LCD versus PLAZMA
Moderátor: Moderátoři
LCD versus PLAZMA
Výrobca pomaly nikde neuvádza príkon TV,čo u plazmy je pri uhlp.
cca. 100cm je to 250-300W. Pripadá mi to ako bývaly Rubín 714.
Ako je na tom plazma...
Ako je na tom LCD ...
/// Vlak s učením je veľmi pomalý,aj tak ho predbehne TECHNIKA///
LCD třeba 19" palcový monitor bere 25 -40,0W.Zase někdy problém s uhlem sledování dobou setrvačnosti.
http://www.clarycon.com/plasmatv'sanddis.html
Životnost LCD je větší, dříve odejde podsvětlení panelu (zářivka). Příkon většinou kolem 40 až 60W. Kromě menšího jasu a kontrastu je největší nevýhodou menší úhel podsvětlení a pomalé zobrazování - sledování rychlého pohybu (např. míč ve fotbale) je rozmazané. Během minulého roku LCD prodělaly obrovský kvalitativní skok, nejlepší je srovnat si to "na vlastní oči" někde v obchodě, kde mají vedle sebe více těchto televizorů. Lze tam najít "perly" i žalostné kousky.
Z hlediska poměru cena/výkon stále vychází do uhlopříčky cca 82cm nejlépe klasická CRT televize, pokud nevadí, že zabere na hloubku půl metru. Příkon podle velkosti a aktuálního jasu mezi 40 až 150W. Ještě pár let poslouží a pak už bude možná lepší výběr.....
Plazmy mají vynikající obraz (i pohyblivý), perfektní podání barev, ale to vypalování statického obrazu, to odrazuje.
Děsí mě, že bych koupil jinak skvělou plazmu Pioneer za cca 100 000 Kč a za pár měsíců bych měl vypálené logo Novy či ČT do obrazovky.
Apropo- nenašel by se někdo, kdo by měl foto takto vypálené plazmové obrazovky? Bylo by super, kdyby to dal k dispozici. Ještě nikdy jsem takto vylepšenou plazmu neviděl. Díky.
Resis: Taky nevím, co by mělo být OLED. Není to panel s miniaturními LED diodami???? SED je moc pěkný, ale ta budoucnost se prý viděla růžověji, tak nevím, jak to bude.
malý odkaz na další informace zde: http://www.cdr.cz/a/7416
Jinak jak už jsem napsal samsung představil už 17" monitor s tím že jsou to pokusy ale faktem je že TV technika by to převzala velmi rychle a pružně. Zatím jsou ještě problémy s životností a to velké nicméně je to o chemii a s tou se dá pohnout lépe než se speciálními materiály pro kanálky v plazmě vždyt už i Sony ukončila výzkum plazmy a vrhla se na LCD a potají i na OLED.
gumickar píše:Brtnik: Opravil bych jen jednu věc, která se týká pozorovacích úhlů. LCD a plasma už jsou naprosto totožné(pokud bereš stejnou cenu přístroje) LCD vyšší třídy mají hvězdicovité uspoádání několika krytalů ve dvou "patrech" v každé, bodu, takže pozorovací úhel je téměř 180°.
to je dnes pravda, ale i u nejlepšího LCD je stále při změně úhlu (přecházení před televizí) patrná jistá (několikastupňová cyklická) změna obrazu (jinak řečeno - koukat se na to dá bez problémů z plného úhlu, kdy má pozorování ještě smysl, sedí-li vedle sebe dva pozorovatelé, nevidí přesně totéž). Změna ale není velká a nemůže normálně rušit.
Pro zajímavost a pro představu o složitosti přikládám fotku plasmové televize zezadu:
1 - pomocný síťový zdroj (stand-by 20W, zapnuto 50W) napájející řídicí počítač a signálovou část, 1a je síťová zásuvka s filtrem
2 - hlavní zdroj (350W, složený ze tří samostatně regulovaných zdrojů)
3 - odlitek kostry plasmového panelu (na ní je struktura buněk s budícími vodiči a luminofory a zepředu krycí sklo)
4 - výkonové budiče řádků panelu
5 - řídicí počítač a signálová (analogová i digitální) část - vstupy a výstupy
6 - budiče sloupců panelu
7 - analogová část (rozvedení signálů k budičům, pomocné zdroje, koncáky zvuku)
8 - páskové vodiče propojení plasmového panelu s elektronikou
9 - reproduktory
Celé to má uhlopříčku 106cm, váží s podstavcem 45kg a v zapnutém stavu má příkon mezi 350 až 400W. Povrchová teplota přední strany obrazovky je za chodu cca 40stC.
brtnik píše:gumickar píše:Brtnik: Opravil bych jen jednu věc, která se týká pozorovacích úhlů. LCD a plasma už jsou naprosto totožné(pokud bereš stejnou cenu přístroje) LCD vyšší třídy mají hvězdicovité uspoádání několika krytalů ve dvou "patrech" v každé, bodu, takže pozorovací úhel je téměř 180°.
to je dnes pravda, ale i u nejlepšího LCD je stále při změně úhlu (přecházení před televizí) patrná jistá (několikastupňová cyklická) změna obrazu (jinak řečeno - koukat se na to dá bez problémů z plného úhlu, kdy má pozorování ještě smysl, sedí-li vedle sebe dva pozorovatelé, nevidí přesně totéž). Změna ale není velká a nemůže normálně rušit.
Pro zajímavost a pro představu o složitosti přikládám fotku plasmové televize zezadu:
1 - pomocný síťový zdroj (stand-by 20W, zapnuto 50W) napájející řídicí počítač a signálovou část, 1a je síťová zásuvka s filtrem
2 - hlavní zdroj (350W, složený ze tří samostatně regulovaných zdrojů)
3 - odlitek kostry plasmového panelu (na ní je struktura buněk s budícími vodiči a luminofory a zepředu krycí sklo)
4 - výkonové budiče řádků panelu
5 - řídicí počítač a signálová (analogová i digitální) část - vstupy a výstupy
6 - budiče sloupců panelu
7 - analogová část (rozvedení signálů k budičům, pomocné zdroje)
8 - páskové vodiče propojení plasmového panelu s elektronikou
9 - reproduktory
Celé to má uhlopříčku 106cm, váží s podstavcem 45kg a v zapnutém stavu má příkon mezi 350 až 400W. Povrchová teplota přední strany obrazovky je za chodu cca 40stC.
Tak panasonic, jóó???
Mě u LCD ani tak nevadí jisté změny při pozorování z různých úhlů ale vadí mi že když se dívám z trochu menší vzdálenosti 1-3m tak se mi to jeví dost máznuté , mám li vedle sebe klaciku a LCD tak jednoznačně (alespoň u mne subjektivně) stále na plné čáře vede klasika. Potom jsem si všiml že u levnějších modelů to při rychlích pohybech dělá kostičky opět to alespoň pro mne je velmi rušivý jev.