Archimedův zákon
Moderátor: Moderátoři
- kevin_mitnick
- Příspěvky: 1812
- Registrován: 20 kvě 2007, 00:00
A kutilmile - nelituju tě
Anonym píše:stasek píše:Pánové, mě v zásadě šlo o to, zda je archimedův zákon ve znění, jak jsem se ho učil a jak je definován v technické fysice (viz foto) platný, nebo ne. Podle všeho ne.
Podle čeho neplatí?
Máme (malinký) tanker, váží 10 tun, když ho spustíme do nádrže o objemu 10,1 m3 (tvarované aby se tam vešel), ponoří se tak, že vytlačí 10 m3 vody, což je 10 tun, v nádrži zůstane 0,1m3 vody a tanker plave. Když ho ponoříme do nádrže 100m3, vytlačí zase 10m3 vody, v nádrži zůstane 90m3 a tanker plave. Když ho ponoříme do moře, vytlačí zase 10m3 vody, moře ale nepřeteče, jen nepatrně stoupne hladina a zvětší se jeho plocha a opět tanker plave. A pokud neskončil jako Exon Valdez, tak tam plave dodnes. Tak už toho Archimeda nech spát. Dyť měl pravdu.
Myslim, ze nemas pravdu. Ten tanker nebude plavat v nadrzi, kde zbude 0,1m3 vody. V te nadrzi musi byt min. 10m3 vody, aby plaval. To, co ten tanker vytlaci, musi v te nadrzi zustat a nesmi vytect ven.
-
Návštěvník
Podle těch protiarchimédeovských teorií, musí ten malý bazén přetéct, jak se do něj bude hrnout těch 100 t vody z většího bazénu, vždyť přece je ta 1 tuna v malém bazénu nemůže udržet.
A jak to bude doopravdy?
Re: Archimedův zákon
stasek píše:..... Nebudu dopředu říkat, jak dopadl pokus(samozřejmě ne s tankerem).
Tak už by si nám to stašku snad mohl prozradit. Něco jiného se tu už asi nedozvíš.
-
Návštěvník
1. Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná váze kapaliny tělesem vytlačené.
2. Těleso ponořené do kapliny je nadlehčováno silou, která se rovná váze kapaliny stejného objemu, jako je ponořená část tělesa.
Pro první případ by tanker v nádrži jak popsal EKKAR plavat nemohl, protože voda, která se do nádrže vejde by jednoduše přetekla a zbývající množství by nemělo váhu potřebnou k nadlehčení tělesa, a opřela by se o dno nádoby.
Pro druhý případ by loď vytlačila dost kapaliny mimo nádrž, ale jakmile by se její ponořený objem rovnal objemově váze kapaliny téhož objemu, ustálila by se a plavala, byť by třeba jen ve vodě o minimálním množství, zdaleka ne tak velkém, jak by bylo potřeba pro platnost definice v prvním případě.
Zkoušku jsme dělali a skutečně platí pouze druhá definice. Ve čtvrt litru vody plaval kelímek objemu litr a půl se závažím 1 kg. Kelímky byly stejné s úkosem, takže voda pěkně vystoupala do určité výšky a ještě u dna zbylo.
Pro EKKARA jak mě nabádal, abych se naučil fyziku.
EKKARe, tohle fórum navštěvuju dost dlouho, abych pochopil, že jsi mimořádně chytrý ve spoustě oblastí vědění. Nevím jak druzí, ale mě to imponuje. Občas ulítneš, ale je to málokdy. Ale kdyby sis to tady všechno pečlivě přečetl od začátku, tak bys mě neradil studium fyziky. Určitě neznám všechno, ale v tomto případě jsi asi nepochopil ty, oč mi šlo. O to, že zákon, který nás učili ve škole (tedy alespoň mě), platí pouze omezeně a ne vždy.
-
Návštěvník
stasek mimo jiné píše:Tak vidím, že se skutečně už nic dalšího nedozvím... ... ...to, že zákon, který nás učili ve škole (tedy alespoň mě), platí pouze omezeně a ne vždy.
Dyť tu motáš jablka a hrušky, jednou mluvíš o kapalině vytlačené a podruhé o kapalině zůstavší. Protože těleso vytlačí právě tolik kapaliny, kolik je objem jeho ponořené části, tak se ty dvě definice liší jen tím, že jsi ve druhé zapomněl ve slově kapaliny písmeno a.