elektronkový mikrofonní předzesilovač
Moderátor: Moderátoři
Jinak ty stabilizátory v provedení S (2A) nebo T (3A) jsou normálně v TO220.
Nedoporučuju ale "podepírat" třeba pětivoltový stábl diodami, činitel stabilizace a tím i činitel potlačení zvlnění se tím značně zhorší. Vyplatí se investovat čas a námahu do sehnání těch šestivoltových, nejlépe provedení S /2A/. Normální jednoampérové 7806 mívají někdy problém se studenými vlákny, detekují to jako zkrat nebo přetížení a "nenaskočí". Další alternativa je LM317T nebo lépe LM350T či LM350K /tento druhý se dělá myslím i v pouzdru TO3/, kde lze jedním odporem z děliče nastavit napětí třeba 5,5V, podle libovůle. Další takový silák v TO3 je myslím LM338K.
Milane, nějaké ty EF806S jsou u mě.
Další možnost je ECC803S nebo E83CC a poslední, asi opravdu nejlepší jsou ty EF806S, případně průmyslové pozlacené E86F. EF806S jsou dobré na výběr, z deseti kusů se dá vybrat až polovina vyhovujících.
Tak například výběrem EF806S na šum, mikrofonii a pečlivějším stíněním se dá /bez dalších úprav/ zlepšit odstup konce MUSIC 70 až o 15dB na nějakých -80dB.
Na závěr ještě tip pro zatvrzelé kacíře: výborná je z hlediska mikrofonie i šumu ECC85. Je to vlastně původním určením VKV trioda, používala se na FM vstupech radiopřijímačů všech kvalitativních tříd /má ji tam Filharmonie, Hymnus, Stereodirigent a další/. Má sice jen střední zesílení /ale vyšší než ECC82/, ale díky tomu, že dobře snáší vysoké Ua z ní lze vyrazit poměrně vysoké výstupní napětí. Na budiči MUSIC-ů a AUJ620 ji nepoužili jen tak, ze srandy...
Naproti tomu je v téměř všech nf aplikacích naprosto nevhodná ECC88 či E88CC, snad by vyhověla ještě v gramofonovém RIAA předzesilovači, kde nejde o nějakou velkou přebuditelnost ani extrémně vysoké výstupní napětí. Tahle potvora má tak nízké dovolené Ua, že ve většině zapojení nevyhovuje z hlediska neschopnosti dodávat vyšší výstupní napětí - pokud se o to někdo pokusí, zpravidla ji přebudí a tento typ triody zkresluje opravdu ohavně. Kromě toho se poněkud problematicky zapojuje, hlavně 1. systém má dostávat poměrně tvrdé předpětí, které nelze vytvořit na katodovém odporu.
Ostatně více o charakteristice ECC88 se lze dočíst v jedné z knih trilogie "miniaturní elektronky" autorů Kubát-Zuzánek-Deutsch.
- zdenoeddie
- Příspěvky: 2580
- Registrován: 31 říj 2007, 00:00
- Bydliště: uz len Presov :)
- Kontaktovat uživatele:
Zato chcel by som sa sinclaira spytat, planujem postavit ekvalizer s ECC88 podla jednej nemeckej schemy ktora sa tu povaluje v mojom vlakne (doteraz som sa poriadne k realizacii toho ekvalizeru nedostal, ale uz sa k tomu schyluje
Za odpoved dik.
Sinclair se tu zmínil o ecc88, jako pro nf nevhodné elektronce. Píše o jejím nízkém povoleném Ua, ale o tom ,že při něm dodá větší proud než většina ostatních "malých" elektronek ,se nezmínil. A právě bezpečné napájecí napětí spolu s dostatečným dodaným proudem jí dělají zajímavou pro použití v nf filtrech a budičích. Třeba linkových nebo dokonce i výstupních transformátorů. Nebo pro různá zkreslovadla.Pro první stupeň mikrofoního předzesilovače má však malé zesílení. Tam bych osobně použil polovodič.
Nevíte někdo o elektronce s Ua 12V ,se kterou se dá docílit velkého zesílení?
elipsa píše:Pro první stupeň mikrofoního předzesilovače má však malé zesílení. Tam bych osobně použil polovodič.
Nevíte někdo o elektronce s Ua 12V ,se kterou se dá docílit velkého zesílení?
Tazateli jde zřejmě o to, že tam chce mít elektronky. Kdyby tam chtěl polovodič, bude mi stačit dvojitej operák a pár součástek kolem.
Btw opravdu chceš lampu s Ua 12V ?
Což je například u ekvalizérů docela na hovno, protože tam potřebuješ jednak rezervu zisku a napěťového rozkmitu pro maximální zdůraznění /třeba +15dB, že/ a jednak naprosto symetrickou limitaci, pakliže už k ní dojde.
To je jen několik málo důvodů, proč je ECC88 a její klony pro nf zcela nevhodná. Jak jsem již napsal, dá se poměrně dobře použít například v přenoskových RIAA předzesilovačích, kde se pracuje s poměrně malými vstupními signály, přestože zdůraznění např. na 30Hz u RIAA dosahuje téměř +20dB.
Těch směšných dvacet miliampér můžu klidně prohánět i obyčejnou ECC82, nebo když budu chtít být sakra frajer, tak zvolím všudypřítomnou 6N1P, kterých je všude plná řiť.
Jinak tady je zajímavé srovnání, v čem je asi tak výhodnější ECC88 - pořadí je max. anodové napětí, max. anodový proud, max. anodová ztráta a nakonec zesilovací činitel :
ECC88 130V/25mA/1,8W/33
ECC85 300V/15mA/2,5W/55!
ECC82 300V/20mA/2,75W/17
ECC81 300V/15mA/2,5W/60!
ECC91 300V/25mA/1,5W/38
ECC99 400V/60mA/5W/22
6N1P 300V/25mA/2,2W/35
6N2P 300V/10mA/1W/100
6N6P 300V/45mA/4,8W/22
Ten propastný rozdíl v dovoleném anodovém napětí je prostě pro nf limitující faktor. ECC88 je přednostně určena pro kaskódní zesilovače a měniče kmitočtu, kde pracuje za zcela jiných podmínek, než v nf technice.
Asi bych to zkusil zapojit nanečisto jak s triodami, tak s EF86, změřit, prakticky odzkoušet a podle výsledků bych se rozhodl. Sám používám léta i pro pokusy s elektronkami kontaktní pole. Není problém si zhotovit redukce pro elektronky z novalové či heptalové patice. Zástrčku do pole na druhé straně vyříznu z precizní objímky DIL. Do dutinek, kam se zasouvá IO připájím alespoň na dva vývody (aby to drželo) přímo objímku elektronky a zbytek propojím krátkými dráty. Původní piny, co se pájí do desky slouží nyní jako zástrčka do kontaktního pole. Precizní patice používám proto, že má pevné kulaté kolíky (normální má ploché a snadno se lámou). S elektrickou pevností pole nikdy nebyl problém, samozřejmě nedávám takto do pole EL34..... Kovovou základní desku pole uzemním, slouží totiž i jako celkem dobré stínění.