Na nějakých webových stránkách jsem se dočetl tuto "moudrost". DÍKY LAMPOVÉMU USMĚRŇOVAČI MÁ TOTO KOMBO NEUVĚŘITELNĚ TEPLÝ A DYNAMICKÝ ZVUK. Co na tom může být pravdy? Usměrňovač se přece na zpracování signálu nijak nepodílí, pouze dodává anodové napětí pro elektronky. Naopak mám zato, že vnitřní odpor usměrňovačky se zhoršením emise po čase stoupá. Dojde tedy ke snížení anodového napětí, eventuelně k jeho kolísání v rytmu modulace (zvláště je-li konec ve třídě B) a to podle mě zvuku zesilovače určitě neprospěje.
Stavěl jsem dva lampové zesilovače (jeden ještě nemám dokončený), 2x 15W se 4x EL84 push-pull Ultralinear (dvě na kanál) a 2x 0,2W triodový OTL pro sluchátka. Oba dva usměrňovací elektronku mají, ten první vzhledem k anodovému proudu GZ34, ten sluchátkový EZ80. Podle mě ta GZ34, zvláště ruská 5AR4 Sovtek (je to vlastně kopie lampy Mullard) bez problémů utáhne i 4x EL34, ale jen do výkonu cca 30-35W na kanál. Do 100W komba se 4x EL34 nebo 6L6GC, o KT88 ani nemluvě a výkonnějších "strojů" podle mě patří jedině polovodičový usměrňovač.
Výhodou lampy ve zdroji je podle mě postupný náběh anodového napětí, "soft-start", nižší napěťové zatížení filtračních ellytů-napětí na nich tak nestoupá, protože při nažhavení usměrňovačky již teče proud ostatními elektronkami přístroje a zdroj neběží naprázdno, taky možnost indikovat nažhavení zesilovače druhou kontrolkou (doutnavka zapojená na výstup usměrňovače přes odpor).
Na druhou stranu nevýhodou je nemožnost použít vysokou filtrační kapacitu, tedy nutnost používat několikastupňové filtry, nejlépe LC, tedy kompikovanější zapojení a měkčí anodové napětí. Taky zhoršování parametrů (vzestup vnitřního odporu) následkem poklesu emise katody. Časem může dojít až k výboji v elektronce, což dokáže při nesprávném jištění i zničit síťový transformátor.
Máte s tímto někdo zkušenost, kdo třeba hrajete na kytaru, je skutečně slyšet nějaký rozdíl? Nebo je vše reklamní trik výrobce?
Lampový usměrňovač
Moderátor: Moderátoři
Webové stránky, právě tak jako papír, snesou všechno. Důležitý je spokojený pocit zákazníka. Nepochybuju o tom, že spousta z nich bude oceňovat teplý a dynamický zvuk, i když jim dáš krásně svítící usměrňovačku s vestavěnou KY710 v patici 
Polovina populace ocení ne to, co slyší, ale to, co má napsáno v prospektu. Jinak by přece nefungovala reklama.
Tím nepopírám, že technicky fundovaný a slyšící člověk si to přebere a udělá si závěr sám...
Polovina populace ocení ne to, co slyší, ale to, co má napsáno v prospektu. Jinak by přece nefungovala reklama.
Tím nepopírám, že technicky fundovaný a slyšící člověk si to přebere a udělá si závěr sám...
Jediný, a skutečně slyšitelný rozdíl mezi vakuovým a polovodičovým usměrňovačem je ten, že polovodičová dioda, díky tomu, že má propustnou charakteristiku v závěrném směru do cca 0,6V, může způsobit zvýšený síťový brum u elektronkových zařízení. Protože elektronky se budí napětím, a ne proudem, jako u tranzistorů, jsou na brum z napájecího zdroje citlivější. Vakuové usměrňovače tuto nectnost nemají. Občas s tím byly problémy u elektronkových rádií, když se usměrňovačka nahradila křemíkem.
Jinak teplý a dynamický zvuk z lampové usměrňovačky je asi z té kategorie, jako že pozlacené konektory hrajou líp než ty obyčejné.....
Jinak teplý a dynamický zvuk z lampové usměrňovačky je asi z té kategorie, jako že pozlacené konektory hrajou líp než ty obyčejné.....
No ja com mam doma zosilnovac tak lampovy zvuk z neho ide az vtedy ked prebudim mierne predzosilnovac a vyzeniem vykon na maximum. Inak nepocitujem rozdiel medzi lampou a tranzistorom. A skusal som zdroj s 4 . 1N4007 a EZ 80 a ani na max. vykone som rozdiel nepocul. Ale ked chce niekto mat pekny celolampak bez polovodica tak preco nepouzit vakuovku. 
A to mam robene kombo na gitaru , takze ked hram tak so skreslovacom(DOD Overdrive 250) + mierne skresleny preamp na kombe - dobry zvuk
A to mam robene kombo na gitaru , takze ked hram tak so skreslovacom(DOD Overdrive 250) + mierne skresleny preamp na kombe - dobry zvuk
Zdravim. Doma konec osazeny 2*EL34 v usmernovaci nejake KY7xx a rozdil mezi tranzistorovym a elkou jde poznat hodne. Pak mam coloelektronkyvy konec s 2*AZ11 2*4616 a to je fakt super zvuk nejde to s nicim srovnavat ale nevim jestli na to maji vliv ty 4616 nebo usmernovacky. Je jasne ze pokud se to zivi mp3 tak je jedno jestli je to celolampovy konec nebo tranzistorak od tamana.
Internet - metla lidstva
Veta: DÍKY LAMPOVÉMU USMĚRŇOVAČI MÁ TOTO KOMBO NEUVĚŘITELNĚ TEPLÝ A DYNAMICKÝ ZVUK je asi podobna kravina ako to co som cital nedavno: Ze Lampovy aparat postaveny na baze pajkovacich ockiek ma vyrazne lepsi zvuk nez aparat postaveny na baze plosneho spoju 
))
Totizto v dnesnej dobe sa zacali vyrabat kopie aparatov zo 60 rokov a vyrobca musi dako odvovodnit cenu okolo 60tisic za 50W hlavu.
A ludia jednoducho veria reklame.
Jediny rozdiel moze byt v tom ze lampovy usmernovac skor zhorsi dynamiku signalu skrz jeho velky seriovy odpor a male filtracne kondenzatory v usmernovaci.
))
Totizto v dnesnej dobe sa zacali vyrabat kopie aparatov zo 60 rokov a vyrobca musi dako odvovodnit cenu okolo 60tisic za 50W hlavu.
A ludia jednoducho veria reklame.
Jediny rozdiel moze byt v tom ze lampovy usmernovac skor zhorsi dynamiku signalu skrz jeho velky seriovy odpor a male filtracne kondenzatory v usmernovaci.
Lampový zvuk
Podle mě žádná technická definice není. Zvláště třeba kytarista bude "lampovým zvukem" mínit záměrné zkreslení signálu, vyvolané elektronkovým zesilovačem a jeho typický zvuk. Posluchač zaměřený na HiFi zase ocení ten skutečně měkký, přirozený zvuk z elektronek. Zkoušel jsem porovnávat poslech z CD přímo ze sluchátkového výstupu a pak z linkového výstupu přes zesilovač s ECC82-ECC99. Přes lampy je to úplně o něčem jiném. Navíc nejlepší zvuk v tomto ohledu měla CD zpracovaná analogovou cestou (AAD). Jinak budit lampový zesilovač z MP3 je podle mě největší omyl vůbec.
Jinak jsem taky u toho sluchátkového zesilovače zkoušel dát místo EZ80 2 diody 1N4007 a v sérii s každou odpor 150R, který nahrazoval vnitřní odpor usměrňovačky. Rozdíl ve zvuku jsem neslyšel.
Jinak jsem taky u toho sluchátkového zesilovače zkoušel dát místo EZ80 2 diody 1N4007 a v sérii s každou odpor 150R, který nahrazoval vnitřní odpor usměrňovačky. Rozdíl ve zvuku jsem neslyšel.
-
Návštěvník
Tzv. lampový zvuk je obyčejné zkreslení, které je u lampových zesilovačů relativně dost velké a zvolna narůstá se stoupajícím výkonem. (u tranzistorových se dlouho drží na nízké úrovni a až po dosažení plného výkonu začne prudce narůstat.)
Vliv druhu usměrňovače se dá poznat jen u zesilovačů ve tř. B, kdy odebíraný proud je úměrný výkonu a mění se se velkém rozmezí. Tehdy se projeví větší vnitřní odpor usměrňovací elektronky, anodové napětí víc klesá a zesilovač dřív přechází do limitace. No a to je přesně to, co chtěji ti vyznavači "lampového zvuku" slyšet.
Zatímco zkreslení tranzistorového zesilovače obsahuje dost nelibě znějící složky, tak zkreslení lampového zesilovače se mnohým lidem líbí a vyhledávají ho. Pak je výhodou, že už i při dost malém výkonu ten obyčejný lampový zesilovač (zvlášť bez záporné zp. vazby) slyšitelně zkresluje.
Podle mě je ale poslech zesilovače v oblasti zkreslení, nebo takového, který zkresluje i při malém výkonu, dost na hlavu postavený.
Vliv druhu usměrňovače se dá poznat jen u zesilovačů ve tř. B, kdy odebíraný proud je úměrný výkonu a mění se se velkém rozmezí. Tehdy se projeví větší vnitřní odpor usměrňovací elektronky, anodové napětí víc klesá a zesilovač dřív přechází do limitace. No a to je přesně to, co chtěji ti vyznavači "lampového zvuku" slyšet.
Zatímco zkreslení tranzistorového zesilovače obsahuje dost nelibě znějící složky, tak zkreslení lampového zesilovače se mnohým lidem líbí a vyhledávají ho. Pak je výhodou, že už i při dost malém výkonu ten obyčejný lampový zesilovač (zvlášť bez záporné zp. vazby) slyšitelně zkresluje.
Podle mě je ale poslech zesilovače v oblasti zkreslení, nebo takového, který zkresluje i při malém výkonu, dost na hlavu postavený.