Napájení elektronkových zařízení

Zpráva

mc-vlada · #1 Příspěvek od **mc-vlada** » 29 zář 2009, 15:30

Prosím o doporučení literatury (název a autor) zabývající se problematikou napájení elektronkových zařízení, návrhy zdrojů výpočty a pod. Děkuji.

mckvak · #2 Příspěvek od **mckvak** » 29 zář 2009, 16:18

Já používám převodní (1:1) transformátor. Gretsz usměrnovač a filtrační kondík na 300V. Nic těžkého

pajosek2 · #3 Příspěvek od **pajosek2** » 29 zář 2009, 16:28

mckvak píše:Já používám převodní (1:1) transformátor. Gretsz usměrnovač a filtrační kondík na 300V. Nic těžkého

No ono je to trošku složitější a je dobré si o tom něco přečíst. :wink:

#4 Příspěvek od **rezis** » 29 zář 2009, 18:41

Nevím zda je o tom podrobně, ale v knize pana Lukeše "Věrný zvuk" by se dalo něco najít.

PixelOrgy · #5 Příspěvek od **PixelOrgy** » 29 zář 2009, 19:55

Nehlede na to, ze 300V kondik je docela nedostacujici, co se dovolenyho U tyce ;-)

Davidus · #6 Příspěvek od **Davidus** » 29 zář 2009, 23:17

PixelOrgy píše:Nehlede na to, ze 300V kondik je docela nedostacujici, co se dovolenyho U tyce

pokud myslí 1:1 ze sítě tak jo, tam dávat ideálně 450V, minimálně 400V
300V to už je o pěknou řachu, hranice je zhruba 325V ne?

PixelOrgy · #7 Příspěvek od **PixelOrgy** » 29 zář 2009, 23:43

Na kondiku bude napeti nejspis vyssi nez 300V, muze byt klidne az 350V podle napeti v siti. Rozhodne bych pouzil aspon 350V (bezne se pouzivaly v univerzalnich pristrojich - bez trafa), radsi ale 450V, je to jistota, predejdes tim zajimavym zvukovym a kourovym efektum ;-)

Edit: Osobne pouzivam napr. TC446, nebo casto do ruznych bastlu kondy z PC zdroju, byvaji tam 2ks 200V.

Jinak napajeni elektronkovych pristroju dost zavisi na pouziti zdroje. Jiny pozadavky budou pro napajeni SV prijimace, jiny zase na kvalitni NF zes.

Dratak · #8 Příspěvek od **Dratak** » 30 zář 2009, 22:21

Myslím že každý, kdo to myslí s elektronkami vážně by si měl postavit regulovatelný zdroj pro práci s nimi. Měl by dodat alespoň 0-300V a nejméně 150mA, aby "ukrmil" např. i konec se dvěma EL84 v push-pullu. Také by měl mít vyvedena nejběžnější žhavicí napětí, 4V a alespoň dvě vinutí 6,3V na dostatečný proud. Vinutí by neměla být ve zdroji jedním koncem uzemněna, aby v případě potřeby bylo možno spojením získat větší žhavicí napětí. Měl by být vybaven i regulovatelným zdrojem záporného mřížkového předpětí a zdrojem stejnosměrného stabilizovaného napětí 1,5V (žhavení pro bateriové elektronky). Vlastní anodový zdroj by měl být stabilizovaný.
Stavba takového zdroje nemusí být ani příliš nákladná, pokud se podaří sehnat vhodné trafo, třeba ze skládky či na Aukru. A pokud si člověk poradí s nepraktickým sériovým žhavením, lze právě zde využít televizní elektronky řady P, kterých jsou všude "kýble" a nikdo je nechce. Jako dvoucestný usměrňovač vyhoví dvě PY82, jako zesilovač regulační odchylky EF80 či pentoda z PCF82 a jako podélný regulační člen dvě PL504 paralelně.

Takový regulovatelný stabilizovaný zdroj je ideální pro laborování a pokusy. Pro hotový výrobek samozřejmě navrhneme i zdroj. Samozřejmě záleží na tom, co chceme stavět. Takový klasický zdroj pro elektronková zařízení obsahuje síťové trafo s dvojím (symetrickým) anodovým vinutím a dalším vinutím pro žhavení. Dále je osazen usměrňovací elektronkou a filtračním pí-článkem ze dvou kondenzátorů a odporu či (lépe) filtrační tlumivky. Podle potřeby může následovat další větev s doutnavkovým stabilizátorem.

Usměrňovací elektronka je vhodná nepřímožhavená. Její izolace mezi katodou a vláknem je dimenzována na plné anodové napětí proti zemi. Nažhavení jí tedy trvá déle, chvíli trvá než se prohřeje izolace mezi katodou a vláknem. Takže než se nažhaví (a počne tedy nabíhat anodové napětí), jsou ostatní elektronky již nažhaveny, zdroj nenaběhne naprázdno, ale rovnou do zátěže a napětí na filtračních ellytech tolik nestoupá. Do 90mA je vhodná EZ80, do 150mA EZ81 a do 250mA GZ34 (která však musí mít samostatné izolované žhavicí vinutí 5V/2A). Moc nedoporučuji používat 6Z31, která dost rychle ztrácí emisi a jakmile stoupne vnitřní odpor diod, začnou občas v elektronce přeskakovat výboje. V krajním případě se utaví katoda, způsobí zkrat a pak se může spálit i trafo.

Pokud má trafo jen jednoduché anodové napětí, použijí se k usměrnění běžné polovodičové diody, 1N4007 vyhoví do napětí 300V na trafu (efektivních). Závěrné napětí diod se musí počítat na dvojnásobek amplitudy + rezerva (přepětí v síti apod.).

Kondenzátory ve filtru musí být vždy dimenzovány nejméně na 1,5 násobek efektivní hodnoty sekundárního napětí na trafu! Tedy na amplitudu v případě chodu naprázdno + rezerva na přepětí. Takže máme-li na trafu vinutí 300V, dáme kondenzátor nejméně na 450V, jistota je 500V. Pokud používáme usměrňovací elektronky, nesmíme použít na první kondenzátor filtru větší kapacitu, než předepisuje výrobce elektronky. Jinak hrozí i zničení usměrňovačky přetížením nádledkem nabíjecího proudu ellytu.

#9 Příspěvek od **Sendyx** » 30 zář 2009, 22:58

Kdyby to někdo myslel s lampářstvím vážně, prodám tenhle kousek, zřejmě nepoužívaný.

Hlavní zdroj je stabilizák 20-600V 600mA, krátkodobě má zvládat 1A, dole je kupa oddělených střídavých napětí.

#10 Příspěvek od **jjilek** » 01 říj 2009, 09:20

Doporučil bych regulované zdroje z Tesly Brno, např. BS275 nebo BS452. Jsou právě určeny k napájení elektonkových zařízení. Občas se dají sehnat tady nebo na Aukru. Dokonce BS452 bych sehnal.

mc-vlada · #11 Příspěvek od **mc-vlada** » 01 říj 2009, 11:16

O různých zdrojích vím, pouze jsem chtěl odkaz na nějakou literaturu zabývající se těmito zdroji, zatím sháním pouze teoretické zkušenosti. Jinak děkuji za rady a doporučení.

#12 Příspěvek od **jjilek** » 01 říj 2009, 20:31

mckvak píše:Já používám převodní (1:1) transformátor. Gretsz usměrnovač a filtrační kondík na 300V. Nic těžkého

Jak kdy a pro koho. 230V ac má špičky 320V a pokud uvažujeme toleranci +- 10%, tak skoro 360V, což je podstatně víc, než oněch 300V.