Elektroosmóza starých staveb
Moderátor: Moderátoři
Jistě záleží i na konkrétních podmínkách, materiálech atd.
Zajímavé je, že Benátky jsou několik set let na vodě, tuším přímo slané, a stavby tam tedy měly za pár let shnít, podmáčet se a spadnout. Asi to uměli i bez plastů.
S tou statikou bych si tak nepískal, těžká doprava = praskání kleneb, puknutí pískovcového portálu nesoucího vrata atd...
Za pár let opět ruina. Jsme v Kocourkově.
- ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
rezis píše:ZdenekHQ píše:A co takhle napřed udělat kolem domu výkop a dát tam nopovou folii ? Kromě práce to nic nestojí, ovšem ve městě to zřejmě jednoduše nejde...
To moc nepomáhá
Pokud to táhne vodu ze základů, tak asi ne. Ale na zdrbanou izolaci stěn, kdy vždycky po dešti je na zdi ve sklepě flek, by to účinný být mělo.
Já mám chválabohu sklep suchej jak pepř (s výjimkou vodárny, kde mě kondenzuje voda na bojleru)...
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
-
pepik9
V roce 2004 jsem zjistil něco podobného co popisuješ - po dešti zeď z venku provlhala a prostupovalo to až dovnitř - zdi mám od 80cm do 110cm. Takže jsem obkopal barák do hloubky 100 - 120cm, dal nopovku, žádná drenáž a od té doby sucho - už 5 let.
Když byla elektroosmóza čerstvě vymyšlena a patentovaná (tady, v bývalem československu), tak jsem si o tom přečetl v amaterském rádiu a napadl mě právě onen baráček starých rodičů. Tak jsme s tátou něco navrtali, něco jen tak zatloukli obyčejných 150mm hřebíků ve vzdálenosti po třiceti centimetrech a co nejníže nad zemí a do kamenného základu. Tloukli jsme jak z venku tak zevnitř, ale přes celé základy to pochopitelně nevyšlo. Podle návodu jsem to změřil obyčejným avometem, tím zjistil polaritu. Na ní nezáleží, pokud nebudeš používat vnější zdroj pro urychlení vysoušení. Na závěr jsme zakopali kousek od baráku (3m) normální plotnu pro hromozvody, které se v tý době taky namontovaly. Ty sondy z venku jsme nechali trčet a měděným drátem jsme je spojili zamotáním s tím uzemněním a bylo. Během dvou let byl baráček hezký suchý, během dalších dvou začaly praskat zdi, jak poklesl základ. Vono to bylo stavěné někdy kolem roku 1890 a hoodně šetřili na základech. Jak pominul ten tlak spodní vody, základy nerovnoměrně poklesly a celá chaloupka podélně praskla. Teď mám zapěnované 5cm škvíry mezi místnostma, ale pohyb ustal. Před asi patnácti roky jsem v srpnu na chaloupku dojel a zadní stěna vlhká!! cca 8 metrů délky do výše 80cm!! Po týdnu mi napadlo jít skontrolovat zezadu baráku to zemnění a hned to bylo jasné - sousedovi jsem to rok před tím ukazoval a on udělal experiment a odstavil mi to... Teď už to má uděláno i on, jenom ty dráty venku schoval pod omítku, aby mně nenapadlo mu to oplatit...
Hřebíky nemizejí, po třiceti letech nejdou vyndat rukou.
Klidně komukoli ukážu, je to primitivní, jednoduché a asi to funguje, jak uznal i soused. Teď mám barák suchý, ale popraskaný.
- Quest
- Příspěvky: 487
- Registrován: 10 pro 2008, 00:00
- Bydliště: Polabi, kdysi řepné, nyní řepkové lány.
Závěr: Funguje na 100%, doporučuji všude, kde nelze provést podříznutí. Velmi záleží na kvalitě uzemnění, které musí být samostatné a pouze pro elektroosmózu, v žádném případě nesmí být propojeno s uzemněním např. anteny, hromosvodu nebo elektrorozvodné sítě! Zemnící tyče musí být co nejblíže k vysoušené zdi. Materiál elektrod, čím silnější, tím lepší, ne obyč ocel ani AL! Délka elektrod cca 75% síly zdiva, 50-60cm od sebe a stačí pouze z jedné strany. Nepřekračovat doporučený proud, jinak dojde k obyčejné elektrolýze, elektrody zmizí a žádný osmotický efekt!
Tak vidíš, vy jste to dělali poctivě dle návodu i s tím urychlením pomocí vnějšího zdroje. My jsme to trochu odflákli, i to přepojení je jenom namotáním, obyčejné hřebíky a dosti malou hloubku - cca 30-40% zdi, použitý hromozvod, ale funguje to oboum. Možná se nám to nerozpustilo v tý zdi jenom proto, že jsme způsobili jenom zkrat a nehonili jsme to násilím. Je fakt, že to trvalo déle, ale v baráčku je sucho do dneška.
fiam píše:A kruciš! Takže vono je to už málem 40 let?! Kdobytobylřekl?!
Tak vidíš, vy jste to dělali poctivě dle návodu i s tím urychlením pomocí vnějšího zdroje. My jsme to trochu odflákli, i to přepojení je jenom namotáním, obyčejné hřebíky a dosti malou hloubku - cca 30-40% zdi, použitý hromozvod, ale funguje to oboum. Možná se nám to nerozpustilo v tý zdi jenom proto, že jsme způsobili jenom zkrat a nehonili jsme to násilím. Je fakt, že to trvalo déle, ale v baráčku je sucho do dneška.
delal jsem to taky podle amara a funguje to cca 14 let bezproblemu je to pasivne..ted me to ceka taky usek bude delsi cca 15bm zdiva
Dělám ve stavebnictví. (vím že to sem asi moc nepatří) Výkop okolo obvodových zdí, dolů děrovaný flexibil a odvětrat, výkop zasypat kačírkem. Pokud vlhkost vystupuje do 1m tak výkop alespoň 1m. Mnohokrát vyzkoušené, funguje. To odvlhčení je trochu složutější záležitost, píšu jen základ, jinak rád odpovím na SZ.rezis píše:To moc nepomáháZdenekHQ píše:A co takhle napřed udělat kolem domu výkop a dát tam nopovou folii ? Kromě práce to nic nestojí, ovšem ve městě to zřejmě jednoduše nejde...