Odrušení obvodu

Problémy s návrhem, konstrukcí, zapojením, realizací elektronických zařízení

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Příspěvky: 21239
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#46 Příspěvek od Hill »

siska píše:Snad jediná změna oproti nezatíženému motoru je, že jak jdou pulsy tak je vždy puls-velké zatížení, pak nic a pořád dokola. Zvláštní je, že je problém jen když jedou oba motory. Jedině to snad dostává nějakou ťafku přímo OCR výstupy, ale diody tam dát nemůžu, protože by se mosfet úplně neotevřel. Ale to zase teorizuju, protože tam může snad "probít" jen 5V což by nemělo snad vadit. Ale zase teorie.

Tato teorie má díru, kterou bys nejspíš zalepil pozorováním napětí na motorech osciloskopem - zaměňuješ totiž plný výkon s činitelem plnění. A tam je jedno slabé místo: spínač poskytuje teoreticky obdélníkový průběh o úrovních NULA nebo NAPÁJECÍ NAPĚTÍ.
Praxe je ovšem jiná: do obdélníku to má daleko a NULA se tam vyskytuje jen v případě, že je motor zablokovaný. Dokud se totiž motor točí, neklesne v době rozepnutí spínacího tranzistoru napětí na motoru na nulu, ale na úroveň danou jeho otáčkami. Čím vyšší otáčky, tím vyšší napětí - motor se točí a chová se jako nezatížené dynamo.
To je řeč o ideálním motoru, skutečný průběh napětí na motoru je pěkně chlupatý, zarušený tím jiskřením.

A jestli se v Boleslavi nenajde osciloskop, kterým by ses podíval aspoň na napájecí napětí procesoru, zkus to jinak: napřed se postarej o napájení motorů z jiného zdroje (země obou zdrojů a země obou motorů spoj do jediného uzlu, nesmyčkuj zem od motoru k motoru, i na ní zůstává úbytek napětí, tím větší, čím menší otáčky a větší zatížení mají motory). A uvidíš, zda problém přetrvává.
siska

#47 Příspěvek od siska »

Jediný zdroj, který je schopen utáhnout motorky je akumulátor a z něj už jsem zkoušel přivést napětí přímo ke konektoru motorku. Zkusil jsem přidat kondenzátory 100nF na oba napájecí konektory motorků a ještě 1uF tantal k napájení. Nyní se při spuštěném motorku a jeho zatížení mcu nerestartuje. Pokud ale připojím oba motorky, tak se ani nerozjedou, mcu "restartuje", ale začíná vždy na začátku bez nějakých záseků i při vyplném brown-out, takže ještě tam nějaký rušení je. Otázka je proč nyní oba motorky vůbec nejedou(jen se chvilkama snaží) a jeden jede bez problémů?
Uživatelský avatar
Crifodo
Příspěvky: 14779
Registrován: 11 říj 2005, 00:00

#48 Příspěvek od Crifodo »

siska píše:Nezkoušel jsem tlumivky.

To je chyba, tím bych začal. Tlumivka na feritové tyčince ke každému pólu u obou motorů, kond těsně na svorky motoru.
Nahraď motorky činným odporem aby řízení spínalo ekvivalentní proud, tím si potvrdíš nebo vyloučíš jestli ti to resetuje rušení z komutátoru nebo úbytky napětí.
Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Příspěvky: 21239
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#49 Příspěvek od Hill »

Tak jsem si to schéma prošel znovu a důkladněji a vyšlo mi, že, máš-li plošňák roztahaný tak, jak je nakreslené schéma, bude rušení růst se zatížením.
To rušení se ti dostává do procesoru po zemním a napájecím spoji - jako úbytky napětí přímo úměrné proudu motoru, tedy zdroj můžeš blokovat, jak chceš, víc už to nepomůže.
Nedalo mi to a trochu jsem si hrál: tady je návrh, jak by mělo být kostření a napájení rozvedené, aby kontrolér i interfejsy neměly pokud možno ponětí o tom, co se děje ve výkonovém stupni a na motorech.
Zmenšil jsem schéma, detaily nemusí být úplně čitelné, důležité jsou ty zemnicí a napájecí uzly vyvedené tlustou čarou barevně.
Mínus napájení je třeba přivést na výkonovou zem (PWRG), odtud co nejkratším a co nejtučnějším spojem na zem (2) stabilizátoru. Nejlíp přímo na chladicí křídlo.
Teprve odtud rozveď zem do uzlů země kontroléru CGND a interfejsů IFG.
Podobně je to s napájecím napětím.
Protože nevím, co máš za obvody vyvedené v konektorech motorů, předpokládám, že jde o světelné závory snímající polohu hřídele, je tam nakreslený přívod jejich napájení přímo ze stabilizátoru ("zprava") jako pro LEDky, možná mělo být vedené z uzlu napájení kontroléru společně s napájením pro pull-up odpory R1-R4.
V tom případě mi ale chybí v konektorech motorů samostatná signálová zem pro čidla (označená "?"). Zjevně využíváš stejný zemní vývod pro napájení motorů i snímače - to je asi největší chyba. Nemá do těch konektorů vést jen zem od kontroléru, místo spojení s PWRG?

No a pak drobnost - podobně, jako k cívkám relátek bych připojil zhášecí diody ještě paralelně k vývodům D a S spínacích tranzistorů. I na vinutí motoru při odpojení napájecího napětí vznikají ostré špičky.
Proto ten osciloskop.
Přílohy
zemneni_kontroleru.gif
Tím rozvržením, kudy co poteče, se mělo začít.
(40.41 KiB) Staženo 98 x
Naposledy upravil(a) Hill dne 18 črc 2009, 08:58, celkem upraveno 1 x.
Andrea
Příspěvky: 9340
Registrován: 07 zář 2007, 00:00

#50 Příspěvek od Andrea »

Hill píše:Tak jsem si to schéma prošel znovu a důkladněji a vyšlo mi, že, máš-li plošňák roztahaný tak, jak je nakreslené schéma, bude rušení růst se zatížením.

Zem a napájení pro procesor má zadrátovaný hrůzně.
Obrázek

Hill píše:No a pak drobnost - podobně, jako k cívkám relátek bych připojil zhášecí diody ještě paralelně k vývodům D a S spínacích tranzistorů. I na vinutí motoru při odpojení napájecího napětí vznikají ostré špičky.

Mezi D a S by moc nepomohly, ty už jsou tam z výroby. Mezi D a +12 už je má, to už jsem mu napsala na začátku.
Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Příspěvky: 21239
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#51 Příspěvek od Hill »

Tak to, jestli jsou ty diody už ve struktuře FETů, jsem nezkoumal. Pardon. Zatím jsem podobné koncáky řešil jen s bipoláry (ať už diskrétními nebo integrovanými, třeba i v nf koncích).
Odrušení pomocí tlumivek, jak radí Crifodo, určitě část problému řeší také, ale spíše při malém a středním zatížení motorů. Při velkých proudech se projeví právě ty úbytky na blbě vedených spojích.
Andrea
Příspěvky: 9340
Registrován: 07 zář 2007, 00:00

#52 Příspěvek od Andrea »

Hill píše:Tak to, jestli jsou ty diody už ve struktuře FETů, jsem nezkoumal. Pardon.

On ji tam snad nějaký MOSFET nemá? :wink:
Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Příspěvky: 21239
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#53 Příspěvek od Hill »

Vždyť píšu, že s nimi nedělám. A poslední FETy, s nimiž jsem dělal, byly vf tetrodové BF907, 910, 981 a nějaké ty jednoduché 245. Sice ve struktuře nějaké diody mají, ale v daných aplikacích je to celkem nezajímavé.
Do tohoto bych se taky nemíchal, ale předminulý týden jsem dělal PWM regulátor pro motor ze stěrače Traboše ke grilu, ze šuplíkových součástek, takže na konci byla KD617... Motor zastavený 5,8A, při točení 12kg kýty uregulovaný střední odběr 0,7-1A z autobaterky, takže pak šlo ještě nastartovat. Převod z hřídele převodovky stěrače na rožeň 1:2, zpětná vazba žádná.
Měl jsem to ovšem jednodušší, žádný procesor, jen AKO s proměnnou střídou, budič a spínací tranzistor, tedy odolnost proti rušení značná.
Andrea
Příspěvky: 9340
Registrován: 07 zář 2007, 00:00

#54 Příspěvek od Andrea »

Hill píše:Vždyť píšu, že s nimi nedělám.
Do tohoto bych se taky nemíchal, ale předminulý týden jsem dělal PWM regulátor pro motor ze stěrače Traboše ke grilu, ze šuplíkových součástek, takže na konci byla KD617...

Ale tu diodu jsi nedal mezi C a E toho KDčka, že ne? Jako se nedává dioda paralelně k tranzistoru ale k relátku, aby byla něco platná. :wink:
siska

#55 Příspěvek od siska »

Hill: Napájení hallových senzorů otáček je samostatné. Samostatné +5V a zem. Zem tedy není společná přímo se zemí motorků. Takže jestli to dobře chápu, tak by bylo úplně nejlepší táhnout od akumulátoru 2 dvojlinky- jedna pro výkonový stupeň a jedna přímo ke stabilizátoru pro napájení integráčů? Jak si teď při současném zapojení ověřit, zda je to opravu tím úbytkem napětí? Stačí propojit zem stabilizátoru se zemí na napájecím konektoru kusem kabelu?
siska

#56 Příspěvek od siska »

Tak jsem zkusil kabelem propojit gnd stabilizatoru se zemi konektoru, beze zmeny.
Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Příspěvky: 21239
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#57 Příspěvek od Hill »

Andrea píše:Ale tu diodu jsi nedal mezi C a E toho KDčka, že ne? Jako se nedává dioda paralelně k tranzistoru ale k relátku, aby byla něco platná. :wink:

Dal. Jednu paralelně k motoru, druhou mezi C a +, a přes třetí se z plusu napájí emitor. Hlavní poslání: co nejdokonalejší blbuvzdornost. Vedlejší efekt: omezení špiček jejich návratem do baterky (a dělá to, ověřeno osciloskopem).
Ale vrátil bych se k tématu:
Siska, už máš vyzkoušené to připojení koncáků vlastním vedením rovnou z baterky? Nezapomeň ale přitom odpojit stávající propojení zemí.

Jaké úbytky tam jsou, multimetrem sice změříš, ale zjistíš, že jsou zcela bezvýznamné. Teprve, když na osciloskopu uvidíš jehlové impulsy o amplitudě až jednotek voltu, budeš vědět, co všechno multimetr neukázal.
Andrea
Příspěvky: 9340
Registrován: 07 zář 2007, 00:00

#58 Příspěvek od Andrea »

Hill píše:Vedlejší efekt: omezení špiček jejich návratem do baterky (a dělá to, ověřeno osciloskopem).

Ale nemusím ti to věřit, že ne.
Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Příspěvky: 21239
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#59 Příspěvek od Hill »

Andrea píše:
Hill píše:Vedlejší efekt: omezení špiček jejich návratem do baterky (a dělá to, ověřeno osciloskopem).

Ale nemusím ti to věřit, že ne.

Nemusíš, ale vysvětli mi, proč se komutační špičky po připojení těch diod sníží ze 40-50V na nějakých 16V.
Nechtělo by to vlastní vlákno?
siska

#60 Příspěvek od siska »

Tak jsem přerušil původní zemní spoj a nechal tam ten drátový viz. obrázek a už je to naprosto v pohodě. Krásně to funguje. Proč? Myslel jsem že to už není rušením? Tak proč pomohlo přerušení toho spoje?
Přílohy
t_schema_134.jpg
(42.43 KiB) Staženo 54 x
Odpovědět

Zpět na „Řešení problémů s různými konstrukcemi“