Bastl AUJ 620

Zpráva

limak · #1 Příspěvek od **limak** » 19 zář 2009, 21:09

Upravuju doma ústřednovej konec AUJ 620 (75 W/100 V), konkrétně jeho budič. Chci vyhodit elku EF 86 a pro buzení použít jenom ECC 83 (místo ECC 85). První půlka bude zapojená jako odporovej zesík, druhá jako obraceč fáze. Použil jsem funkční fabrický zapojení z Tesla Marold - jednodušší už to bejt nemůže. Citlivost pro plnej výkon nebude sice 140 mV, ale něco kolem 900 mV i se zpětnou vazbou, což je pro linkový buzení 1,55 V pořád přijatelný. Mam to už zapojený a funguje to, nic nekmitá ! Budič napájim +290 V a na anodě první a zároveň i mřížce druhý elky je +100 V (jsou přímo vázaný aby byl vyloučenej nepříznivej vliv vazeb. členu na kmitoč. char.). Chci použít stávající zdroj v AUJ, ten ale dává +340 V. Tim se mi zvedne napětí právě na mřížce a já nevim kolik snese. Může mi někdo poradit jestli to tak jde udělat, nebo né - nechci jí zničit ? Chci se vyhnout RC členům, prostě aby to bylo co nejjednodušší, ale funkční.

gu-50 · #2 Příspěvek od **gu-50** » 20 zář 2009, 16:33

pokud se s tim chces hrat tak si budto spocitej / zmer jake mas zaporne predpeti na tom 2k2 v katode a pak si uprav hodnotu aby ti sedela i pri vyssim napeti. ale zas takovy rozdil to neni.. klidne bych to nechal jak to je.. ono to nebouchne.. jen mi toto "pasivni" zapojeni invertoru prijde mos chcíplý pro živení el34, kdyby si tam dal klasický invertor viz třeba marshall tak máš klid

limak · #3 Příspěvek od **limak** » 20 zář 2009, 19:19

Invertor typu Marshall vůbec nepřipadá v úvahu. Jejich rádoby hezký zapojení má daleko daleko menší zisk než tenhle obvod (taky jsem o tom přemejšlel) ! Je to tim, že společnej katodovej odpor na kterým vzniká úbytek pro buzení mřížky druhý triody je velkej (10k). Čim větší katodovej odpor, tim menší rozkmit získáš na anodě. A snížit ho o moc nemůžeš, protože bys dostatečně nevybudil zmiňovanou elku. S buzením 1,55 V nemáš nárok. Marshall bych sem proto rači netahal, ono to má taky svý mouchy.... Můj budič má bez ZV zisk 36 dB, pro vybuzení EL 34 na 75 W je třeba kolem 900 mV (i se ZV), což je paráda. Je to tim že první trioda zesiluje skoro na doraz a katodovej odpor je blokovanej. Tohle zapojení kromě Tesla Marold hojně používala i značka RIM a honily tim dokonce parelní konec (4 x EL 34). Jde mi vyloženě jen o to napájení.

limak · #4 Příspěvek od **limak** » 20 zář 2009, 19:24

limak · #5 Příspěvek od **limak** » 20 zář 2009, 19:31

elipsa · #6 Příspěvek od **elipsa** » 21 zář 2009, 11:35

A srazit napájecí napětí vložením odporu ? Odhadem tam potečou tak 2-3mA na jednu baňku ecc83. Srazit 50v by šlo na odporu cca 25k. Za něj dej kondík . Něco přes 10uF.
Ten RC člen s dobře zvolenými hodnotami by se snad neměl do zvuku promítnout. Asi bych dal přednost odděleným elektronkám RCčkem ,jak to má RIM. A proud druhé elektronky rozjel klasicky tím menším odpůrkem v katodě.
Nebo to má ještě nějaké výhody ,bez toho oddělovacího kondíku mezi elektronkama?

limak · #7 Příspěvek od **limak** » 21 zář 2009, 12:47

Vždycky je snaha - pokud je to možný, používat přímou vazbu. To proto, že vazební člen (kondenzátor) může nepříznivě ovlivňovat kmitočtovou charakteristiku zesilovače. Jinak řečeno záleží na něm kmitočtovej rozsah zesíku. Např. když bude moc malá kapacita, nebudou přenášený nízký kmitočty atd. Ten kondík tam NEmůže bejt ledajakej, jeho hodnota je určená kromě jinýho taky s ohledem na to, aby to nekmitalo. Do výpočtu se zahrnuje i vnitřní odpor elektronky.... Tesla to proto taky vázala přímo. Jinak už je to vyřešený, připojil jsem to celý rovnou na +340 V. Opět to funguje bezporuchově. To z čeho jsem měl strach - mřížkový předpětí Ug1, je v pohodě. Katalog připouští až -50 V, v mým případě to je -0,22 V. Žádná mezní hodnota neni překročená, funguje to skvěle !!!

elipsa · #8 Příspěvek od **elipsa** » 21 zář 2009, 13:15

Myslel jsem ,že máš spíš obavy z toho,co snese mřížka invertoru. Když to máš zapojený, jaká jsou napětí na anodě a katodě toho invertoru?

limak · #9 Příspěvek od **limak** » 21 zář 2009, 14:58

Druhá trioda, tedy invertor: Ua = +217 V, Uk = +121 V. Předpětí na mřížce Ug1 = -0,22 V proti katodě.

sinclair · #10 Příspěvek od **sinclair** » 22 zář 2009, 11:52

limaku, proč myslíš, že Tesla použila v invertoru zapojení, jaké tam bylo a proč myslíš, že použili ECC85 a ne ECC83? Přemýšlel jsi o tom?

limak · #11 Příspěvek od **limak** » 22 zář 2009, 12:48

To nevim Sinclaire. Můžeš prosím napsat proč tomu tak je ?

limak · #12 Příspěvek od **limak** » 22 zář 2009, 21:23

Tesláckej konec je řešenej tak jak je proto, že se zprvu (dřív než v rú II. generace) se osazoval v zesíkach AZK 201, AZK 401 a pak v MONO 50. Jsou to celolampáče a konec je u všech tří buzenej z výstupu pasivního korektoru. EF 86 (1/2 ECC 83) jednak ještě potřebně zesílí napětí pro invertor (dvě elky v předzesíku jsou málo), ale taky impedančně přizpůsobí vstup konc. st. pasivnímu korektoru, jinak by regulace H/V ovlivňovala hlasitost. Tesla byla vychcanější, běžně se totiž dávaly do předzesíků tři elky na kanál. ECC 85 má oproti ECC 83 kromě větší anodový ztráty, katodovýho proudu atd. hlavně dost praktický VNITŘNÍ STÍNĚNÍ.

Když se pak vyráběly rú II. generace AUA, AUR 110/120 a zesíky MUSIC 70, 130 s tranzistorovejma předzesilovačema, mohli v Tesle klidně EF 86 ušetřit a upravt napětí na výstupu předzesíku (viz. RIM). Otázkou je, co bylo pro ně dražší a co pohodlnější.

elipsa · #13 Příspěvek od **elipsa** » 22 zář 2009, 21:54

Takže napájení 340V , anoda 217 a katoda 121V . Podle obrázku máme na mřížce invertoru 100V . Aktuální je ? A jaké je napětí na mřížce proti katodě invertoru?

sinclair · #14 Příspěvek od **sinclair** » 24 zář 2009, 11:20

No to jsou mi limaku novinky - divím se, že jsem na to za celých třicet let, co se okolo tesláckého sortimentu motám, nepřišel.
Ty to máš zdůvodněný a vysypaný z rukávu raz dva, ani jsi nepotřeboval počítat zisky jednotlivých stupňů, stupně zpětné vazby, vnitřní odpory elektronek a další podobné nepodstatnosti...
Koncové stupně AZK201-401 jsou zapojený naprosto jinak /i vzájemně/, než MONO 50, tak proč plácáš takový blbosti?
Rozhlasové ústředny druhé generace jsou pro tvoji informaci ty, které začínají v typovém označení dvojkou.
Koncový stupeň zesilovačů MONO50 a např. MUSIC70 je zapojen až na malé drobnosti /tyristorová ochrana/ zcela identicky, rač si postahovat schémata, nebo prolistovat Kottka.
Vnitřní stínění u ECC85 je na invertoru jaksi víceméně na hovno - povíš mi už tedy, ty upravovači, proč Tesla použila na inverzi ECC85 místo daleko běžnější ECC83?
A myslíš, že při ekonomické situaci v 70.letech by nebylo jednodušší EF86+hromadu součástek okolo ní vypustit a celý zesilovač tak technicky i výrobně zjednodušit a hlavně zlevnit? Vždyť se zesilovačů s tímto zapojením koncového stupně vyrobily mraky, objevuje se jich v bazarech a aukcích kvanta ještě i dnes.
Povíš mi, pročpak tu EF86 asi nevypustili?

limak · #15 Příspěvek od **limak** » 24 zář 2009, 15:22

Člověče Sinclaire ty seš úplně nepříčetnej jakmile jde o Teslu.

Podívej se na následující obrázek. Jsem zvědavej, co mi k tomu povíš....... Copak asi teda bude tou II. generací ? Jen pro tvou informaci, nepleť si to se čtyřmístnou jednotnou terminologií, která platila až od IV. generace ! :wink: