Crifodo píše:EKKAR píše:Já tam strávil nějaký pátek v letech 1987-89 - zrovna v té době, kdy jak píše Stasek se jim Míša Gorbi pokusil otevřít oči tím, že jim sebere jejich únik z reality neboli špiritus. To poznání, co se tam vlastně dávalo za příklad nám, kteří jsme s výjimkou Kikánů na Východním Slovensku v té době měli v každém bytě elektriku, televizi, ledničku, tekoucí vodu a splachovací záchod, to byl dost DRSNEJ zážitek.
A nejhorší na tom je, že pro obyčejné lidi na venkově se ta situace nezměnila od dob Báťušky Stalina - pořád bydleli (a stále mnohdy bydlí) v zemljance nebo srubu z neotesaných klád, díry vycpané blátem ztuženým drcenou slámou, okna místo skla zalepená několika vrstvami PRAVDy.... V chlívku za chalupou chovali tu pár slepic, tam prasátko - a to prase si mnohdy drželi i lidé z města na své "dače" 40km za městem...
A chlast, nebo spíš moře chlastu. Vodka byla, bohužel stále je a určitě ještě hodně dlouho bude pohonnou hmotou, na kterou "jede" ruské hospodářství. Je laciná, dovoluje zapomenout a dá se "ubastlit" doma coby samohonka. Ti lidé jsou vlastně úžasní s jakým málem vystačí. Lahev alkoholu, cihla komisárku a konzerva kyselých rybiček nebo kus mizerného salámu jako "zakúska" k pití - a budou fungovat. Jenže pak se nelze divit nad celkovou úrovní společnosti, když drtivá většina potřebné pracovní síly je ožralá a když už je její Pámbu doma a je střízlivá, dělá jen tolik a natolik, aby si vydělala na další chlast... A ten, kdo jim dá laciný chlast a levné jídlo k němu pro ně bude oslavovaným dobrodincem... Je mi jich vlastně líto, protože nepřemýšlejí nad budoucností - oni přemýšlejí jak se dostat k dalšímu chlastu a tím jejich obzory končí...
A proto má Ekkar jako jeden z mála, ne-li jediný z EB, nainstalovanou ruskou klávesnici a ruský výraz pohotově
Tomu se říká, tuším, svázán pevnými pouty na život a na smrt
Ne že bys neměl pravdu, ale ono se vždycky nedá těžit ze zážitků získaných před čtvrtstoletím. Takový Český Krumlov v roce 1986 vypadal taky jinak než za dnešních oligarchů.
O Rusech docela platí to, co řekli tomu pablbovi Kocábovi, když odcházeli z dočasné pomoci: vrátíme se, ale ne s tankama... se šrajtoflí a koupíme si vás.
Vypatlané hovado najdeš v libovolném národě a chytrýho člověka, s kterým je radost pohovořit, taky. I když procento zastoupení se liší.
Zhruba platí, řekl bych, že míra sprostoty a podrazáctví je odvislá od úrovně v jaké lidi žijou, ale neplatí to automaticky. Někde dokonce dovedou žít radostně a nezáludně i v nuzných podmínkách.
jezdím do Ruska pravidelně (pracovně) a musím říct, že zážitky z lidí, které jsem potkal, ať už v práci nebo v hospodě, jsou pozitivní. Hodně se tam změnilo - mají tam už i supermarkety jako u nás, a nakupování taky říkají шоппинг. Jen ta všudepřítomná kontrola a problémy z оформлением бумаги je šílená. Ale jezdím do relativně kulturních měst. Dokonce se mě stalo, že si v hospodě (Лига Чемпионов) přisednul týpek a chtěl se dát do řeči. Já jsem na něj náladu neměl, tak jsem mu lámanou ruštinou řekl, že rusky neumím ať se nezlobí. Než dal pokoj tak ještě zkusil angličtinu, němčinu, francouštinu a španělštinu.
