Archimedův zákon
Moderátor: Moderátoři
To ponořené těleso totiž neví, že milimetr dva od něj do strany ta voda končí, protože je tam nádoba. Tak vytlačuje, až hladina vystoupí až "k čáře normálního ponoru". Čili se ponoří tak hluboko, aby ponořená část tělesa měla objem rovný objemu vody o stejné hmotnosti, ať už tam ta voda je nebo není.
Na volné hladině se po čáru ponoru ponoří (vytlačená voda "uhne" do stran), v uzavřené nádobě musí vytlačená voda stoupnout, opět po čáru ponoru.
Stačí si udělat na plovoucím tělese značku.
Jestli se na nás Archimédés odněkud shora dívá, myslím, že se královsky baví.
Musel by se (plynule?) měnit ponor lodi, podle toho, jak se ze zdymadla vypouští voda. Některé lodi, kterým je zdymadlo velmi těsné, by se snad přímo potopily.
http://www.amsterdam.pvda.nl
http://www.panama-travel-guide.com/images/Cruise_Ship_Miraflores_Locks_Panama_Large_Leaving.jpg
http://www.comfywines.com/ship_miraflores_locks_1009233_l.jpg
1. Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná váze kapaliny tělesem vytlačené.
2. Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná váze kapaliny stejného objemu, jako je ponořená část tělesa.
Kbelík 10llitru objemu vážící 5 kilo vytlačí na volné hladině 5 litrů vody a plave. Platí tedy znění č. 1. i 2.
Kbelík 10 litrů objemu vážící 5 kilo ponořený do stejného kbelíku, ve kterém jsou jen 2 litry vody vytlačí vodu do výše, jako by plaval na volné hladině a plave. V tomto případě ale nemůže platit znění 1. protože váha vytlačené kapaliny není 5 kilo, jednoduše proto, poněvadž v tom kýblu není. Ale smáčený, tedy ponořený objem má 5 litrů a tudíž platí pouze definice č. 2.
Toť vše, na co jsem chtěl poukázat, jednodušeji to už popsat neumím. Kdo si to jen trochu pozorně přečte, tak pochopí, oč mi šlo.
Máš pravdu,bylo to špatné srovnání.Pro mé vysvětlení by spíš sedělo"točící se hřídel na olejové vrsvě."Tazatel nepsal nic o hmotnosti lodi a já předpokládal,že jde o klasickou loď,která se nikdy hmotnostně nesrovná s kapkou vody.Tohle řešení platí pro jakékoliv těleso,jakékoliv hmotnosti.Nedošlo mi,že mu jde jen o výklad Archimédova zákona.Pak ovšem mají pravdu všichni.kteří tvrdí,že plout může při splnění podmínek daných Archimedovým zákonem.honza_jan píše:Pajosek2: Špatné srovnání. Ekvivalentní je loď - vzducholoď. Letadlo je těžší v porovnání s objemem vzduchu, který vytlačí, proto jej musí držet v prostoru aerodynamické síly. Ty ovšem vznikají pouze za letu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
u Pascala třeba mlčky předpokládáš, že jeho zákon platí pouze v ustáleném stavu, který ale nastává tak nějak v čase nekonečně vzdáleném, takže by se skoro dalo říct, že neplatí nikdy...
např. u Archumeda je to jen také přiblížení nezmiňující dynamické děje. Nehledě k tomu, že zákon "platí" jen do určitých rozměrů. Pokud se budeš tekutinu zmenšovat natolik, že se dostaneš na molekulární vrstvy, tak se náš tanker bude chovat úplně jinak
prostě zjednodušení vede k porozumění - pokud budeš ale návrhář tankerů, tak ti Archimedes stačit nebude ani náhodou a zákony vtloukané do hlavy na základní škole ti postačovat také nebudou...
Ty se taky držíš své vize a neposloucháš ostatní.stasek mimo jiné píše:Teď mě mrzí, že jsem tohle téma vůbec uvedl. Spousta z vás uvádí svoje názory a postřehy, aniž by si pořádně přečetla obě znění Archimedova zákona, co jsem uvedl... ...Kdo si to jen trochu pozorně přečte, tak pochopí, oč mi šlo.
Tady děláš zásadní chybu v úvaze. Vytlačená kapalina je ve skutečnosti ta kapalina, která v tom kýblu už není. Její místo zabral kýbl. Nepopřeš přece to, že těleso-kýbl tu vodu vytlačilo (až přetekla). A o téhle vodě (vytlačené, vylité) je ten zákon.stasek také píše:"...ale nemůže platit znění 1. protože váha vytlačené kapaliny není 5 kilo, jednoduše proto, poněvadž v tom kýblu není..."
Ať to čtu jak to čtu, nějak nedokážu přijít na rozdíl.stasek píše:1. Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná váze kapaliny tělesem vytlačené.
2. Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná váze kapaliny stejného objemu, jako je ponořená část tělesa.
Přece "váha kapaliny tělesem vytlačené" je totéž co "váha kapaliny stejného objemu, jako je ponořená část tělesa".
- ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Was ... g_crop.jpg
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
stasek píše:.....Kdo si to jen trochu pozorně přečte, tak pochopí, oč mi šlo.
Už jsem pochopil. Tobě vadí, že těleso může vytlačit víc vody, než tam je. Nechceš uvěřit, že nezáleží na tom, jestli v tom prostoru, kde se pod úrovní hladiny nachází objem tělesa, původně voda byla nebo nebyla.
Někdy zkrátka není důležitý postup, ale výsledek. Máš do parkovacího automatu zaplatit 10 Kč, ale máš mince 20 a 50. Je jedno jakou vhodíš, nadbytečný obnos "přeteče" a výsledek je stejný, zaplatil si 10 Kč.
Pokud se loď vznáší na hladině svědčí to o tom, že pod hladinou se nachází takový její objem zabírající prostor vodě, jaká by tam jinak mohla být. Jestli tam někdy skutečně byla, to není podstatné. Ta loď zkrátka vytláčí prostor pro vodu, která by tam předtím buď byla, nebo nebyla, ale teď tam není.
Nic názornějšího už mne nenapadá.
PavelFF píše: Ať to čtu jak to čtu, nějak nedokážu přijít na rozdíl.
Přece "váha kapaliny tělesem vytlačené" je totéž co "váha kapaliny stejného objemu, jako je ponořená část tělesa".
Ano,protože těleso vždy vytlačí přesně tolik kapaliny,jako je objem jeho ponořené části.Proto není nutné u té poučky uvádět to sousloví " stejného objemu."
Nemám zájem o korekci pravopisu.
- ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]