdravím všechny,
Nevíte, někdo, podle čeho se dá definovat výstupní impedance selektivního VF zesilovače v třídě A a v třídě C? Jaké hodnoty L, R a C mám dosadit? (obecně, pro nějakou danou frekvenci).
Obrázek, abychom si rozuměli:
Díky
Nevíte, někdo, podle čeho se dá definovat výstupní impedance selektivního VF zesilovače v třídě A a v třídě C? Jaké hodnoty L, R a C mám dosadit? (obecně, pro nějakou danou frekvenci).
Obrázek, abychom si rozuměli:
Díky
Když všechno selže, přečti návod.
V tomto zapojení bude výstupní impedance hodně vysoká - paralelní rezonanční obvod i zapojení SE tranzistoru znamenají impedanci (podle kmitočtu a vlastností součástek) v jednotkách až desítkách kiloohmů.
Vlastně jde o impedanci danou rezonanční impedancí paralelního LC obvodu zatlumeného výstupní impedancí tranzistoru.
Zátěž o nižší výstupní impedanci navážeš na cívku buď vazebním vinutím o příslušně menším počtem závitů (impedance klesá se čtvercem transformačního poměru) nebo třeba odbočkou na cívce.
V tom případě se ti ale transformuje zatěžovací impedance zpět do kolektoru.
Vlastně jde o impedanci danou rezonanční impedancí paralelního LC obvodu zatlumeného výstupní impedancí tranzistoru.
Zátěž o nižší výstupní impedanci navážeš na cívku buď vazebním vinutím o příslušně menším počtem závitů (impedance klesá se čtvercem transformačního poměru) nebo třeba odbočkou na cívce.
V tom případě se ti ale transformuje zatěžovací impedance zpět do kolektoru.
Přibližně bude při vyladění do rezonance výstupní impedance rovna paralelně zapojené výstupní vodivosti tranzistoru y22e a ztrátového odporu na rezonančním obvodě, který se určí ze změřené nebo zadané jakosti Q. Toto platí, pokud se tranzistor pohybuje s pracovním bodem v aktivní oblasti a střídavý signál je podstatně menší než ss napětí a pokud se zanedbá vnitří zpětná vazba v tranzistoru. Pokud je to výkonový stupeň, kde se tranzistor dostává mimo lineární oblast - do saturace, pak se to počítá jinak. Vzhledem k tomu odporu to asi výkonový stupeň nebude, jak si teď všímám
L a C se spočítá z rezonanční frekvence a požadovaného činitele jakosti, R je tam na filtraci napájení, jeho hodnota se určí z klidového proudu, napájecího napětí a napětí kolektoru. K tomu se určí filtrační kapacita pro požadovaný činitel filtrace napájení.
Odpor v emitoru se určuje při výpočtu prvků stabilizujících pracovní bod.
Edit - Hill mě předběh'
L a C se spočítá z rezonanční frekvence a požadovaného činitele jakosti, R je tam na filtraci napájení, jeho hodnota se určí z klidového proudu, napájecího napětí a napětí kolektoru. K tomu se určí filtrační kapacita pro požadovaný činitel filtrace napájení.
Odpor v emitoru se určuje při výpočtu prvků stabilizujících pracovní bod.
Edit - Hill mě předběh'
třída A u selektivního VF zesků ? Nu nevím nevím ?! obecně máš tam LC článek a impedanci výstupu na toto by mněli platit klasické vzorce pro LC články ! i na internetu něco bude k nalezení http://www.dx.cz/modules.php?name=Downl ... y_LC_obvod nebo http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/vlcek_z ... oniky3.htm
PS:omluvte pravopis dík
PS:omluvte pravopis dík
Díky hoši, trochu to ještě upřesním.
To zapojení je jen jako univerzální příklad, aby bylo jasný, co zhruba mám na mysli.
Podobný zapojení ovšem teď řeším pro směšovač s dualgate mosfetem, kde bude na výstupu přesně tohle a za ním bude následovat krystalovej filtr s impedancí 315Ω. S tím, že na cívce bude ještě jedno vinutí počítám, ale potřebuju tak nějak stanovit, jakou to asi bude mít na primáru impedanci, abych věděl, kolik závitů mám dát na sekundár. V záloze mám ještě možnost to vrazit na osciloskop a přimotávat tak dlouho, dokud napětí na LC členu neklesne při zátězi na výstupu 315Ω na 0,7násobek napětí naprázdno, ale asi by bylo rozumnější to nějak spočítat.
edit:
Díky, už to mám, jestli se nepletu, tak to bude záviset na nastaveným pracovním bodu toho tranzistoru, když to bude slabý, přidám proud tranzistorem, případně zkoriguju odpor v napájecí větvi a tím dostanu impedanci na požadovanou hodnotu. Kdyžtak mě opravte.
To zapojení je jen jako univerzální příklad, aby bylo jasný, co zhruba mám na mysli.
Podobný zapojení ovšem teď řeším pro směšovač s dualgate mosfetem, kde bude na výstupu přesně tohle a za ním bude následovat krystalovej filtr s impedancí 315Ω. S tím, že na cívce bude ještě jedno vinutí počítám, ale potřebuju tak nějak stanovit, jakou to asi bude mít na primáru impedanci, abych věděl, kolik závitů mám dát na sekundár. V záloze mám ještě možnost to vrazit na osciloskop a přimotávat tak dlouho, dokud napětí na LC členu neklesne při zátězi na výstupu 315Ω na 0,7násobek napětí naprázdno, ale asi by bylo rozumnější to nějak spočítat.
edit:
Díky, už to mám, jestli se nepletu, tak to bude záviset na nastaveným pracovním bodu toho tranzistoru, když to bude slabý, přidám proud tranzistorem, případně zkoriguju odpor v napájecí větvi a tím dostanu impedanci na požadovanou hodnotu.
Kdyžtak mě opravte.Když všechno selže, přečti návod.
kybler píše:edit:
Díky, už to mám, jestli se nepletu, tak to bude záviset na nastaveným pracovním bodu toho tranzistoru, když to bude slabý, přidám proud tranzistorem, případně zkoriguju odpor v napájecí větvi a tím dostanu impedanci na požadovanou hodnotu.
No, tak já vás opravím.
Odpor v napájecí větvi je blokován, ten samotný nebude mít na výstupní impedanci vliv, leda nepřímo přes změnu pracovního bodu a tím i změnu parametrů tranzistoru.
A na to nastavení pracovního bodu jdete z opačné strany. Běžný postup je ten, že se nejprve zvolí pracovní bod podle nějakých kritérií. Buďto doporučený podle katalogu, nebo podle charakteristik na největší zisk, podle šumových požadavků, podle směšovacího zisku a tak dále. Pro tento pracovní bod se určí prvky jeho nastavení a stabilizace. Dál se určí z charakteristik 4 pólové parametry platné pro zvolený pracovní bod, pro vf obvody nejčastěji y parametry, zvolí se druh vazebních obvodů a potom se spočítají jejich hodnoty, zejména tedy jejich převodní poměry, jakost, případné neutralizace a tak dále. Postupy jsou popsány v příslušné literatuře, například "J.Čermák, J.Navrátil: Tranzistorová technika".
Nakonec mi není jasné to s tím 0,7 násobkem napětí naprázdno. Při výkonovém přizpůsobení zdroje a zátěže přece klesne napětí naprázdno U0 na polovinu a proud je roven polovině proudu zkratového Ik. Pak přenesený výkon Pmax = 1/4*U0*Ik.