Rada k hysterezním smyčkám

Zpráva

#16 Příspěvek od **Bernard** » 23 kvě 2009, 17:02

Není to náhodou osciloskop ETC? Ten má kanál A jako X a B jako Y v režimu X/Y.

d3ni5a · #17 Příspěvek od **d3ni5a** » 23 kvě 2009, 17:09

#18 Příspěvek od **Bernard** » 23 kvě 2009, 17:24

Je to snad jádro EI25*32? Jestli jsem dobře pochopil, do primáru pouštíš 4,16 A a má 137 z. Potom N*I*1,4=800A špičkových, z toho přibližně Hmax=5740 A/m a když si mí tipnem na 1000, tak Bmax=7,2 T, bohatě přesyceno.
Buď tedy jádro není homogenní (s mezerou), nebo si ty hodnoty zle vysvětluji.
A z toho Rs to tedy jde na A-kanál?

d3ni5a · #19 Příspěvek od **d3ni5a** » 23 kvě 2009, 17:44

Tak mám to trafo BJN 50. To 4,16 je max. výstupní proud podle mě. Jo X (A) mám na Rs. Mě jde jen o to, proč nemám tu hysterezní smyčku kolmou k ose x. A navíc klasická hysterezní smyčka má jinačí průběh, jak kdyby ta moje byla pootočená o 90 stupňů a ještě zrcadlově obrácená

#20 Příspěvek od **PavelFF** » 23 kvě 2009, 18:02

d3ni5a píše:Tak mám to trafo BJN 50. To 4,16 je max. výstupní proud podle mě. Jo X (A) mám na Rs. Mě jde jen o to, proč nemám tu hysterezní smyčku kolmou k ose x. A navíc klasická hysterezní smyčka má jinačí průběh, jak kdyby ta moje byla pootočená o 90 stupňů a ještě zrcadlově obrácená

Deniso, zkus postupně prohodit polaritu vývodů a/nebo vstupy osciloskopu , až dostaneš správnou orientaci. Pak už k tomu vymyslíš teorii, proč to bylo pootočené.

d3ni5a · #21 Příspěvek od **d3ni5a** » 23 kvě 2009, 18:06

někde jsem už našla, že pokud je hysterezní smyčka obráceně, mohlo by to způsobit prohození vodiče buď na primární nebo sekundární straně

d3ni5a · #22 Příspěvek od **d3ni5a** » 23 kvě 2009, 18:08

ale to pootočení je dost zásadní, protože díky tomu nemůžu odečíst z osciloskopu a, b, c, d a vypočítat tím remanenci a koercitivitu

#23 Příspěvek od **Bernard** » 23 kvě 2009, 18:18

Transformátor pro napětí 24V je navrhnutý tak, aby se v provozu nenasycoval, a tak když chceš vidět hysterezní smyčku v plné kráse, měla by si podstatně zvýšit budící napětí, třeba na dvojnásobek, a umožnit přesycení i dostatečným proudem. Popiš všechny okolnosti měření, ať se pohneme z místa.
Prohození vodičů v měřícím kanálu způsobí překlopení obrázku, na jeho pootočení o 90°se musí zaměnit kanály a tím i osy.

EDIT: Teď mě napadá, že možná chceš právě jen hysterezní smyčku odpovídající běžnému provozu, tak se omlouvám. V tom případě je možná i zobrazení správné, ne?

d3ni5a · #24 Příspěvek od **d3ni5a** » 23 kvě 2009, 18:35

no jestli to je prohozením vodičů v měřícím kanálu, a způsobí to překlopení hystereze zrcadlově, a to pootočení o 90° jestli to je záměnou kanálů a os, tak už víc nepotřebuju a všem děkuju za pomoc.

d3ni5a · #25 Příspěvek od **d3ni5a** » 23 kvě 2009, 18:45

no já to vyzkouším a uvidím, popřípadě se kdyžtak ozvu, tím prohozením jsem nemyslela kanál x (A) s kanálem y (B), ale že jsem možná zaměnila vodiče výstup sekundáru se vstupem sekundáru

Andrea · #26 Příspěvek od **Andrea** » 23 kvě 2009, 18:51

Ono taky v té druhé Maxwellově rovnici je mínus, cirkulace Edl = - dfí/dt.
Zaoblenost horní a dolní části hysterezní smyčky (měla by být téměř rovnoběžná s osou H) je způsobena použitím integračního článku místo integrátoru. Napětí na výstup RC padá i když je na jeho vstupu nulové (nezáporné) napětí.

d3ni5a · #27 Příspěvek od **d3ni5a** » 23 kvě 2009, 19:23

integračná článek není integrátor?

Andrea · #28 Příspěvek od **Andrea** » 23 kvě 2009, 19:43

d3ni5a píše:integračná článek není integrátor?

Není, integrátor nemá ve jmenovateli tu jedničku. Takže integrační RC článek se integrátoru podobá, jen když je jomegaRC mnohem větší než 1. Integrátor má pro ss signál přenos nekonečno, zatímco integrační článek má přenos 1. Když má tedy integrátor na vstupu nulu, tak drží na výstupu hodnotu na kterou předtím dointegroval, ale výstup integračního článku při nule na vstupu padá exponencielně na nulu.

d3ni5a · #29 Příspěvek od **d3ni5a** » 24 kvě 2009, 08:17

ale v tom případě integrátor mám taky, protože kapacitu mám 470 mikroF a rezistor 1 MOhm, což je mnohem větší jak 1, možná to trafo se nestihne nasytit, tak proto neudělá špičku, ale to zakřivení.........mohla bych na trafo zkusit přivíst větší napětí, dejme tomu 35 V, ikdyž je na 24 V?

#30 Příspěvek od **Bernard** » 24 kvě 2009, 12:01

Můžeš na omezenou dobu, než se ohřeje na vyšší teplotu, než dovoluje konstrukce. V úsecích přesycení se vytratí magnetizační indukčnost a tak nastanou proudové špičky, které způsobí oteplení. Nějaký sériový odpor na rozumné omezení proudu tam musí být.
A ještě k těm 470 uF, to bude asi elektrolyt, možná taky trochu zkresluje ten obrázek, když je na něm střídavé napětí.