DPS mikropáječky ERS50

Zpráva

kondor · #16 Příspěvek od **kondor** » 27 úno 2006, 09:43

Zdravím,tak jsem na to koukal a zjistil jsem,že je to návrh DPS podle plošáku.Tak to ofotím,kapku to doladím a hodím to sem.Asi jsem někde ten návrh uložil a teď hledej,známe to všichni.Jinak ta polarita topného tělíska je fakt,taky mi to dlouho nechtělo makat až jsem přišel na tuhle kulišárnu.Večer na to skočím

kondor · #17 Příspěvek od **kondor** » 27 úno 2006, 09:44

Koukám že jsem to myslel dobře,ale napsal špatně.Je to návrh DPS podle schématu,ne podle plošáku.Holt mi to ráno trochu nemyslí

janousek · #18 Příspěvek od **janousek** » 27 úno 2006, 17:22

To je zajímavé, že se to podaří zapojit vždy naopak.

paran · #19 Příspěvek od **paran** » 27 úno 2006, 17:54

tzn. ze polaritu ma termoclanek protoze u teliska je to blbost, jestli se nepletu. Nemel jste to nekdo komu odeslo telisko kuchly jak je telisko s termoclankem zapojeny? Trochu jsem googloval o termoclankach ale nic moc, mimo popisu zakl. principu dvou kovu.

janousek · #20 Příspěvek od **janousek** » 27 úno 2006, 19:11

Neměl, ale myslím si, že jeden kov tvoří topná spirála a k tomu je nabodovaný druhý příslušný kov. dohromady dají termočlánek. V bývalém soc. podniku se vyráběly mimo jiné termočlánky navařováním kovu/ už nevím kterého/ přímo na kovovou rouru. Byly asi po metru a snímaly teploty v jednotlivých sekcích přehříváku. Vyrobit termočlánek se dá teoreticky i doma.
P.S. byl to těžký průmysl

paran · #21 Příspěvek od **paran** » 27 úno 2006, 20:44

janousek píše:Neměl, ale myslím si, že jeden kov tvoří topná spirála a k tomu je nabodovaný druhý příslušný kov. dohromady dají termočlánek.

jj to zní rozumně a logicky

robobob · #22 Příspěvek od **robobob** » 28 úno 2006, 13:23

janousek píše:Právě, že na schematu nic není, když jsem ji stavěl, samozřejmě to nechodilo. Už nevím jak jsem se k tomu doměřil, ale vzhledem k tomu, že je tam termočlánek, který je polarizován, tak bylo třeba zaměnit vodiče od "pera". Z hlavy si to už nepamatuji jak je to správně, dá se to odvodit ze schema regulace a změřením napětí na nezapojeném hrotu, mírně nahřátém třeba trafopájkou. Pokud bude zapojení v pořádku, tak to nebude regulovat při špatné polaritě hrotu.

Mohu to potvrdit. Pokud se prehodi privodni vodice tak nefunguje regulace.Hreje to jako prase na max. Mel jsem preruseny vodic u rukojeti. Uz jsem si myslel ze KT je v prcicich. Pak me napadlo podivat se na ten kousek co jsem urizl. Mel jsem to obracene. PO spravnem zapojeni to funguje.

SMITH · #23 Příspěvek od **SMITH** » 01 bře 2006, 15:11

Kde kupim ručku na ERS 50 ?

marshal · #24 Příspěvek od **marshal** » 02 bře 2006, 21:28

podívej se sem:
http://www.bucek.name/stranky/pajecitec ... /ers50.htm
anebo sem
http://www.ivo-pt.cz/viewblock.php?vyber=14

marshal · #25 Příspěvek od **marshal** » 02 bře 2006, 21:46

k tomu termočlánku:
nedalo mi to a ohřál jsem konec náhradního tělíska zapalovačem, dalo to cca 15 mV, (měřeno multimetrem 10M)
s plusem na kratším, červeném vývodu z tělíska , tj přes topnou spirálu.

paran · #26 Příspěvek od **paran** » 03 bře 2006, 06:19

jj diky moc hlavne za to telisko, znat polaritu to se hodi. Jinak taky jsem neco vystoural http://sagat.webzdarma.cz/

#27 Příspěvek od **miroja** » 08 bře 2006, 22:07

Tieto spajkovacky sa povodne vyrabali v Tesle Liptovsky Hradok,potom vo Velkom Krtisi koncom 80-tych rokov.Rucka sa sklada z rurky,do ktorej je na konci vsunute vyhrievacie teleiesko z odporoveho drotu v keramickom drziaku. Jeden vyvod z telieska ide vnutrom rurky, druhy vyvod telieska je privareny ku koncu rurky,ktora je tusim mosadzna a ktorej druhy koniec sa pouziva ako druhy privod.Cela finta je v tom, ze ked sa na toto vsetko privedie napatie, teliesko sa zohrieva. Kedze je to vlastne dvojkov (mosadzna rurka + odporovy drot) funguje to aj ako termoclanok. A ked sa pozries do originalnej schemy zistis, ze teliesko je zohrievane nefiltrovanym napatim z usmernovaca VD1-VD4,takze ked nie je momentalne zohrievane,cela rucka sa meni na termoclanok, ktoreho napatie sa privadza cez R12 a R7 na invertujuci vstup komparatora. Na neinvertujuci vstup sa privadza tiez to nefiltrovane napatie + zaporne jednosmerne napatie z delica, ktorym sa riadi vysledna teplota. Takze uz je asi jasnejsie, preco to nemohlo fungovat ked ste sa netrafili s vyvodmi?
Jednoduche a zaroven genialne pouzit rucku s telieskom isty cas na ohrev a potom to iste pouzivat ako termoclanok :wink:

Treba si dat pozor,aby sa odporovy drot telieska nikde nedotykal rucky alebo hrotu tam kde sa nema. Mal som raz zavadu, ze sa to v polovici dlzky odporoveho drotu dotklo zvnutra hrotu, a stale to hrialo...az skoro do znicenia telieska.Dovod bol jasny.Polovicna dlzka odporoveho drotu vyrobila len polovicne napatite termoclanku a to signalizovalo "malu " teplotu. Tak bacha na to! To bola asi jedina slabina tychto spajkovaciek.
Ak chcete original navod a schemu, mozem zoskenovat

paran · #28 Příspěvek od **paran** » 09 bře 2006, 04:42

tak tomu se rika opravdove osvetleni problemu, to je opravdu genialni reseni, kazdopadne diky moc za info.

#29 Příspěvek od **miroja** » 09 bře 2006, 08:24

Rado sa stalo :wink:

mzama · #30 Příspěvek od **mzama** » 09 bře 2006, 11:52

miroja píše:...Treba si dat pozor,aby sa odporovy drot telieska nikde nedotykal rucky alebo hrotu tam kde sa nema. Mal som raz zavadu, ze sa to v polovici dlzky odporoveho drotu dotklo zvnutra hrotu, a stale to hrialo...az skoro do znicenia telieska.Dovod bol jasny.Polovicna dlzka odporoveho drotu vyrobila len polovicne napatite termoclanku a to signalizovalo "malu " teplotu. Tak bacha na to! To bola asi jedina slabina tychto spajkovaciek.
Ak chcete original navod a schemu, mozem zoskenovat

Myslím, že kopie originálů by jistě nebyla naškodu.

Řek bych, že napětí termočlánku nezávisí na délkách nebo velikostech jednotlivých kovů, které termočlánek tvoří, ale pouze na druhu obou kovů a teplotě spoje obou kovů - spoj rozdílných kovů tvoří termočlánek.
Jinak vcelku vyčerpávající popis, který všem zájemcům jistě pomohl pochopit princip.
Podobná mikropájka s měřením a regulací teploty byla kdysi zveřejněna v AR. Tam se vyráběla i ručka z prázdné kovové náplně z propisovací tužky (té staré, klasické nebo mikronáplně - obě z mědi). Tělísko se vinulo z odporového drátu (tuším "konstantan") a keramické tělísko zpevňující konstrukci a izolující topné tělísko od pouzdra ručky (těleso náplně) bylo nahrazeno hmotou získanou z tuše bílé barvy (sedlina ze dna skleničky - z důvodu vyšší hustoty), kterou se tělísko potíralo a pozvolným ohřevem vypalovalo. Jeden konec tělíska byl izolovaně vyveden jako jeden vývod ručky, druhý konec těsně namotán na spodní konec měděného pouzdra (náplně) - vznikl termočlánek. Měděné pouzdro bylo druhým vývodem ručky. Polaritu termočlánku si už nevybavuji. V jedné půlvlně je tělísko vyhříváno, v druhé půlvlně, která je odříznuta, je dán prostor termočlánku předat informaci o teplotě (pomocí ss napětí) elektronice, která vše vyhodnotí a případně zastaví ohřev tělíska.