Frekvence

Zpráva

breta1 · #16 Příspěvek od **breta1** » 27 dub 2009, 15:27

Děkuji.
Kudy a jak může vtékat proud do emitoru T1 mi zůstává záhadou.

Andrea · #17 Příspěvek od **Andrea** » 27 dub 2009, 15:39

breta1 píše:Děkuji.
Kudy a jak může vtékat proud do emitoru T1 mi zůstává záhadou.

Úplně stejně jako do kolektoru, T1 je zapojený v inverzním režimu. Ale v simulaci to vychází skoro nastejno, když se zapojí normálně.

#18 Příspěvek od **EKKAR** » 27 dub 2009, 16:19

Marně přemýšlím, k čemu může takový velevelekomplikovaně a inverzně navíc ke všemu zapojený klopný obvod vlastně sloužit...

Crifodo · #19 Příspěvek od **Crifodo** » 27 dub 2009, 19:45

Jaký rozptyl parametrů mají reálné tranzistory a s jakými počítají ty modely?
jestli tě zajímá reálný kmitočet, tak až to budeš mít uplácáno, zkus to kapacitně navázat ke vstupu do zvukovky PC a nahrát kousek v nějakém zvukovém editoru, na waveform pak jde poměrně přesně odečíst opakovací kmitočet a podle tvaru signálu i střída.

Andrea · #20 Příspěvek od **Andrea** » 28 dub 2009, 10:59

Crifodo píše:Jaký rozptyl parametrů mají reálné tranzistory a s jakými počítají ty modely?
jestli tě zajímá reálný kmitočet, tak až to budeš mít uplácáno, zkus to kapacitně navázat ke vstupu do zvukovky PC a nahrát kousek v nějakém zvukovém editoru, na waveform pak jde poměrně přesně odečíst opakovací kmitočet a podle tvaru signálu i střída.

Kdyby měly parametry použitých tranzistorů výrazný vliv na frekvenci, tak je to zapojení nepoužitelné a to co by po uplácání změřil na jednom vzorku, by mělo stejnou vypovídací hodnotu, jako ta simulace. Frekvence je dána hlavně C1 a odporama kolem.

Crifodo · #21 Příspěvek od **Crifodo** » 28 dub 2009, 17:38

Andrea píše:
Crifodo píše:Jaký rozptyl parametrů mají reálné tranzistory a s jakými počítají ty modely?
jestli tě zajímá reálný kmitočet, tak až to budeš mít uplácáno, zkus to kapacitně navázat ke vstupu do zvukovky PC a nahrát kousek v nějakém zvukovém editoru, na waveform pak jde poměrně přesně odečíst opakovací kmitočet a podle tvaru signálu i střída.

Kdyby měly parametry použitých tranzistorů výrazný vliv na frekvenci, tak je to zapojení nepoužitelné a to co by po uplácání změřil na jednom vzorku, by mělo stejnou vypovídací hodnotu, jako ta simulace. Frekvence je dána hlavně C1 a odporama kolem.

OK, beru to jako axiom :wink:

V dřevních dobách tranzistorů bylo běžné, že se jeden nebo dva odpory označovaly * což neznamenalo Mládeži do 15 let nepřístupno, nýbrž vybíraly se hodnoty aby se zapojení optimalizovalo když jeden tranzistor měl h21e 40 a druhý 240.

Andrea · #22 Příspěvek od **Andrea** » 28 dub 2009, 17:58

Crifodo píše:OK, beru to jako axiom
V dřevních dobách tranzistorů bylo běžné, že se jeden nebo dva odpory označovaly * což neznamenalo Mládeži do 15 let nepřístupno, nýbrž vybíraly se hodnoty aby se zapojení optimalizovalo když jeden tranzistor měl h21e 40 a druhý 240.

Nemusíš to brát hned jako axiom, ale pokud by skutečně záleželo na tranzistorech a frekvence se musela dolaďovat změnou nějakých odporů, tak se zbastlením toho obvodu a hraním se zvukovkou stejně nedozví, na jaké frekvenci to má správně kmitat. Dozví se jen totéž, co ze simulace, řádově na jaké frekvenci to může kmitat.

Crifodo · #23 Příspěvek od **Crifodo** » 28 dub 2009, 18:04

OK, beru jako axiom, že je umění vymyslet zapojení, které je necitlivé na rozptyl parametrů tranzistorů :wink:

Jestli se potřebuje dozvědět, na jaké frekvenci mu kmitá právě to co má zbastleno a co to udělá když změní tohle nebo tohle, tak se to tou zvukovkou online dozví a dál už nemusí zkoumat, co by kdyby tenhle tranzistor nebo támhleten. Asi záleží na tom, co kdo očekává a jaký způsob řešení problémů upřednostňuje.
Když mi nefungovalo DO k TV, tak jsem přidával kondy tak dlouho, až oscilátor kmital tak, aby ho rozsah přijímače zachytil. Tím pro mě problém (zatím na 19,5 roku) skončil. T. Color 439.

Andrea · #24 Příspěvek od **Andrea** » 28 dub 2009, 18:10

Pokud mu zvukovka ty 2us jehly vůbec vezme.

Crifodo · #25 Příspěvek od **Crifodo** » 29 dub 2009, 11:17

Tak to je málo pravděpodobné, myslel jsem že se bavíme o běžném oboru frekvencí v DO.
2 µs už bude problém i pro tu 555 některých výrobců, kterou chce tazatel použít pro generování. A taky přijímač musí už být patřičně navržen, záleží na vzdálenosti a požadované citlivosti, některá zapojení transimpedančního převodníku z FD mají mezní kmitočet dost nízký.

mihal · #26 Příspěvek od **mihal** » 29 dub 2009, 14:39

K tej 555: od Ti mi fachala asi do 1.5MHz, vyberom asi 1 z 20 do 1.8MHz.

ZdenekHQ · #27 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 29 dub 2009, 15:30

Myslím, že takovej CMOS 4093 by to zvládl taky. Jedno hradlo jako oscilátor, dvě jako tvarovač-zkracovač pulsů.

Někteří, dosud elektronkama neožehnutí jedinci by to zvládli i s procesorem za pár korun.

Důležité je, aby "opatrný design, který vyhne se slabě řízený dlouho vyzáblé dráty zlepšil tento účinek a páčidlo síla je skoro vždy podstatně menší než síla přepínání...."

Crifodo · #28 Příspěvek od **Crifodo** » 29 dub 2009, 15:38

ZdenekHQ píše:tento účinek a páčidlo síla je skoro vždy podstatně menší než síla přepínání...."

Navajo?

ZdenekHQ · #29 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 29 dub 2009, 16:25

Ano. Geniální myšlenky.