breta1 píše:Podle meho nazoru jdeme spatnym smerem, v napajeni to byt nemuze. Napis, co pouzivas jako zdroj signalu pro ten transmitter, jak je signal pripojen, tam bude problem.
Je to transmitter kombinovaný s Mp3 přehrávačem, dávají se do něj SD karty, nebo usb flash disky.
Od jinud než zdrojem se síťový brum nemůže dostat. Leda by se naindukoval do té metrové propojky
jade píše:Nejdříve tedy zkusím to s těmi kondíky a pak dám jiný stab. Díky všem...
Stábl zablokuj na vstupu a výstupu 100n keramikou, ty 10n na usměrňovači odpoje a přemosti jen "střídavý" vstup 33n svitkem, fóliákem, a pak napiš, jestli to pomohlo.
Jo a ještě C1 nech jaký tam je a C3 zmenši tak na 10-20uF.
transmitter do auta musí fungovat od 10 do 15V, jinak nemá právo na existenci.
(transmitter je vedle vysílače totéž co kapacitor vedle kondenzátoru?)
Co to udělá když dáš 1. filtrační kond dost velký a na chvíli vytáhneš síťovou zástrčku? zmizí brum nebo je tam pořád?
napájení nepotřebuješ stabilizované, stačí jen aby nepřelezlo přes nebezpečnou hranici pro ten mp3 "transmitter", takže by úplně stačila zenerka na 12-13V. Je daleko míň náchylná na nějaké vf křížení s brumem jako některé integrované stabilizátory. Ty kondy paralelně k diodám jsou svitek nebo keramika?
10n kondíky jsou keramika.
Když zdroj vytáhnu ze zásuvky, tak displej ještě tak vteřinu svítí, ale přehrávat přestane hned. Tedy i brumět.
Uvnitř je nějaký asi spínaný stabik-nějaký nečitelný obvod Max s feritovou cívečkou hned u napájecího konektoru, dál jsou už kondíky na 10V.
Mám tady aku 7.2V tak to na ni zkusím připojit.
Jednu věc nechápu: proč má přehrávač/vysílač na vstupu pojistku 0,5A?
Dal bych 0,1A.
ještě zkus napájení hned u toho mp3 zázraku blokovat každou žílu samostatně vf tlumivkou na toroidu nebo tyčince, je možné že ten transmitr cpe po napájení vf napětí až do sítě a na nějaké nelinearitě se to pak kříží s 50 Hz a rádio to přijímá.
Dingo7 píše:Jo a ještě C1 nech jaký tam je a C3 zmenši tak na 10-20uF.
podpríš to aj voľajakým výpočtom , alebo je to iba dojmológia.
Správně by měl být pořádný filtrační elyt před stabíkem, a za stabíkem už jen blokovací a žádná obrovská fultrační kapacita - plyne to z funkce stabilizátoru, pokud nejsi začátečník, tak bys tohle měl vědět.
Dingo7- "pořádny kondík" za diódovým môstikom v žiadnom prípade nie je čo najväčší. Existuje optimum z hľadiska odberu (Is) a dovoleného zvlnenia. To povolené zvlnenie je potrebné naplno využiť, inak zdroj beží s vysokými stratami najmä na transformátore a diodách.
Veľmi zjednodušene pri odbere 80mA, 13V~ na vstupe:
Špičkové napätie na kondenzátore bude 16,9V
Pre stabilizátor 7812 je potrebné na vstupe minimálne 14,5V (s ohľadom na záťaž 80mA).
Na kondezátore môže byť dU=2,4V striedavá zložka.
C=Q/dU=Is*t/dU t je približne 147°: t=147*0,02/360=8,166ms
C=0,08*0,008166/2,4=0,000272F=270MF
Uhol otvorenia diód je 33° to je iba 18% času tečie transformátorom prúd.
Zjednodušene pre špičkový prúd trafom a diodami Išp=Is/0,18=444mA!!!
Čo sa bude diať s prúdmi ak je kondenzátor 8x väčší?
Trafom a diodami potečie Išp väščí než 1,5A aj to iba vďaka výstupnému odporu trafa.
Výpočet kondenátora na druhej strane stabilizátora sa robí podľa charakteru záťaže, a vladností stabilizátora. Okrem iného je zaujímavý výpočet z pohľadu špičkových prúdových nárazov záťaže, ktoré nie je schopný stabilizátor dodať, a povoleného úbytku-poklesu napätia.
Tu rezerva (väčšie kapacity) obyčajne nerobia žiadne techniké problémy, obmedzenia kladie najmä priestor a ekonómia.
A bol by si prekvapený, že kapacity na výstupe stabilizátora môžu by aj oveľa väčšie ako na vstupe stabilizátora.
Jo voni vysílače (transmitery) někdy použijou napájecí přívod jako protiváhu antény a to pak dělá psí kusy -podobný těm tvým. Připojit a přizpůsobič vysílač anténě není legrace. A to i když je to fabrickej vysílač 50 nW.
Dneska jsem neměl čas nic s tím dělat, pokud ale vmotám pár závitů přívodní dvojlinky do toroidu a záporný pól by tvořil protiváhu antény (žádnou jsem nenašel, jen plošná cívka na desce), tak klesne dosah.
Uvidíme.
Měl by stav vyfotit a nyní i plohu zdroje vůči vysílači , polohu vodičů . Při dobrých součástkách to dle popisu postavený zdroj nemůže mít na svědomí .
On to nezbytně nutně nemusí mít na svědomí napaječ. Kdoví kde to provozuje. Třeba je to brum ze zářivek a nebo z nějakého jiného zdroje, nebo zemní smyčky která prostě vyzařuje +-50Hz a to zařízení má vysokou vstupní impedanci.
Já bych zkusil při provozu doma napájet to nějakou malou baterkou, jestli to bude bručet dál, tak je to jasný.
, alebo je to iba dojmológia.