LM723+zdroj
Moderátor: Moderátoři
-
4
Re: LM723+zdroj
4 píše:Nebyl by tu někdo kdy by mn napsal fukci 723
Pak bych pořboval popis jednoho zdroje ale nevim jak em dát obrázek
Re: LM723+zdroj
4 píše:Nebyl by tu někdo kdy by mn napsal fukci 723
Tu mas datasheet: http://www.national.com/ds/LM/LM723.pdf
alebo aj tu: http://www.national.com/ds.cgi/LM/LM723.pdf
Re: LM723+zdroj
Pak bych pořboval popis jednoho zdroje ale nevim jak em dát obrázek
Obrazok das niekam na web a jeho linku das medzi symboly img /img (v hranatych zatvorkach) , cize stlacis 2x Img pri pisani odpovede
-
4
Re: LM723+zdroj
miroja píše:4 píše:Nebyl by tu někdo kdy by mn napsal fukci 723
Tu mas datasheet: http://www.national.com/ds/LM/LM723.pdf
alebo aj tu: http://www.national.com/ds.cgi/LM/LM723.pdf
No to byh musel umět anglicky
Už v sedmdesátých letech to vyšlo v AR, taky je popis s příklady zapojení v knížce Polovodičová technika.
Jestli anglicky neumíš anebo si neseženeš příslušnou cs literaturu v knihovně, začni se to učit. Máš nejvyšší čas.
Teď je rychlejší naučit se anglicky, než překládat všechny datasheety.
Doby, kdy toho šlo koupit tak málo, že se stihl zveřejnit český či slovenský překlad katalogového listu dřív, než někdo dovolil součástku prodávat, už jsou naštěstí za námi.
Jestli anglicky neumíš anebo si neseženeš příslušnou cs literaturu v knihovně, začni se to učit. Máš nejvyšší čas.
Teď je rychlejší naučit se anglicky, než překládat všechny datasheety.
Doby, kdy toho šlo koupit tak málo, že se stihl zveřejnit český či slovenský překlad katalogového listu dřív, než někdo dovolil součástku prodávat, už jsou naštěstí za námi.
Tak dobře, já vím, že ve školách (a často i v odborných) se jazyky na technické úrovni učí spíše vyjímečně, většinou se musíš o takové znalosti postarat sám. Nespoléhat na učitele, že ti všechno nadiktují, ani na internet, ale sehnat si informace vlastním přičiněním.
To AR je někdy z roku 1972, snad ještě starší. V knížce Kurs polovodičové techniky (Jindřich Čermák, ing, SNTL Praha 1976) je tento popis, uvádím zkrácené a bez odkazů na obrázky, kurzívou pak moje poznámky:
MAA723 ve srovnání s technikou s diskrétními součástkami přinesl podstatnou úsporu rozměrů (jediné pouzdro TO5).
Existence všech 4 systémů (15 tranzistorů, 1 MOSFET, 2 Zenerovy diody a 15 odporů) na jedné základní destičce zajišťuje jejich stejnou teplotu, dobrou kompenzaci a malou závislost stabilizovaného napětí na teplotě.
Funkce realizované ve struktuře ...723:
A - zdroj referenčního napětí
B - zesilovač odchylky
C - výkonový stupeň
D - obvod omezení proudu.
Z toho funkční skupiny A až C lze využít i jednotlivě (například jediný zdroj referenčního napětí může toto napětí poskytovat více dalším obvodům, jejichž zdroje referenčního napětí nemusí být využité vůbec).
Hlavním obvodem je zesilovač referenčního napětí, v jehož zpětnovazební smyčce je teplotně kompenzovaná dioda D2 zesilovač jednak odděluje D2 od vlivu obvodů připojených zvenčí, jednak zajišťuje konstantní proud diodou o takové velikosti, při které zajistí na výstupu 4 maximálně stabilní referenční napětí
Z vývodu 4 se toto referenční napětí (6,95 až 7,35V, podle kusu) vede vnějším spojem, pokud na výstupu má být napětí vyšší, než referenční, nebo prostřednictvím děliče, jestliže je třeba výstupní napětí nižší, než referenční, do neinvertujícího vstupu výstupního zesilovače s T11-T16. Jde vlastně o zesilovač odchylky, který řídí tranzistor T15 na výstupu tak, aby na obou jeho vstupech (vývody 2 a 3) bylo stejné napětí. V něm lze pomocnými obvody zajistit proudovou ochranu s využitím tranzistoru T16, jehož báze je vyvedená na vývod 10 a emitor na vývod 1 IO.
Obvod lze v základním zapojení použít pro stabilizaci výstupních napětí od 2V do asi 37V při proudu do 150mA.
Napájení zdroje referenčního napětí a zesilovače odchylky (komparátoru) je na vývodu 8, výkonový tranzistor má kolektor na vývodu 7 a výstupní napětí se odebírá z jeho emitoru na vývodu 6. Vývod 9 slouží ke kmitočtové kompenzaci.
Zbývá vývod 5 a tím je společná zem.
To AR je někdy z roku 1972, snad ještě starší. V knížce Kurs polovodičové techniky (Jindřich Čermák, ing, SNTL Praha 1976) je tento popis, uvádím zkrácené a bez odkazů na obrázky, kurzívou pak moje poznámky:
MAA723 ve srovnání s technikou s diskrétními součástkami přinesl podstatnou úsporu rozměrů (jediné pouzdro TO5).
Existence všech 4 systémů (15 tranzistorů, 1 MOSFET, 2 Zenerovy diody a 15 odporů) na jedné základní destičce zajišťuje jejich stejnou teplotu, dobrou kompenzaci a malou závislost stabilizovaného napětí na teplotě.
Funkce realizované ve struktuře ...723:
A - zdroj referenčního napětí
B - zesilovač odchylky
C - výkonový stupeň
D - obvod omezení proudu.
Z toho funkční skupiny A až C lze využít i jednotlivě (například jediný zdroj referenčního napětí může toto napětí poskytovat více dalším obvodům, jejichž zdroje referenčního napětí nemusí být využité vůbec).
Hlavním obvodem je zesilovač referenčního napětí, v jehož zpětnovazební smyčce je teplotně kompenzovaná dioda D2 zesilovač jednak odděluje D2 od vlivu obvodů připojených zvenčí, jednak zajišťuje konstantní proud diodou o takové velikosti, při které zajistí na výstupu 4 maximálně stabilní referenční napětí
Z vývodu 4 se toto referenční napětí (6,95 až 7,35V, podle kusu) vede vnějším spojem, pokud na výstupu má být napětí vyšší, než referenční, nebo prostřednictvím děliče, jestliže je třeba výstupní napětí nižší, než referenční, do neinvertujícího vstupu výstupního zesilovače s T11-T16. Jde vlastně o zesilovač odchylky, který řídí tranzistor T15 na výstupu tak, aby na obou jeho vstupech (vývody 2 a 3) bylo stejné napětí. V něm lze pomocnými obvody zajistit proudovou ochranu s využitím tranzistoru T16, jehož báze je vyvedená na vývod 10 a emitor na vývod 1 IO.
Obvod lze v základním zapojení použít pro stabilizaci výstupních napětí od 2V do asi 37V při proudu do 150mA.
Napájení zdroje referenčního napětí a zesilovače odchylky (komparátoru) je na vývodu 8, výkonový tranzistor má kolektor na vývodu 7 a výstupní napětí se odebírá z jeho emitoru na vývodu 6. Vývod 9 slouží ke kmitočtové kompenzaci.
Zbývá vývod 5 a tím je společná zem.
Všechno je to v katalogovém listu každého výrobce tohoto švába.
a dodám: v pouzdru DIP je navíc na pin 9 vyvedená zenerka. Vývody 1, 14 a 8 jsou nezapojené.
Tu zenerku na výstupu jsem viděl zapojenou jen ve videu Grundig řady 300, jinak nikde. V naprosté většině aplikaci se bez ní konstruktéři obešli.
a dodám: v pouzdru DIP je navíc na pin 9 vyvedená zenerka. Vývody 1, 14 a 8 jsou nezapojené.
Tu zenerku na výstupu jsem viděl zapojenou jen ve videu Grundig řady 300, jinak nikde. V naprosté většině aplikaci se bez ní konstruktéři obešli.
Hill píše:Tu zenerku na výstupu jsem viděl zapojenou jen ve videu Grundig řady 300, jinak nikde. V naprosté většině aplikaci se bez ní konstruktéři obešli.
Zenerka sa vyuziva aj v pripade, ze chces robit stabilizator s regulaciou vystupneho napatia od nuly. Mam taky jeden postaveny uz nejake desatrocie a funguje doteraz
Co sa tyka cudzich jazykov, plne suhlasim, s Hillom. Cim skor zacnes, tym lepsie pre Teba. Ja som zacal s anglinou ked som mal viac nez 35 a slo to dost tazko. Ak k tomu pridas trochu nemciny,rustiny,pripadne polstiny urcite Ti to len pomoze. Vlastna skusenost
