Výpočet výkonu trafa podle středniho sloupku
Moderátor: Moderátoři
Výpočet výkonu trafa podle středniho sloupku
Vim ze u "EI" plechu je to prurez v cm na druhou.. jak je to u trafa s plechy "U" ? Nekde na netu jsem nasel ze je to stejne a bere se prurez jen jednoho ze 2 sloupku..Neni to blbost,nemaji se pocitat sloupky oba?
Zjednodušeně - výkon závisí na průřezu jádra, kterým teče mg. tok uvnitř cívek. Tvar jádra je až na dalším místě. U EI plechů je průřez středního sloupku roven součtu průřezů krajních sloupků - tok středním sloupkem se dělí na dvě části a vrací se krajními sloupky. U "C" jádra je to obdobné, uvnitř cívky je průřez dvojnásobný, vně se dělí na dvě céčka. U toroidního či "U" jádra se tok nedělí, protéká jádrem dookola, to má proto konstantní průřez (a počítá se jen jednou). Takže shrnuto - pro velikost výkonu je směrodatný průřez jádra uvnitř cívky. Korekce výkonu pomocí koeficientů tvaru, sycení, materiálu atd. může změnit skutečný výkon při jinak stejném průřezu klidně i o dvojnásobek. Tady je jednoduchý prográmek na výpočet trafa:
http://student.math.hr/~sklaic/electronics/
http://student.math.hr/~sklaic/electronics/
Naposledy upravil(a) brtnik dne 03 kvě 2006, 12:30, celkem upraveno 1 x.
I tak se nemuzu porad dopocitat.Prakticky - mam "U" trafo s prurezem sloupku 3x4cm ,tj. 12cm2 ,nadruhou je to 144W coz je na asi 10kg trafo trochu malo. I pri vynasobeni 1,6 jsem na 230W ale porad se me to nezda,to trafo je na 200W proste moc velike 
Asi bych to neresil, ale potrebuju zodpovedne zjistit jestli s nim muzu pocitat pro koncove stupne NF zesiku se spotrebou cca. 4x100W
Asi bych to neresil, ale potrebuju zodpovedne zjistit jestli s nim muzu pocitat pro koncove stupne NF zesiku se spotrebou cca. 4x100W
-
Návštěvník
-
PFF
Jestli to chápu dobře, je jádro namotané ze svitku a rozřízlé na dvě nestejná C. Vytváří "šišatý toroid".
Podle rozměrů je to jádro C č. 31 002.
a=91mm, b=154mm, f=94mm, d=40mm,c=30mm, e=31mm.
Příkon=380VA, 3.1záv/V , platí to pro dvě cívky na jádru (rozdělené vinutí na poloviny).
Hmotnost jádra = 3,1kg.
Zdroj:RADIOTECHNIKA DO KAPSY, Sláva Nečásek, SNTL 1981
Podle požadavků na zdroj je možné z jádra tahat víc a nebo míň, záleží na způsobu chlazení, teplotní odolnosti vinutí, úbytku napětí apod, jak už napsal brtnik. Buď se namotá míň závitů než by odpovídalo 3,1z/V a trafo bude hodně tvrdé, ale bude mít větší spotřebu naprázdno a velký rozptyl (pro zesilovač silně nevhodné) . Nebo se namotá víc závitů a trafo bude měkčí, ale nebude tolik rušit obvody zesilovače. Musí se to počítat podle skutečných vzorečků. Vzoreček s odmocninou je jen hodně hrubá pomůcka.
Pro zesilovač 4x100W to bude i nebude stačit, záleží na přístupu. Číňanům by na to stačilo trafo 30W.
Podle rozměrů je to jádro C č. 31 002.
a=91mm, b=154mm, f=94mm, d=40mm,c=30mm, e=31mm.
Příkon=380VA, 3.1záv/V , platí to pro dvě cívky na jádru (rozdělené vinutí na poloviny).
Hmotnost jádra = 3,1kg.
Zdroj:RADIOTECHNIKA DO KAPSY, Sláva Nečásek, SNTL 1981
Podle požadavků na zdroj je možné z jádra tahat víc a nebo míň, záleží na způsobu chlazení, teplotní odolnosti vinutí, úbytku napětí apod, jak už napsal brtnik. Buď se namotá míň závitů než by odpovídalo 3,1z/V a trafo bude hodně tvrdé, ale bude mít větší spotřebu naprázdno a velký rozptyl (pro zesilovač silně nevhodné) . Nebo se namotá víc závitů a trafo bude měkčí, ale nebude tolik rušit obvody zesilovače. Musí se to počítat podle skutečných vzorečků. Vzoreček s odmocninou je jen hodně hrubá pomůcka.
Pro zesilovač 4x100W to bude i nebude stačit, záleží na přístupu. Číňanům by na to stačilo trafo 30W.
Diky ti ,tohle me naprosto staci... Ono jde vlastne o zesilovac 4*60W jenze kazdy koncam ma na plny vykon udavanych 30W ztratu.Tak ze pocitam kolem tech 100W maximalni spotreba.Navic to chci pouzit na stereo ,v bi-amp modu tak ze myslim ze to pro me ucely stacit bude,jelikoz polovina kanalu bude zesilovat jen cast stredu a vysky,tak nebude mit plnou spotrebu.. Syceni jadra si taky overim,namotam k tomu nejaky nasobek tech 3,1 zavitu aby se to presneji merilo nez 1V a co z toho poleze zmerim a hned budu mit jasno.
Ja stravil 2dny hledanim na netu jak to spocitat a nenasel jsem nic jineho nez sloupek na druhou
Tak ze jeste jednou diky.
,tohle me naprosto staci... Ono jde vlastne o zesilovac 4*60W jenze kazdy koncam ma na plny vykon udavanych 30W ztratu.Tak ze pocitam kolem tech 100W maximalni spotreba.Navic to chci pouzit na stereo ,v bi-amp modu tak ze myslim ze to pro me ucely stacit bude,jelikoz polovina kanalu bude zesilovat jen cast stredu a vysky,tak nebude mit plnou spotrebu.. Syceni jadra si taky overim,namotam k tomu nejaky nasobek tech 3,1 zavitu aby se to presneji merilo nez 1V a co z toho poleze zmerim a hned budu mit jasno.
Ja stravil 2dny hledanim na netu jak to spocitat a nenasel jsem nic jineho nez sloupek na druhou
Tak ze jeste jednou diky.
-
PFF
Jak to myslíš, namotáš závity a uvidíš, co z toho poleze? Máš primár navinutý?
Jinak ze stejné knížky je vzorec pro výpočet pro počet závitů trafa:
N = (U x 10000) / (4,44 x f x B x S)
dosazuje se tam napětí U ve V, plocha jádra S v cm čtverečních(proto těch 10000). Kmitočet f v Hz, indukce B v Tesla.
Z toho mi např.vyšlo, že pro tvé jádro při 3,1z/v bude sycení 1,2T. Kdybys připustil sycení 1,5T , tak by stačilo jen 2,5z/V.
Zajímavé je, že ve vzorci není o výkonu ani zmínka. Výkon transformátoru nezávisí na průřezu jádra (teoreticky). Jenže v praxi má každé jádro nějaký prostor pro vinutí a dimenzování vinutí na výkonu záleží. Takže tvoje jádro by klidně mohlo přenášet třeba 3kW, ale do okénka by se vešlo jen slabé vinutí, které by to vydrželo jen krátkou dobu a pak by shořelo. Tabulkový údaj příkonu je optimum z hlediska poměru železa a mědi.
Jinak ze stejné knížky je vzorec pro výpočet pro počet závitů trafa:
N = (U x 10000) / (4,44 x f x B x S)
dosazuje se tam napětí U ve V, plocha jádra S v cm čtverečních(proto těch 10000). Kmitočet f v Hz, indukce B v Tesla.
Z toho mi např.vyšlo, že pro tvé jádro při 3,1z/v bude sycení 1,2T. Kdybys připustil sycení 1,5T , tak by stačilo jen 2,5z/V.
Zajímavé je, že ve vzorci není o výkonu ani zmínka. Výkon transformátoru nezávisí na průřezu jádra (teoreticky). Jenže v praxi má každé jádro nějaký prostor pro vinutí a dimenzování vinutí na výkonu záleží. Takže tvoje jádro by klidně mohlo přenášet třeba 3kW, ale do okénka by se vešlo jen slabé vinutí, které by to vydrželo jen krátkou dobu a pak by shořelo. Tabulkový údaj příkonu je optimum z hlediska poměru železa a mědi.
Trafo mam original navinute, dava naprazdno 2x24V. Kdyz jsem ho zatizil zatim jednim koncakem a trochu tomu dal napeti se ani nehlo..
Tim primotanim par zavitu jsem myslel to ze vemu kus izolovaneho dratu a na trafo namotam treba 10 zavitu,na nejake misto kam to jeste vleze a zmerim kolik voltu z toho poleze,tim padem zjistim u uz hotoveho trafa pocet zavitu na volt a tim padem i syceni jadra.Tak ze budu mit aspon predstavu jestli me to bude zesik rusit ci nikoliv.
napeti se ani nehlo..
Tim primotanim par zavitu jsem myslel to ze vemu kus izolovaneho dratu a na trafo namotam treba 10 zavitu,na nejake misto kam to jeste vleze a zmerim kolik voltu z toho poleze,tim padem zjistim u uz hotoveho trafa pocet zavitu na volt a tim padem i syceni jadra.Tak ze budu mit aspon predstavu jestli me to bude zesik rusit ci nikoliv.
Hodilo by se toto trafo na menší regulovatelný zdroj?
Průřez sekundárních vodičů je 0,8 ±0,1 mm, průřez jádra uprostřed je 6,4 cm²
Na boku jsou drážky pro stahovací šroubky 6×4mm, mohla by způsobovat nějaký rozptyl?
Sekundár má 5 vývodů:
naprázdno:_______0V_____2,6V_____5,5V _______13,3V _______23,1V
žárovka 12V/50W:__0V____2,5V/1,4A____5V/2,3A____10,6V/3,9A____-
Odpor 1Ω:________0V___2,4V/1,7A ____4,7V/3,2A ____ - ___________ -
žár 24V/60W:______0V ______ - ______5,4V/1,1A___12,2V/1,8A______20V/2,3A
Vypadá to takto:
Pak mám ještě větší kousek, ze zesilovače vnitřního ozvučení 2x24V a pomocné 18V
V primáru byla pojistka F2A, sekundáry 24V jsou z vodiče Ø1,4±0,1mm a 18 V je Ø0,5±0,1mm Vinutí je obaleno měděným plechem (asi odstínění?), jádro 40x52mm. Typuji to kolem 200VA, ale nevím, jestli na těch 48V anebo můžu zatížit jen jednu větev 24V?
Jednu větev bych mohl použít na 0-30V a obě na 30-60V. Ovšem těch 0-30V regulovat stabilizátorem, to bude dost topit, tak mám to slabší tráfko, ale není moc slabé? Chtěl bych se dostat aspoň na 0-3A...
Foto silnějšího tr ze zesilovače Tesla:
Průřez sekundárních vodičů je 0,8 ±0,1 mm, průřez jádra uprostřed je 6,4 cm²
Na boku jsou drážky pro stahovací šroubky 6×4mm, mohla by způsobovat nějaký rozptyl?
Sekundár má 5 vývodů:
naprázdno:_______0V_____2,6V_____5,5V _______13,3V _______23,1V
žárovka 12V/50W:__0V____2,5V/1,4A____5V/2,3A____10,6V/3,9A____-
Odpor 1Ω:________0V___2,4V/1,7A ____4,7V/3,2A ____ - ___________ -
žár 24V/60W:______0V ______ - ______5,4V/1,1A___12,2V/1,8A______20V/2,3A
Vypadá to takto:
Pak mám ještě větší kousek, ze zesilovače vnitřního ozvučení 2x24V a pomocné 18V
V primáru byla pojistka F2A, sekundáry 24V jsou z vodiče Ø1,4±0,1mm a 18 V je Ø0,5±0,1mm Vinutí je obaleno měděným plechem (asi odstínění?), jádro 40x52mm. Typuji to kolem 200VA, ale nevím, jestli na těch 48V anebo můžu zatížit jen jednu větev 24V?
Jednu větev bych mohl použít na 0-30V a obě na 30-60V. Ovšem těch 0-30V regulovat stabilizátorem, to bude dost topit, tak mám to slabší tráfko, ale není moc slabé? Chtěl bych se dostat aspoň na 0-3A...
Foto silnějšího tr ze zesilovače Tesla: