cca před rokem sem odstranil z MOTu sekundár, a převinul ho tlustou audio svoulinkou tak aby dával cca 12V ss- měřeno noname digitálním
V-metrem
nyní jsem se rozhod ho trochu proměřit, napětí je usměrněno kostkou myslim max. 30A
naprázdno mi jiný noname měřák ukazoval hodnotu cca 11V, když sem jako zátěž pčipojil 12v15W žárovku tak napětí kleslo na 9V, s 1x50Wžárovkou 8,2V
když sem připojil na sekundár pouze kondík tak měřák ukazoval cca 16,5V
při trojici paralelně zapojených 50W žárovek napětí kleslo na 7,5V, proud byl cca 10A
jinak napětí jsem ještě přeměřoval magnetoelektrickým ss V-metrem (naprázdno 9V, s 15Wžárovkou 9; 1x50w-8,2V; 3x50w žárovka 7,5V, pouze s kondíkem16,5V.
Pokud mam brát jako efektivní hodnotu napětí 9V, tak jakto že sem naměřil max. hodnotu 16,5V, když max. hodnota by měla být 9x odmocnina ze 2 je 12,73V?
Jakto že mi magnetoelektrickým ss V-metr ukazoval stejné při zátěži napětí jako digitální měřák, když by měl ukazovat hodnotu 1,11x menší(střední hodnotu)? Ikdyž vzhledem k tomu že diditální měřák je jakýsi noname, tak by moh ukazovat stř. hodnotu.
ale stejně 9x1,11x odmocnina ze 2 je 14,13V a ne 16,5V.
napětí na sekundáru převinutého MOTu
Moderátor: Moderátoři
ak pripojis kondik za usmernovac tak sa nabije na maximalne napatie sinusvoky - ubytok na diodach , bez zataze, ak pripojis zataz tak podla toho aka je ta velka zataz tak trafo nestaci v maximalnej amplitude dobijat kondik a v pauzach medzi max hodnotamy preto napatie klesa az pod efektivnu hodnotu prporipade az k nule. Preto taketo rozdiely
mikollar píše:ak pripojis kondik za usmernovac tak sa nabije na maximalne napatie sinusvoky - ubytok na diodach , bez zataze, ak pripojis zataz tak podla toho aka je ta velka zataz tak trafo nestaci v maximalnej amplitude dobijat kondik a v pauzach medzi max hodnotamy preto napatie klesa az pod efektivnu hodnotu prporipade az k nule. Preto taketo rozdiely
precet sis dobre co sem napsal?
pokud vim tak naximalni hodnota (merena s kondikem) by měla být rovna Uef x odmocnina ze 2
Ues je 9V, 9x 1,414= 12,73V cili maximalni hodnota by mela byt 12,73V
pricemz je 16,7
čili proč se maximální hodnota změřená pomocí kondíku a maximální hodnota spočítaná ze změřené efektivní hodnoty liší o cca 4V?
mikollar píše:9V pises po pripojeni zataze, 11V pises bez pripojenej zataze , cize 11x1.414=15.54V co sedi
pokud bych měl brát jako ef. hodnotu to ceo sem naměřil bez jakékoli zátěže dig. multimetrem tak to vychází líp, přesto o1,2V méně.
Ovšem jak sem psal tak naprázdno sem magnetoelektrickým V- metrem naměřil 9V, vzhledem k tomu že magnetoelektrický V- metr měří docela přesně stř. hodnotu, takže naměřenou hodnotu musim přenásobit 1,11(případ sinusového průbehu) Uef 9x1,11= 10V, 10x1,414= 14,14 a ne 16,5.
Druhý zásadní problém je v nesprávném výpočtu roveridera.
Při výpočtu vrcholové hodnoty nemůžeš vycházet z naměřeného napětí za usměrňovačem, protože to je menší o úbytek na diodách a násobením SQR2 dostaneš chybnou hodnotu. Samotné měření nesinusového průběhu je také zatíženo chybou. Násobit SQR2 musíš střídavou efektivní hodnotu na sekundáru. Od výsledku (vrcholová hodnota) pak můžeš teprve odečíst úbytek na diodách (2xUf) můstku.
Při výpočtu vrcholové hodnoty nemůžeš vycházet z naměřeného napětí za usměrňovačem, protože to je menší o úbytek na diodách a násobením SQR2 dostaneš chybnou hodnotu. Samotné měření nesinusového průběhu je také zatíženo chybou. Násobit SQR2 musíš střídavou efektivní hodnotu na sekundáru. Od výsledku (vrcholová hodnota) pak můžeš teprve odečíst úbytek na diodách (2xUf) můstku.
- Přílohy
-
Graetz.png- (1.37 KiB) Staženo 107 x
masar píše:Druhý zásadní problém je v nesprávném výpočtu roveridera.
Při výpočtu vrcholové hodnoty nemůžeš vycházet z naměřeného napětí za usměrňovačem, protože to je menší o úbytek na diodách a násobením SQR2 dostaneš chybnou hodnotu. Samotné měření nesinusového průběhu je také zatíženo chybou. Násobit SQR2 musíš střídavou efektivní hodnotu na sekundáru. Od výsledku (vrcholová hodnota) pak můžeš teprve odečíst úbytek na diodách (2xUf) můstku.
ok, takze by melo jit k namerenej hodnote pricist ubytek, a nasledne prenasobit a odecist ubytek a ziskat max hodnotu
((9+2x0,7)x 1,11x 1,414)-2x0,7=14,93V coz je stale o 1,5V min nez zmerena max hodnota
otazka je zda to, ze prubeh za usmernovacem neni presne |sin t|, zpusobi rozdil 1,5V
ikdyz ted mi napadlo, ze se stoupajicim proudem stoupa trochu ubytek napeti na diodach takze to by mohlo par desetinek z rozdilu taky ubrat resp. vysvetlit...
Jinak duvod proc se tim tak zabejvam je, ze sem chtel vyuzit MOT jako pomocnej startovaci zdroj, doufal sem ze by se z nej dalo kratkodobe dostat aspon 30A pri 12V dostat, kdyz je z 1kw mikrovlnky. Jenze kdybych primotal par zavitu, aby efektivni hodnota byla za usmernovacem tech 12-13V tak by max hodnota byla někde kolem 20V ne li vic, coz kdyby se dostalo do ridici jednotky by nebylo nejlepsi...
sice vybita baterka by spicky omezila ale stejne...
Tvoje měřící přístroje zřejmě neoplývají zvláštní přesností. Měl bys mít možnost změřit alespoň jedno napětí, o které se můžeš opřít. Tímto napětím může být buď efektivní hodnota střídavého napětí (true RMS) nebo ss napětí rovné vrcholové hodnotě. Jiná napětí nejsou "zajímavá".
Pokud se jedná o pomocný startovací zdroj, tak snad nebude třeba lpět na přesné hodnotě jeho napětí 12V, protože i napětí dobrého akumulátoru při startu dost klesne. Navíc akumulátor napětí připojeného zdroje nevyhlazuje na jeho špičkovou hodnotu, ale zatíží ho nabíjecím proudem tak, že se obě napětí vyrovnají na hodnotě, kterou "diktuje" akumulátor (pokud není úplně kaput).
Pokud se jedná o pomocný startovací zdroj, tak snad nebude třeba lpět na přesné hodnotě jeho napětí 12V, protože i napětí dobrého akumulátoru při startu dost klesne. Navíc akumulátor napětí připojeného zdroje nevyhlazuje na jeho špičkovou hodnotu, ale zatíží ho nabíjecím proudem tak, že se obě napětí vyrovnají na hodnotě, kterou "diktuje" akumulátor (pokud není úplně kaput).
roverider << pokud s tím budete dále laborovat, tak je ještě jedna okolnost, kterou tady nikdo nevzpomenul. Pri zapojení kapacity na výstup usměňovače se tato nabíjí na špičkovou hodnotu - napětí na diodách a - ještě něco! Je třeba si uvědomit, jaký průběh má nabíjecí proud kondenzátoru. Je silně imulsní. Podle velikosti zátěže se mění úhel otevření diod a tento impulsní průběh musí svou střední hodnotou hradit celou střední hodnotu odběru zátěže. Bohužel tento impulsní nabíjecí proud má své maximum zrovna někde v době, kdy je u napětí trafa na špičkové hodnotě. Co z toho vyplývá:
1) úbytek na diodách je nejen prahové napětí, ale i okamžitý proud x dynamický odpor diody - takže ten impulsní proud vyvolá i impulsní úbytek na diodě
2) úbytek na činném odporu vinutí
3) úbytek na rozptylové indukčnosti trafa
Všechny tyto úbytky se sečtou a působí nejvíc zrovna v okamžiku vrcholového napětí trafa (nebo velmi blízko). To pak nedovolí nabít se kondenzátoru na předpokládanou hodnotu.
1) úbytek na diodách je nejen prahové napětí, ale i okamžitý proud x dynamický odpor diody - takže ten impulsní proud vyvolá i impulsní úbytek na diodě
2) úbytek na činném odporu vinutí
3) úbytek na rozptylové indukčnosti trafa
Všechny tyto úbytky se sečtou a působí nejvíc zrovna v okamžiku vrcholového napětí trafa (nebo velmi blízko). To pak nedovolí nabít se kondenzátoru na předpokládanou hodnotu.
