Prud vo VN trafe - moze ma to zabit?
Moderátor: Moderátoři
Prud vo VN trafe - moze ma to zabit?
Neviete, aky prud dava VN trafo zo starej TV, ked do menica pustam asi 20V/3A ??? Mohlo by ma to zabit pri zasahu? Diky
VN trafo
Tak ze staré černobílé, střídavé nezabije, ale popálit celkem dokáže. Jako kluk jsem si jednou všiml, jak táta něco dělá v televizi. Taky jsme tehdy měli ČB, elektronkovou. Nevím co s tím dělal, jen že zřejmě zkoušel, jestli pracuje zdroj VN. To se prostě vzal dobře izolovaný šroubovák a přiblžil k anodě-čepičce usměrňovací elektronky vysokého napětí. Pokud bylo vše v pořádku, nastal při přiblížení šroubováku na cca 10-15mm výboj.
Samozřejmě se mi to líbilo, když jednou naši nebyli doma, rozebral jsem televizi a vzal šroubovák. Že je dřevěný a osička kouká na druhé straně z násady ven, to mě netrápilo. Zapnul jsem televizi, když se elektronky nažhavily, přiblížil jsem šroubovák k anodě usměrňovačky DY87. V tu chvíli mi přeskočil z druhého konce šroubováku do ruky výboj. Ani jsem necítil nějakou silnou ránu, jen se mi spálila růže na ruce. Ještě po půl roce to bylo vidět. Tak můžu jen potvrdit, že tohle se dost špatně hojí.
U stejnosměrného je problém jinde. Náboj naakumulovaný na kapacitách-na obrazovce, kondenzátorech násobiče, je-li použit. Vybíjecí proud tak na krátký okamžik dosáhne mnohonásobku proudu, který je zdroj schopen trvale dodávat-při dostatečné kapacitě tohle určitě zabít může.
Proto při pokusech doporučuji zachovávat zásady práce s VN. Po zapnutí zdroje se nepřibližovat k částem s vysokým napětím, raději ne blíže než na 20cm. K vedení používat kabely dimenzované na takové napětí-např. lze běžně na metry koupit VN kabel na svíčky k autu, vhodný je i koaxiální kabel, jen musí mít dielektrikum z plného, ne pěnového polyetylénu. Např. VCEOY, nebo i RG58. Jeho stínění musí být řádně uzemněno-jinak se na něm objeví plný potenciál VN. Ale hlavně-před jakoukoliv manipulací, po vypnutí, uzemnit výstupní svorku zdroje VN a takto ponechat-náboj na kondenzátorech jinak regeneruje. Nakonec-takto pracují montéři na síti vysokého napětí. Po vypnutí zkratují fáze dohromady a uzemní pomocí tzv. uzemňovací soupravy a teprve pak se pracuje. Po sejmutí uzemňovací soupravy se již zařízení považuje za zařízení pod napětím.
Taky jsem si dříve postavil VN zdroj a leccos s ním zkoušel, v budiči jsem měl elektronku ECC82, konec EL500 (či snad nějaký ruský ekvivalent-6P45S?), účinnostní dioda EY88 a síťový usměrňovač 5C4S. VN usměrňovač DY87, filtr několik kondenzátorů 500pF/15kV paralelně, zalité v Dentakrylu a vývod anténním koaxem. Trafo VN z nějaké černobílé televize, pro elektronky vyhovovalo původní vinutí. Co šuplík dal.
Taky jsem s tím blbnul, zkoušel proážet izolaci různých drátů, výboje-či siločáry elektrického pole. To stačilo sundat na záchodě víko ze splachovače, nalít do něj olej na smažení, dvě víčka od piva, na jedno připojit VN kabel a na druhé zem. V tom všem rovnověrně rozptýlit zrnka krupice. Po náběhu VN se zrnka seskupila do obrazců, které kopírovaly siločáry elektrického pole. Je to podobný pokus jako ten s magnetem, papírem a pilinami.
Samozřejmě se mi to líbilo, když jednou naši nebyli doma, rozebral jsem televizi a vzal šroubovák. Že je dřevěný a osička kouká na druhé straně z násady ven, to mě netrápilo. Zapnul jsem televizi, když se elektronky nažhavily, přiblížil jsem šroubovák k anodě usměrňovačky DY87. V tu chvíli mi přeskočil z druhého konce šroubováku do ruky výboj. Ani jsem necítil nějakou silnou ránu, jen se mi spálila růže na ruce. Ještě po půl roce to bylo vidět. Tak můžu jen potvrdit, že tohle se dost špatně hojí.
U stejnosměrného je problém jinde. Náboj naakumulovaný na kapacitách-na obrazovce, kondenzátorech násobiče, je-li použit. Vybíjecí proud tak na krátký okamžik dosáhne mnohonásobku proudu, který je zdroj schopen trvale dodávat-při dostatečné kapacitě tohle určitě zabít může.
Proto při pokusech doporučuji zachovávat zásady práce s VN. Po zapnutí zdroje se nepřibližovat k částem s vysokým napětím, raději ne blíže než na 20cm. K vedení používat kabely dimenzované na takové napětí-např. lze běžně na metry koupit VN kabel na svíčky k autu, vhodný je i koaxiální kabel, jen musí mít dielektrikum z plného, ne pěnového polyetylénu. Např. VCEOY, nebo i RG58. Jeho stínění musí být řádně uzemněno-jinak se na něm objeví plný potenciál VN. Ale hlavně-před jakoukoliv manipulací, po vypnutí, uzemnit výstupní svorku zdroje VN a takto ponechat-náboj na kondenzátorech jinak regeneruje. Nakonec-takto pracují montéři na síti vysokého napětí. Po vypnutí zkratují fáze dohromady a uzemní pomocí tzv. uzemňovací soupravy a teprve pak se pracuje. Po sejmutí uzemňovací soupravy se již zařízení považuje za zařízení pod napětím.
Taky jsem si dříve postavil VN zdroj a leccos s ním zkoušel, v budiči jsem měl elektronku ECC82, konec EL500 (či snad nějaký ruský ekvivalent-6P45S?), účinnostní dioda EY88 a síťový usměrňovač 5C4S. VN usměrňovač DY87, filtr několik kondenzátorů 500pF/15kV paralelně, zalité v Dentakrylu a vývod anténním koaxem. Trafo VN z nějaké černobílé televize, pro elektronky vyhovovalo původní vinutí. Co šuplík dal.
Taky jsem s tím blbnul, zkoušel proážet izolaci různých drátů, výboje-či siločáry elektrického pole. To stačilo sundat na záchodě víko ze splachovače, nalít do něj olej na smažení, dvě víčka od piva, na jedno připojit VN kabel a na druhé zem. V tom všem rovnověrně rozptýlit zrnka krupice. Po náběhu VN se zrnka seskupila do obrazců, které kopírovaly siločáry elektrického pole. Je to podobný pokus jako ten s magnetem, papírem a pilinami.
Když už tohle téma rozebíráme tak u tranzistorových TV bylo vše tak jak píšete ale u "lampovejch" a navíc těch který neměly síť. trafo bylo jiný nebezpečí, studený konec VN vinutí nebyl připojen na zem ale na anodu PL 504 nebo PL 509 a tady bylo sice "jen" asi 300V, zato dost proudu a proti zemi.
..to bude jen ňákej odpůrek