Zetawat 2020 nevybudí SB live
Moderátor: Moderátoři
tak to je fakt jiný Zetawatt, takže se omlouvám za mystifikaci 
ten můj se možná jmenoval 1420, bylo to určitě později než v roce 80, ale ty děsné isostaty přímo v signálové cestě tam byly taky. Měl taky fyziologickou regulaci hlasitosti, kvůli tomu jsem tam dovrtával dírky do odboček v potenciometrech.
Po těch 20 letech jou isostaty a potenciometry zoxidované a projevuje se to zvláštním hnusným druhem zkreslení, před časem mě to taky pokoušelo vyměnit operáky, když je jich dneska jak naseto, ale kvůli tomu zubu času jsem to zase rád vrátil mezi památky - nestojí to za to. Stejně to zlobilo i v B73, kde jde taky všechno pětkrát přes isostaty. Tehdejší isostaty (tj made in Polsko) nebyly zlacené, jen stříbřené, časem to zčerná a pak se to chová jako dva zkroucené rezavé dráty
Taky proto dneska začínám symaptizovat s HiEndem, kde se všechno odehrává bez přepínačů, regulátorů, zpětných vazeb a B třídy
Tedy myslím HiEnd ve smyslu obvodovém, ne ve smyslu 20 mm čelní panel z mramoru a knoflíky pozlacené 24 karátovým zlatem... zlato je užitečnější na konektorech.
Hille, jestli jsi to počítal na ty desetiny dB na ZX Spectru, tak jsi hrdina!!! jinak si taky myslím, že na půl dB sem nebo tam v tomhle případě nesejde, už proto že deska nahraná vzorně podle RIAA bude utopií.
Nejvíc bych se obával nedostatečného odstupu s/š, nebo spíš s/b(rum), tedy jestli digitalizuješ AC/DC nebo Nirvanu, tak na tom nesejde, ale v nějakém jazzu nebo klasice to je slyšet i na průměrném gramofonu, zesilovači a zvukovce. Myslím, že proto se budují RIAA předzesilovače sólo v bedně, je to jednodušší než motat permalloyové kryty a shánění nízkorozptylových traf
O operákách zajímavé pojednání na http://www.f-sport.cz/hifi/index.php?ac ... &topic=528
ten můj se možná jmenoval 1420, bylo to určitě později než v roce 80, ale ty děsné isostaty přímo v signálové cestě tam byly taky. Měl taky fyziologickou regulaci hlasitosti, kvůli tomu jsem tam dovrtával dírky do odboček v potenciometrech.
Po těch 20 letech jou isostaty a potenciometry zoxidované a projevuje se to zvláštním hnusným druhem zkreslení, před časem mě to taky pokoušelo vyměnit operáky, když je jich dneska jak naseto, ale kvůli tomu zubu času jsem to zase rád vrátil mezi památky - nestojí to za to. Stejně to zlobilo i v B73, kde jde taky všechno pětkrát přes isostaty. Tehdejší isostaty (tj made in Polsko) nebyly zlacené, jen stříbřené, časem to zčerná a pak se to chová jako dva zkroucené rezavé dráty
Taky proto dneska začínám symaptizovat s HiEndem, kde se všechno odehrává bez přepínačů, regulátorů, zpětných vazeb a B třídy
Tedy myslím HiEnd ve smyslu obvodovém, ne ve smyslu 20 mm čelní panel z mramoru a knoflíky pozlacené 24 karátovým zlatem... zlato je užitečnější na konektorech.
Hille, jestli jsi to počítal na ty desetiny dB na ZX Spectru, tak jsi hrdina!!!
jinak si taky myslím, že na půl dB sem nebo tam v tomhle případě nesejde, už proto že deska nahraná vzorně podle RIAA bude utopií.
Nejvíc bych se obával nedostatečného odstupu s/š, nebo spíš s/b(rum), tedy jestli digitalizuješ AC/DC nebo Nirvanu, tak na tom nesejde, ale v nějakém jazzu nebo klasice to je slyšet i na průměrném gramofonu, zesilovači a zvukovce. Myslím, že proto se budují RIAA předzesilovače sólo v bedně, je to jednodušší než motat permalloyové kryty a shánění nízkorozptylových traf
O operákách zajímavé pojednání na http://www.f-sport.cz/hifi/index.php?ac ... &topic=528
operáky
Operáky MAA741 i MAC156 mají identické zapojení vývodů a to i včetně zde nepoužitých vývodů 1 a 5, na které se připojují konce dráhy trimru (s běžcem na sedmičce) kvůli kompenzaci napěťové nesymetrie. Ta nás ale v tomhle zapojení dvakrát netankuje.
Na co jsem ale zapomněl, je to, že zařazením děliče na výstup předzesilovače dojde k zeslabení signálu i z ostatních zdrojů - operák se přepne do funkce sledovače, navíc odpor R2=180 ohmů ve zpětné vazbě se stane natvrdo zátěží výstupu, což se operáku taky nemusí zrovna líbit.
Takže ještě přerušit spoj k pinům 4 Př1a, Př1b tak, aby přepínač nepropojoval výstupy OZ na jejich invertující vstupy (aby nevznikl sledovač, jako předtím), ale přemostit to přerušení odpory 560 ohmů. A první OZ budou mít zisk 10 dB i pro ostatní zdroje signálu. To, že tam zůstane korekční obvod s převažujícím vlivem kapacity 3n3, nevadí: začne se uplatňovat až od časové konstanty 1,85us, tedy způsobí pokles charakteristiky o -3dB až od nějakých 40 kHz - a v tom mám zahrnutou konečnou rychlost MACek, jinak vychází skoro 90 kHz.
Na odšumění se mi osvědčil Nero Waveeditor, třeba i na dva průchody.
A zase: čím méně šumu tam vleze, tím méně se ho musíš zbavovat. Dopustil jsem se trochy alchymie v http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... =0&thold=0 na závěr článku. Zkus to, budeš se divit, co to dělá.
Na potlačení hluku je ale lepší EAC: stačí mít nahraný kus prázdné drážky z příslušné desky, vyhladit, potlačit ekvalizérem vše nad 500Hz, a udělat z toho hlukový profil. S jeho použitím pak zeslabit hluk o nejvýše 8 dB a radši si pak vzít z tohoto stejným způsobem hlukový profil znovu a projet to druhým průchodem zase m těch 8dB, než se pokoušet ho výrazněji potlačit najednou. V takovém případě vznikne zvuk jak u řady českých filmů vysílaných v televizi (celkem jedno, v které).
Na co jsem ale zapomněl, je to, že zařazením děliče na výstup předzesilovače dojde k zeslabení signálu i z ostatních zdrojů - operák se přepne do funkce sledovače, navíc odpor R2=180 ohmů ve zpětné vazbě se stane natvrdo zátěží výstupu, což se operáku taky nemusí zrovna líbit.
Takže ještě přerušit spoj k pinům 4 Př1a, Př1b tak, aby přepínač nepropojoval výstupy OZ na jejich invertující vstupy (aby nevznikl sledovač, jako předtím), ale přemostit to přerušení odpory 560 ohmů. A první OZ budou mít zisk 10 dB i pro ostatní zdroje signálu. To, že tam zůstane korekční obvod s převažujícím vlivem kapacity 3n3, nevadí: začne se uplatňovat až od časové konstanty 1,85us, tedy způsobí pokles charakteristiky o -3dB až od nějakých 40 kHz - a v tom mám zahrnutou konečnou rychlost MACek, jinak vychází skoro 90 kHz.
Na odšumění se mi osvědčil Nero Waveeditor, třeba i na dva průchody.
A zase: čím méně šumu tam vleze, tím méně se ho musíš zbavovat. Dopustil jsem se trochy alchymie v http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... =0&thold=0 na závěr článku. Zkus to, budeš se divit, co to dělá.
Na potlačení hluku je ale lepší EAC: stačí mít nahraný kus prázdné drážky z příslušné desky, vyhladit, potlačit ekvalizérem vše nad 500Hz, a udělat z toho hlukový profil. S jeho použitím pak zeslabit hluk o nejvýše 8 dB a radši si pak vzít z tohoto stejným způsobem hlukový profil znovu a projet to druhým průchodem zase m těch 8dB, než se pokoušet ho výrazněji potlačit najednou. V takovém případě vznikne zvuk jak u řady českých filmů vysílaných v televizi (celkem jedno, v které).
To mě taky napadlo, ale rěkl jsem si že vstup budu krmit dle potřeby(nastavením na výstupu SBlastra), ovšem jestli ten dělič bude operák zatěžovat víc než je zdrávo, pak tu dodatečnou úpravu budu muset udělat.
Když na to koukám (a vzbudil si spektráče z dlouholetého spánku, jak předpokládám, - za což se mu omlouvám, já jsem svého už věnoval)
nebylo by jednodušší nechat spektráče přepočítat ty čtyři součástky ve zpětné vazbě ?
Odpadl by dělič, sledovač by zůstal jak je a nemusel bych trhat spoje a lepit odpory zespoda. Anebo si to představuji jak hurvínek válku ? Jednoduše vynásobit to třemi by asi nešlo
Ten link (netušil jsem že to je tvoje) jsem už několikrát okukoval, ale to je na víc než dvě dýmky, snad někdy...
Na EAC jsem se už taky díval, ale zdá se mi moc složitý a navíc v cizinštině, což je pro člověka začínajícího a navíc dříve narozeného, problém.
Zatím mám GoldWave v češtině a snažím se porozumět všem tajům, co nabízí.
Když na to koukám (a vzbudil si spektráče z dlouholetého spánku, jak předpokládám, - za což se mu omlouvám, já jsem svého už věnoval)
nebylo by jednodušší nechat spektráče přepočítat ty čtyři součástky ve zpětné vazbě ?
Odpadl by dělič, sledovač by zůstal jak je a nemusel bych trhat spoje a lepit odpory zespoda. Anebo si to představuji jak hurvínek válku ? Jednoduše vynásobit to třemi by asi nešlo
Ten link (netušil jsem že to je tvoje) jsem už několikrát okukoval, ale to je na víc než dvě dýmky, snad někdy...
Na EAC jsem se už taky díval, ale zdá se mi moc složitý a navíc v cizinštině, což je pro člověka začínajícího a navíc dříve narozeného, problém.
Zatím mám GoldWave v češtině a snažím se porozumět všem tajům, co nabízí.
to Criffodo
nemusíš se omlouvat, ty isostaty nestojí za nic, což je fakt. Až mě naštvou, dám tam něco otočného, ale zatím jsem ve stadiu zrodu tak mi to až tak nevadí.
HiEnd by se mi taky líbil, ale když se dívám na ty ceny.. a stavět to snad ani nejde. Jak si to myslel : motat permalloyové kryty, to lze sehnat permalloyový plech ?
nemusíš se omlouvat, ty isostaty nestojí za nic, což je fakt. Až mě naštvou, dám tam něco otočného, ale zatím jsem ve stadiu zrodu tak mi to až tak nevadí.
HiEnd by se mi taky líbil, ale když se dívám na ty ceny.. a stavět to snad ani nejde. Jak si to myslel : motat permalloyové kryty, to lze sehnat permalloyový plech ?
permalloy se už právě skoro sehnat nedá, a štve mě, že jsem v minulosti nesčetněkrát měl příležitost něco nasyslit a vždycky jsem si řekl, že stačí přijít pozdějc. Vyskytoval se v různých telefonních zařízeních jako stínění na transformátorech, v lampových měřákách atd. Z permalloy jsou stočené stínicí tubusy na osciloskopických obrazovkách. Většinou už to je všechno pryč, paradoxně se toho dělalo spousta v dobách nechvalné RVHP, zatímco dneska v tržním hospodářství se seženo to, co nám rákosky nabídnou na tržnicích...
Vyráběly se pásková jádra snad někde v Ostravě, nevím ale co z těch fabrik zbylo. Na webu jsem našel jen firmu Ryston, která zastupuje americký gigant Magnetics.
Myslím že jednodušší je pro špičkový odstup oddělit napájecí část od zesilovače. Sám se chystám na RIAA lampový zesilovač jako součást separátního předzesilovače v sólo bedně. Nějakou inspiraci jsem našel na http://www.dogstar.dantimax.dk/tubestuf/index.htm a na http://www.jogis-roehrenbude.de/Verstae ... t-RIAA.htm a tak podobně.
S tím HiEndem, já to chápu tak, že samozřejmě třeba v oblasti reprobeden nebo gramo šasí, CD přehrávačů atd. je to technologicky sebevražda dělat doma, ale v případě zesilovačů to není nereálné. Ta závratná cena je určená vysokým podílem precizní ruční práce, dokonalostí provedení v detailech, velice pečlivým nastavováním a pak hlavně tou magií designu a materiálů, tedy tím, co cenu násobí a snoby hřeje u srdce: broušené tlusté panely, leštěné mramory, do zlata gravírovaná loga, třešňové dřevo, vlastnoruční podpis majitele firmy na měřicím protokolu...
Co se týče obvodů a součástek, pokud jsem okolo HiEndových komponentů vypozoroval, není to ošizené ale ani nic nemožného. Prostě funkční, poctivé řešení z kvalitních součástek. Ty tu pěticifernou cenu neudělají.
Vyráběly se pásková jádra snad někde v Ostravě, nevím ale co z těch fabrik zbylo. Na webu jsem našel jen firmu Ryston, která zastupuje americký gigant Magnetics.
Myslím že jednodušší je pro špičkový odstup oddělit napájecí část od zesilovače. Sám se chystám na RIAA lampový zesilovač jako součást separátního předzesilovače v sólo bedně. Nějakou inspiraci jsem našel na http://www.dogstar.dantimax.dk/tubestuf/index.htm a na http://www.jogis-roehrenbude.de/Verstae ... t-RIAA.htm a tak podobně.
S tím HiEndem, já to chápu tak, že samozřejmě třeba v oblasti reprobeden nebo gramo šasí, CD přehrávačů atd. je to technologicky sebevražda dělat doma, ale v případě zesilovačů to není nereálné. Ta závratná cena je určená vysokým podílem precizní ruční práce, dokonalostí provedení v detailech, velice pečlivým nastavováním a pak hlavně tou magií designu a materiálů, tedy tím, co cenu násobí a snoby hřeje u srdce: broušené tlusté panely, leštěné mramory, do zlata gravírovaná loga, třešňové dřevo, vlastnoruční podpis majitele firmy na měřicím protokolu...
Co se týče obvodů a součástek, pokud jsem okolo HiEndových komponentů vypozoroval, není to ošizené ale ani nic nemožného. Prostě funkční, poctivé řešení z kvalitních součástek. Ty tu pěticifernou cenu neudělají.
a je to
Tak jsem schválně zkusil přepočítat součástky ve zpětné vazbě s přihlédnutím k vyšší rychlosti MACky, základní zisk zvolen uprostřed Teslou uváděného rozsahu, t.j. cca 100 dB, ale tak, aby R2 zůstal 560 ohmů a C2 zůstal 10uF.
Tentokrát jsem se vloudil po práci naproti do školy, kde mají Workbench - simulace v programu Koffce na spectru není z nejrychlejších (i když jsem programu kdysi opravil chybu ovládání a přepsal ho do BetaBasicu, takže jede asi 4x rychleji, než původní) a celkem 14x jsem upravoval hodnoty součástek. Přesto mi tam zůstal jeden kondík mimo řadu, ale dostal jsem to do pásma +/- 0,4dB v rozsahu 60Hz až 15kHz (0dB na 1kHz). Pod 60 Hz se odchylka postupně zvětšuje až na -1,5dB při 30 Hz, ale v této oblasti to není na závadu.
Piš si:
R3,103 = M82
R4,104 = M1
C3,103 = 3n0 (to je ta hodnota, kterou bude třeba vybrat nebo složit ze dvou)
C4,104 = 1n0
...a na ostatní nemusíš sahat.
Jak je vidět, překvapivě (nebo snad se to dalo čekat, když vyšší vazbou nastavené zesílení se pojí s vyšší rychlostí OZ?) vyšel koeficient přepočtu těchto součástek skutečně mezi 3 a 3,3.
Pokud jde o ten software EAC, tak na netu je k dispozici pro většinu verzí jak čeština, tak slovenčina. GoldWave nemám a na to občasné použití mi zatím ty dva programy stačí.
K tomu "zmoňovači hloubek":měl jsem na mysli jen to přehrávání desek za mokra.
No co: dej vědět, jak se ti to osvědčilo. Možná zjistíš, že by se ti vyplatilo pro linkový vstup SB live postavit jednoduchý předzesilovač, který by posloužil i pro jiné zdroje signálu.
Tentokrát jsem se vloudil po práci naproti do školy, kde mají Workbench - simulace v programu Koffce na spectru není z nejrychlejších (i když jsem programu kdysi opravil chybu ovládání a přepsal ho do BetaBasicu, takže jede asi 4x rychleji, než původní) a celkem 14x jsem upravoval hodnoty součástek. Přesto mi tam zůstal jeden kondík mimo řadu, ale dostal jsem to do pásma +/- 0,4dB v rozsahu 60Hz až 15kHz (0dB na 1kHz). Pod 60 Hz se odchylka postupně zvětšuje až na -1,5dB při 30 Hz, ale v této oblasti to není na závadu.
Piš si:
R3,103 = M82
R4,104 = M1
C3,103 = 3n0 (to je ta hodnota, kterou bude třeba vybrat nebo složit ze dvou)
C4,104 = 1n0
...a na ostatní nemusíš sahat.
Jak je vidět, překvapivě (nebo snad se to dalo čekat, když vyšší vazbou nastavené zesílení se pojí s vyšší rychlostí OZ?) vyšel koeficient přepočtu těchto součástek skutečně mezi 3 a 3,3.
Pokud jde o ten software EAC, tak na netu je k dispozici pro většinu verzí jak čeština, tak slovenčina. GoldWave nemám a na to občasné použití mi zatím ty dva programy stačí.
K tomu "zmoňovači hloubek":měl jsem na mysli jen to přehrávání desek za mokra.
No co: dej vědět, jak se ti to osvědčilo. Možná zjistíš, že by se ti vyplatilo pro linkový vstup SB live postavit jednoduchý předzesilovač, který by posloužil i pro jiné zdroje signálu.
to nebylo jen pro tebe
To jsem si tím po letech sám sobě zase spravoval chuť. Už se s tím moc často nepotkávám a v práci skoro vůbec ne. Samý digitál, průmyslové kontroléry, jen sem tam analogová proudová smyčka... Ale to by bylo na dlouhé povídání.
Hlavně pak dej vědět, co jsi z toho dostal.
Hlavně pak dej vědět, co jsi z toho dostal.
Hille, chtěl si vědět, jak jsem dopad. Byl jsem chvíli marod a neměl jsem na to chuť. Ve zkratce : vyměnil jsem RIAA, vypadalo to slibně, ale víc brumu- asi větším zesílením. Při záznamu vše co šlo v PC na max, ale občas si indikátory sáhly do červeného pole. Tak jsem vyměnil MAA741 za MAC156, dostalo to výšky a už jsem si nedovolil vytočit korekce na max. Začlo to houkat a kmitat. Snažil jsem se odstínit vstupy různými plechy, moc to nepomáhalo. Tak jsem vrátil MAA741 na korekcích, vstup jsem nechal. Trocha se to zklidnilo, ale bylo to jak časovaná bomba. Chvíle pohody se střídaly s kulometem. To je asi nejvýstižnější, jak to popsat. Asi to někde bylo na pokraji oscilací, a nějaký akord to spustil. Zapoměl jsem na situaci, kdy přehrávám z gramce přes zesilovač. To je z výstupu prvního IO 3x větší signál. Nechtělo se mi vracet se k děliči a nějak to bastlit, tak jsem zkusil změnu děliče na IO2 (R12-R13) ve snaze zmenšit zesílení tam. To už se to začlo podobat bastldesce. Na pozice IO jsem dal patice a různě kombinoval, až přišel známý a říkal že viděl v bazaru za 600.- zesilovač TEC, ať se na to bastlení vykašlu. Tak jsem to udělal, mám TEC3003 asi z r 1980 ale hraje pohádkově, a Zetawat je zase ve skříni..
Tož tak jsu dopad..
Tož tak jsu dopad..
Taky dobrá zpráva.
Koukl jsem na plošňáky a je celkem jasno. U toho Zetawattu je problém jednak v rozmístění součástek, druhak bys musel pro předzesíky použít nejspíš samostatný zdroj nebo dát C13 a C113 blíž k předzesilovačům - ty spoje jsou zoufale dlouhé. Už jen úbytek proudu na té délce zemního spoje do uzlu mínusů uvedených kondíků tam způsobí vazbu jak v emitorově vázaném multivibrátoru. Pak už stačí jen úbytek na jednom z napájecích (plusových) spojů a kmitá to. Topologie zesilovače fakt nesvědčí příliš velkému zesílení v jednom stupni.
Nejspíš by měla fungovat i stejná finta, kterou jsem použil u všech snímacích zesilovačů magnetofonů, co jsem stavěl: aperiodický předzesilovač s definovanou vstupní impedancí a ziskem a teprve pak korekční zesilovač. Umožnilo to jít se zesílením v korekcích podstatně níž a zmenšit tak závislost charakteristiky na parametrech operáku. Tady by to asi taky pomohlo a bylo by to bez kmitání.
Ale, když už máš vystaráno... tak vlastně naco, že?
Koukl jsem na plošňáky a je celkem jasno. U toho Zetawattu je problém jednak v rozmístění součástek, druhak bys musel pro předzesíky použít nejspíš samostatný zdroj nebo dát C13 a C113 blíž k předzesilovačům - ty spoje jsou zoufale dlouhé. Už jen úbytek proudu na té délce zemního spoje do uzlu mínusů uvedených kondíků tam způsobí vazbu jak v emitorově vázaném multivibrátoru. Pak už stačí jen úbytek na jednom z napájecích (plusových) spojů a kmitá to. Topologie zesilovače fakt nesvědčí příliš velkému zesílení v jednom stupni.
Nejspíš by měla fungovat i stejná finta, kterou jsem použil u všech snímacích zesilovačů magnetofonů, co jsem stavěl: aperiodický předzesilovač s definovanou vstupní impedancí a ziskem a teprve pak korekční zesilovač. Umožnilo to jít se zesílením v korekcích podstatně níž a zmenšit tak závislost charakteristiky na parametrech operáku. Tady by to asi taky pomohlo a bylo by to bez kmitání.
Ale, když už máš vystaráno... tak vlastně naco, že?
Asi tak jediné, co o nich teď vím, je to, že se prodávají pod obchodní značkou SkyTec. Ovíjené spoje kdysi používali. Ale ty tehdy používali u Sonyho, JVC, u Macušity, ať už se v té které zemi jmenovala jakkoli, NEC, Nakamichi... a nevzpomenu si, jestli jsem je viděl ještě v jiných značkách, ale nejspíš jo.