Protože se mi podařilo vygoglit schema, tak ho přidávám a doufám, že mi někdo poradí 
Fotoblesk Unomat B24 auto
Moderátor: Moderátoři
Fotoblesk Unomat B24 auto
Pořídil jsem si starší fotoblesk a abych ho mohl používat s digitálem, vřadil jsem do spínacího vstupu optočlen MOC3021 , jehož zapojení s menšími obmněnami je publikováno - ku př. paladix. Krátce po úpravě přestala ale fungovat automatika blesku a tak je funkční jen na M režim, na automatických se chová stejně jako na M. Domnívám se, že závada je v diodě VD3, jen nevím, o jaký typ se jedná?? a jak stávající diodu vyzkoušet?? Protože se mi podařilo vygoglit schema, tak ho přidávám a doufám, že mi někdo poradí
Protože se mi podařilo vygoglit schema, tak ho přidávám a doufám, že mi někdo poradí - Přílohy
-
28_1229010698 schema.gif- (11.37 KiB) Staženo 520 x
Zajímavá mašinérie.
Fotodiodu odzkoušíš i ve statickém režimu ohmmetrem, při osvětlení v nepropustném směru padne odpor. Jinak si obvod vyzkoušej nejlíp tak, že na C11 přivedeš pro sichr náhradní zdroj 12V z laboratorního zdroje a vyzkoušíš jestli se při osvětlení bleskem otvírá vybíjecí tyristor. Může být upečený, jestli neměl čas chladnout.
Nezapomeň ani na prozaické závady, jako třeba nespolehlivé kontakty přepínačů.
Fotodiodu odzkoušíš i ve statickém režimu ohmmetrem, při osvětlení v nepropustném směru padne odpor. Jinak si obvod vyzkoušej nejlíp tak, že na C11 přivedeš pro sichr náhradní zdroj 12V z laboratorního zdroje a vyzkoušíš jestli se při osvětlení bleskem otvírá vybíjecí tyristor. Může být upečený, jestli neměl čas chladnout.
Nezapomeň ani na prozaické závady, jako třeba nespolehlivé kontakty přepínačů.
děkuji za dosavadní rady, ale zřejmě je špatná dioda VD3, protože při měření se chová jinak , než by měla. Její typ je zatím neznámý a proto přidávám "její podobenky", pokud by ji snad někdo dokázal podle nich identifikovat.
, než by měla. Její typ je zatím neznámý a proto přidávám "její podobenky", pokud by ji snad někdo dokázal podle nich identifikovat.- Přílohy
-
fotodioda VD3.jpg- (112.99 KiB) Staženo 333 x
larol píše:děkuji za dosavadní rady, ale zřejmě je špatná dioda VD3, protože při měření se chová jinak
Takové fotodiody byly v 5.25" disketovkách na snímání index otvoru a blokování zápisu..
Nebádal bych po originálu a přesném ekvivalentu, v tomhle zapojení nejsou velké nároky a vyhoví tam i ta stará plošná tesla s velkou kapacitou která chodila asi do 7 kHz. Pro blesk stačí rychlost v stovkách µs a to bude mít každá. Použij tam co máš nebo co seženeš a pak můžeš optimalizovat. Ve starých myších bývaly taky fotodiody (tam co byly 2 a 2 závory na kolečko). Některé fotodiody v závorách můžou ale být infra v pouzdru z kouřového skla, ty by neměly dostatečnou citlivost ve viditelném světle.
Co přesně ta original dioda dělá a nedělá?
Co přesně ta original dioda dělá a nedělá?
U těch myší bych byl opatrný, často tam bývá optozávora s fototranzistory a ty jsou v tomto zapojení nepoužitelné.
Fotoranzistor do určité hladiny osvětlení nereaguje vůbec, po překročení této hladiny začne vést a to poměrně strmě.
Fotodioda v závěrném směru vede už od malého osvětlení a její proud roste s osvětlením téměř lineárně. Toho se právě využívá v té automatice, čím větší proud, tím dřív se nabije C10 (nebo C9+C10), otevře VT2 a tyristorem zkratuje výbojku.
Měla by tam fungovat i teslácká 1PP75, jenže je plošná, takže buď jí zvětšíš citlivost předřazenou čočkou nebo snížíš clonkou s menší dírou, to budeš muset vyzkoušet.
Fotoranzistor do určité hladiny osvětlení nereaguje vůbec, po překročení této hladiny začne vést a to poměrně strmě.
Fotodioda v závěrném směru vede už od malého osvětlení a její proud roste s osvětlením téměř lineárně. Toho se právě využívá v té automatice, čím větší proud, tím dřív se nabije C10 (nebo C9+C10), otevře VT2 a tyristorem zkratuje výbojku.
Měla by tam fungovat i teslácká 1PP75, jenže je plošná, takže buď jí zvětšíš citlivost předřazenou čočkou nebo snížíš clonkou s menší dírou, to budeš muset vyzkoušet.
