Megnet odtienenie zosilnovaca. A zahada nakoniec
Moderátor: Moderátoři
Inak ake pouzivas nahradne lampy. Ake mas skusenosti s JJ. Ja som sa celkom sklamal. Objednal som si 3x ECC803 kazda na pohlad ina seria. Jedna uplne blba medzielektrodovy skrad Katoda so zhavenim (tak to brumelo ako drak) Tiez ovela vyssi sum, mikrofonicnost a brum nez stara Teslacka ECC83 a to mola este ECC803 co by mala byt dokonalejsia
Pole: obdélník jak známo z Fourierova rozvoje obsahuje všechny kmitočty, takže pěkně procvičí zesilovač i trafo z hlediska impulsní odezvy, frekvenční charakteristiky i napájecích schopností zdroje. Naproti tomu sinus, když dobře padne do rezonancí trafa a parazitních kapacit, vypadá nádherně i když lampa pracovním bodem třeba prasí. No, to už je spíš teorie, ale rozhodně sinusově zní každý zesilovač hezky. Jeho kvality se ukážou až při attacku a při stejnosměrném proudu:))
Protože jsem Fourierův harmonický rozvoj potřeboval naposledy při matuře v roce 1972, radši jsem si to nakreslil, aspoň pro prvních pár průběhů... vychází to.
Pro testování stejnoměrně rozloženým spektrem by byl účinnější bílý šum, ale ten se zase osciloskopem dost blbě porovnává s originálem na vstupu. Obdélníku cosi chybí, ale je to názornější, i když člověka většinou připraví o iluze o jeho výtvoru
Fakt je, že obdélníkový průběh prozradí rychle o dynamických vlastnostech zesilovače hodně s využitím pouze multivibrátoru a osciloskopu.
Když se nedáš o iluze připravit, procvičí tě obdélník aspoň v nastavování kompenzací. To je pak divení, jak moc se výsledný průběh na výstupu liší nejen od obdélníku přivedeného na vstup, ale i od teoreticky vypočítaného a (třeba ve Workbenchi) nasimulovaného průběhu.
Kytarový zesilovač opravdu není určen k lineárnímu zesilování sinů, natož obdélníků. Testovat jej obdélníkem je sice hezké, ale k ničemu. On ten obdélník i v tranzistorové technice moc nepoví - a na hraní si s kompenzacemi je taky dost nevýhodný, pokud jej máme s velmi strmými hranami (dochází k překmitům, které jsou způsobeny pomalostí ZV a kompenzace s tím nic neudělají). Alternativní metoda je používání trojúhelníku (omezená rychlost hran) apod., ale to je na debatu pro jiné servery
Uvedený zesilovač bych když tak trápil siny pár kmitočtů, a pro další chování by nebyl marný burstovaný multitón. Pro kontrolu stability-nestability je vhodný sinus a burstovaný sinus, stabilita bývá někdy závislá na okamžité amplitudě výst. signálu a to nám sinus cca 100-300Hz ukáže.
Jakýkoliv šum by byl použitelný na rychlé odměření AF přenosu zesilovače, pokud by byl lineární. Při malém signálu možná, ale kytaráky jsou nelinearit plné, takže o5 na kočku.... stejně tak MLS, čím větší zkreslení zesilovače, tím nesmyslnější výsledek.
Jestli to má být nástrojový zesilovač, je stejně nakonec rozhodující dojem z poslechu navzdory všem měřicím metodám.
Ať si čerstvě zmatený mladý člověk porovná zvuk různých kytar různých kapel. I na tom se podepsaly vlastnosti zesilovačů, ať už to byl záměr, či ne. Některé kapely se podle toho poznají kdykoli.
Mimochodem - omlouvám se za odbočení od tématu. Místo zesilovače jsme řešili harmonickou analýzu. To mladého člověka skutečně dokáže zmást.
mladý chlapec jak jsem pochopil netestuje zesilovač jako takový, ale zesilovač v poměrně těžké poruše - relaxační oscilátor 1 Hz
až ho vyvede z téhle šlamastyky, může se zabývat nuancemi jako jsou kompenzace a jak zní oproti jiným hezkým nástrojovým zesilovačům, jaký má odstup, jak krásně przní zvuk atd.
Protože nejsem kytarista ani kytaristův elektroakustický pohůnek, nebudu se plést do podrobností kterým nerozumím, ale laicky bych si představoval, že zvuk nástroje určuje machrování s preampem v nějakých těch ECC83 a konec by měl přispět nanejvýš nějakou tu malebnou limitaci
Testovací signály bych volil podle požadované brutality testu, každý je na něco, není problém si v audio editoru vyrobit požadované tóny a vypálit si zkušební CD, třeba v SF, perfektně se tam dají vygenerovat nejrůznější průběhy včetně těch burstů začínajících pěkně v nule a třeba i s fade in/fade out.