Elektrická lokomotiva a trakční vedení

Zpráva

MirrA1 · #1 Příspěvek od **MirrA1** » 16 srp 2009, 15:32

Vezměme si situaci, že elektrická lokomotiva se nachází na trati. Má zdvižený pantograf kterým je připojena na trakční vedení což je v případě SS trakce jeden pól.

Teď otázka na vás - kde je ten druhý pól kam prochází proud? Druhým pólem můžou být jedině kolejnice - ale jak je to uděláno když kolejnice nemohou být uzemněny ani jinak mezi sebou propojeny?

Davidus · #2 Příspěvek od **Davidus** » 16 srp 2009, 15:34

pokud vím tak kolejnice jsou propojeny a i spojeny se zemí

MirrA1 · #3 Příspěvek od **MirrA1** » 16 srp 2009, 15:37

Davidus píše:pokud vím tak kolejnice jsou propojeny a i spojeny se zemí

A jak potom vysvětlíš funkci bezpečnostního systému ESA11 který určuje přesnou pozici vlaku dle toho kde je zrovna vlakem propojená levá s pravou kolejí?
Kdyby tenhle systém neexistoval, tak je to jasné. Ale nechápu jak to funguje s tímto systémem. Zda je uzemněná jen jedna kolejnice a druhá je oproti ní "ve vzduchu"....

#4 Příspěvek od **jandu** » 16 srp 2009, 15:49

Zabezpečuje sa to pomocou koľajových obvodov. Tie existovali aj pred ESA a môžu byť tak jednosmerné ako aj striedavé. Preštuduj si problematiku tu: http://www.google.sk/search?sourceid=na ... %a9+obvody

jasin · #5 Příspěvek od **jasin** » 17 srp 2009, 10:52

Kolejnice nikdy nejsou uzeměné. Je to proto, že pak vznikají bludné proudy, které působí korozi všech kovových částí (potrubí, kabely) uložených v zemi až do vzdálenosti kilometru od tratě. Uzeměný je mínus pól u měnírny, ale koleje už ne. V Brně je u tramvají uzeměný plus pól, protože je tam obrácená soustava. Byla teorie, že pak bludné proudy méně žerou železo. Což se nepovrdilo. Ale Brňáci musí mít něco extra :wink:

Crifodo · #6 Příspěvek od **Crifodo** » 17 srp 2009, 12:41

Pokud je drážní vozidlo (tramvaj, vlak) napájeno kladnou polaritou v pantografu a zápornou v uzemněné kolejnici, pak největší velikost napájecího proudu v kolejnici (i vybíhajících bludných proudů) je v okolí zdroje (měnírny), kdy celkový proud zdroje napájí všechna vozidla na úseku. Teče tudíž kolejnicí jako společným uzemněným napájecím vodičem a napájí všechna vozidla pohybující se v napájeném úseku. Přes jejich pantografy se postupně dostává do (od země izolovaného) trakčního vodiče, sčítá se a vrací se zpět do zdroje, kde se napájecí smyčka uzavře. Zdánlivě tak největší zdroj bludných proudů „sedí“ prakticky konstantně v blízkosti zdroje (měnírny) a devastuje vše kovové v zemi. Tuto polaritu používají prakticky všechny železnice, pražské metro a převážná většina tramvajových provozů (např. Praha, Most, Plzeň, Liberec, Olomouc, Bratislava).
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bludn%C3%BD_proud

jasin · #7 Příspěvek od **jasin** » 17 srp 2009, 14:47

Jak jsem již napsal je záporný pól uzeměn pouze u měnírny!!
Jakékoli spojení kolejnic se zemí by vytvářelo obchozí cesty pro kolejové obvody a je zakázáno. Kolejové obvody jsou na to citlivé a uzemění kolejnic by mohlo snížit šuntovou citlivost a ohrozit bezpečnost vlakové dopravy.
Naopak pro omezení koroze bludnými proudy je na štégu zřízena řada zařízení, která polarizují koleje proti blízké zemi. Ale to už je o něčem jiném.

Crifodo · #8 Příspěvek od **Crifodo** » 17 srp 2009, 14:52

já si snad někdy změřím kolik má kolejnice proti zemi a podívám se kam vede ten drát přivařený ke kolejnici, někdy i ke stožáru pro trolej...
jestli je kolej nepospojená se zemí, co udělá zásah blesku do kolejnice tam kde není elektrická trakce?
sněhem zasypané a deštěm pomoklé kolejové svršky mají jaký izolační odpor?

jasin · #9 Příspěvek od **jasin** » 18 srp 2009, 09:06

Drát spojující koleje se stožárem je tzv. ukolejnění a je tam hlavně proto, aby při průrazu izolátoru trakčního vedení nebyl stožár celý pod napětím. Proudová ochrana to pomocí ukolejnění zjistí. Ten drát nevede na stožár rovnou, ale na takový kovový hrníček u paty stožáru. Je v něm průrazka, která se při napětí řádu stovek voltů (a dost proudu) prorazí a teprv pak stožár ukolejní. Jinak by stožáry podé trati působily jako uzemění.
Podobným způsobem jsou ukolejněny i mosty a jiné kovové kontrukce v blízkosti kolejí (např nástupištní vlaštovky).

Sníh a voda vůbec sice dělá svody, ale kolejové obvody jsou nízkoimpedanční a tak trocha svodu nevadí. Tečou tam desítky ampér při jednotkách voltu a to trocha vody nedokáže odvést.

Blesk dělá neplechu. Často bývá bleskem do kolejí vyřazeno přejezdové zařízení a to přesto, že jsou tam bleskojistky.

Maskot · #10 Příspěvek od **Maskot** » 18 srp 2009, 12:28

jasin píše:Drát spojující koleje se stožárem je tzv. ukolejnění a je tam hlavně proto, aby při průrazu izolátoru trakčního vedení nebyl stožár celý pod napětím. Proudová ochrana to pomocí ukolejnění zjistí. Ten drát nevede na stožár rovnou, ale na takový kovový hrníček u paty stožáru. Je v něm průrazka, která se při napětí řádu stovek voltů (a dost proudu) prorazí a teprv pak stožár ukolejní. Jinak by stožáry podé trati působily jako uzemění.
Podobným způsobem jsou ukolejněny i mosty a jiné kovové kontrukce v blízkosti kolejí (např nástupištní vlaštovky).

Sníh a voda vůbec sice dělá svody, ale kolejové obvody jsou nízkoimpedanční a tak trocha svodu nevadí. Tečou tam desítky ampér při jednotkách voltu a to trocha vody nedokáže odvést.

Blesk dělá neplechu. Často bývá bleskem do kolejí vyřazeno přejezdové zařízení a to přesto, že jsou tam bleskojistky.

Tak to je zajimave,pokud jsem to dobre pochopil,tak vsechny stozary pro trakcni vedeni plavou ve vzduchu a klidne na nich muze byt az jak pises radove stovky voltu.Jak je tady teda resena ochrana pred nebezpecnym dotykovym napetim?Prece jen je to volne dostupne a neni problem si sahnout.

#11 Příspěvek od **stepa** » 18 srp 2009, 13:17

Maskot píše:
jasin píše:Drát spojující koleje se stožárem je tzv. ukolejnění a je tam hlavně proto, aby při průrazu izolátoru trakčního vedení nebyl stožár celý pod napětím. Proudová ochrana to pomocí ukolejnění zjistí. Ten drát nevede na stožár rovnou, ale na takový kovový hrníček u paty stožáru. Je v něm průrazka, která se při napětí řádu stovek voltů (a dost proudu) prorazí a teprv pak stožár ukolejní. Jinak by stožáry podé trati působily jako uzemění.
Podobným způsobem jsou ukolejněny i mosty a jiné kovové kontrukce v blízkosti kolejí (např nástupištní vlaštovky).

Sníh a voda vůbec sice dělá svody, ale kolejové obvody jsou nízkoimpedanční a tak trocha svodu nevadí. Tečou tam desítky ampér při jednotkách voltu a to trocha vody nedokáže odvést.

Blesk dělá neplechu. Často bývá bleskem do kolejí vyřazeno přejezdové zařízení a to přesto, že jsou tam bleskojistky.

Tak to je zajimave,pokud jsem to dobre pochopil,tak vsechny stozary pro trakcni vedeni plavou ve vzduchu a klidne na nich muze byt az jak pises radove stovky voltu.Jak je tady teda resena ochrana pred nebezpecnym dotykovym napetim?Prece jen je to volne dostupne a neni problem si sahnout.

Tak tohle není zase tak pravda. I když nejsou stožáry zeměný, tak proti zemi mají odpor. Takže to napětí co na nich je uteče do země. A ještě ti vybavujou ochrany. Alespoň takhle jsem to při rozhovoru s tátou pochopil

Ještě k těm kolejnicím. Jedna kolejnice je trakční, druhá NIKOLIV(takže se žádné propojení kolejnic mezi sebou nekoná). Takže pro zabezpečovačku jsou krátké úseky ohrazené takovými krámy, přes které zabezpečovačka neleze, ale trakční vedení tím v pohodě projde. Na druhé kolejnici je taktéž krátký úsek odizolovaný a spojením těchto dvou úseků dojde k určení pozice vlaku.

Crifodo · #12 Příspěvek od **Crifodo** » 18 srp 2009, 14:35

stepa píše:Na druhé kolejnici je taktéž krátký úsek odizolovaný a spojením těchto dvou úseků dojde k určení pozice vlaku.

A nebo nedojde, jako při nedávných několika případech pískování a následném zmizení vlaku...

#13 Příspěvek od **jandu** » 18 srp 2009, 14:48

"...... Jedna kolejnice je trakční, druhá NIKOLIV..."

Záleží od druhu kolajového obvodu. Dnes pri JS trakcii a paralelnom KO mna striedavý prúd sú obe trakčné a po celej dľžke pre trakciu pospojované. A to aj napriek tzv. izolovaným úsekom, ktoré tvoria jednotlivé kolajové obvody. Riešené je to pomocou stykových transformátorov.
Ale viac napovie schéma.....

Pravda, neviem, aký druh KO používa dnes AŽD CZ, môže to byť kludne bez izolovaných úsekov a na vyššej frekvencii, ako 50/60Hz. Nič na tom ale nemení, že oba koľajové pásy sú "trakčné" a podieľajú sa na vedení zpätného trakčného prúdu.

A ešte k prepojeniu stľpov a koľajníc - nie je to "zemnenie", ale tzv. UKOĽAJENIE, alebo uvedenie na rovnaký potenciál a to tak, ako to už vyššie niekto popísal - pomocou prieraziek. Tam je popísaný aj dôvod.

Brudr · #14 Příspěvek od **Brudr** » 18 srp 2009, 16:28

Jenom bych chtěl podotknout, že se jedná o tzv. dvoupásový kolejový obvod (využívají se obě kolejnice pro přenos informace i trakčního proudu). Kdysi se ještě používaly jednopásové kolejové obvody (pro funkci kolejového obvodu se používala jenom jedna kolejnice). Byly sice levnější, ale také byly méně spolehlivé a bezpečné. Dnes už se, myslím, nepoužívají. Paralelní dvoupásové kolejové obvody mají tu výhodu, že jsou trvale pod napětím a obsazení úseku se indikuje odpadem relé (to je bezpečnější stav). Vlak vlastně zkratuje koleje, tím i napájení relé a to odpadne. Další výhodou je, že je tak kontrolována i celistvost kolejí, takže případný lom kolejnice je indikován jako obsazený úsek a vlak do něj nevjede.
To Crifodo:
Tento problém začal nastávat až nedávno, tak 5-7 let zpátky a to od té doby, co si někdo prosadil, že obsazení kolejové obvodu bude indikováno ne kolejovým relé typu DSŠ, ale nějakou elektronickou sra*kou. U toho relé to bylo jednoznačné. Fungovalo podobně jako elektroměr - dvě vinutí, fázový posun 90° - kotva ve tvaru kruhové výseče přitáhla. Jakákoliv porucha tohoto rovnovážného stavu - poměrně těžká kotva vlastní vahou odpadá. Co se děje v té elektronické novince při hazardních stavech to ví bůh.

Atlan · #15 Příspěvek od **Atlan** » 20 srp 2009, 21:41

Ano aj rele NMŠ. no neviem ako teraz ale kontrloa obsadenosti usekov snimacmi (na principe mag snimacou sa nejako neosvecila aspon v cesku v amerike nieco maju) preto tie vlaky zmizly zasypali snimace pieskom....to sa u klasiky nemohlo stat. A to nehovorim a udere blesku... do plilajhlich stziarov.

Aj nadalej je rieseeenim len rele na vstupe ...PLC automat a rele na vystupe.
Aj to rele poriadne co nieco vazia a funnguju 40-50r bez poruchy.

Unas prisiel majitel...a opytal sa cko stoji prevacka noveho zariadenia... bolo mu povedane ze kazde 3-5 rokov vymena veci okolo PC, a ked sa spytal na stare zariadenie..tak prakticky nič netreba - to zariadenie sa mu velmi pacilo... darmo ekonomika