. Používat samostatné Ug trafo si dneska nedovolí žádný výrobce... vlastně to pamatuji jen u AUJ620, kde to bylo i trafo žhavící.Megnet odtienenie zosilnovaca. A zahada nakoniec
Moderátor: Moderátoři
Dovolil bych si trochu polemizovat :
1) poměry čas. konstant anodového zdroje a mřížkového zdroje krom jiného asi silně ovlivňuje odezvu na attack signálu, ne nadarmo bývají tyto kapacity v nástrojových zesilovačích poměrně malé, ale závisí na koncepci zesilovače
2)Teoreticky vřazení diody možné je, fungovat to bude, ale v praxi to asi žádný výrobce nepoužívá... většinou je rozdíl mezi napětím pro předzes a napětím pro g2 natolik velký, že ta dioda prakticky pořád vede.
3)Zbytečné... to už by to muselo být opravdu hodně špatně provedeno, aby 22R v anodě EL34 něco pomohlo. Někteří výrobci - třeba Ampeg - malé odpory v anodách používají, většinou pár ohmů a výhradně tam, kde je více (třeba 3) lamp paralelně - jsou to ovšem pojistné odpory, protože musí chránit zesilovač zvláště před požárem při havárii jedné konc elky, kdy by se nestačila dostatečně rychle (nebo vůbec) přerušit anodová pojistka (pokud ji dotyčný zes vůbec má).
4) Samozřejmě všechny "katodová vedení" u konc. elek musí být velmi krátké, jinak vznikají velmi pěkné problémy
6) stabilizace obvodů Ug1 - zkoušel jsem to jednou a je to IMHO blbost - při změně síť. napětí, zatížení zesu atd. se mění Ua, následně Ik.. změna Ug1 toto pomáhá vyrovnávat. Zkusím to příležitostně odměřit na nějakém vzorku...
Bylo by vhodné, jak už jsem jednou psal, zkoušet samostatný konc. zesilovač (tím se vyloučí oscilace konec-preamp) a tak by se vidělo, jestli anod. zdroj něco způsobuje. Pokud by zvětšení kapacity některého elytu změnilo kmitočet oscilací, lze z toho něco usoudit. Stejně tak mohou být problémy někdy způsobeny vazbou zdroje skrz budič, který se chová nesymetricky - sice symetrizuje užitečný signál, ale nesymetricky přenáší změny napájení.
Závěrem jedno : kytarový zesilovač většinou nebývá konstruován podle zásad pro HiFi zesilovače nebo zesilovače DR.
1) poměry čas. konstant anodového zdroje a mřížkového zdroje krom jiného asi silně ovlivňuje odezvu na attack signálu, ne nadarmo bývají tyto kapacity v nástrojových zesilovačích poměrně malé, ale závisí na koncepci zesilovače
2)Teoreticky vřazení diody možné je, fungovat to bude, ale v praxi to asi žádný výrobce nepoužívá... většinou je rozdíl mezi napětím pro předzes a napětím pro g2 natolik velký, že ta dioda prakticky pořád vede.
3)Zbytečné... to už by to muselo být opravdu hodně špatně provedeno, aby 22R v anodě EL34 něco pomohlo. Někteří výrobci - třeba Ampeg - malé odpory v anodách používají, většinou pár ohmů a výhradně tam, kde je více (třeba 3) lamp paralelně - jsou to ovšem pojistné odpory, protože musí chránit zesilovač zvláště před požárem při havárii jedné konc elky, kdy by se nestačila dostatečně rychle (nebo vůbec) přerušit anodová pojistka (pokud ji dotyčný zes vůbec má).
4) Samozřejmě všechny "katodová vedení" u konc. elek musí být velmi krátké, jinak vznikají velmi pěkné problémy
6) stabilizace obvodů Ug1 - zkoušel jsem to jednou a je to IMHO blbost - při změně síť. napětí, zatížení zesu atd. se mění Ua, následně Ik.. změna Ug1 toto pomáhá vyrovnávat. Zkusím to příležitostně odměřit na nějakém vzorku...
Bylo by vhodné, jak už jsem jednou psal, zkoušet samostatný konc. zesilovač (tím se vyloučí oscilace konec-preamp) a tak by se vidělo, jestli anod. zdroj něco způsobuje. Pokud by zvětšení kapacity některého elytu změnilo kmitočet oscilací, lze z toho něco usoudit. Stejně tak mohou být problémy někdy způsobeny vazbou zdroje skrz budič, který se chová nesymetricky - sice symetrizuje užitečný signál, ale nesymetricky přenáší změny napájení.
Závěrem jedno : kytarový zesilovač většinou nebývá konstruován podle zásad pro HiFi zesilovače nebo zesilovače DR
.K bodu 4
"Samozřejmě všechny "katodová vedení" u konc. elek musí být velmi krátké, jinak vznikají velmi pěkné problémy "
Je to sice pekne ale co su to tie "pekne problemy"?
Tiez to moze byt sposobene tímto. Mozno ich mam dlhe.
skus pozriet tento nakres. Od K to ide na odpory nakreslene na doske.
http://www.aerosolart.sk/bubnovacka/ine ... ovanie.gif
(aj ked hrozna carbanica este zle odskenovana ale da sa, 1stvorcek5mm mierka 1:1)
Myslis ze by pomohlo skratit ich?
Podla mna 15cm Ktodoveho dratu by nemalo vadit.
"Samozřejmě všechny "katodová vedení" u konc. elek musí být velmi krátké, jinak vznikají velmi pěkné problémy "
Je to sice pekne ale co su to tie "pekne problemy"
?
Tiez to moze byt sposobene tímto. Mozno ich mam dlhe.
skus pozriet tento nakres. Od K to ide na odpory nakreslene na doske.
http://www.aerosolart.sk/bubnovacka/ine ... ovanie.gif
(aj ked hrozna carbanica este zle odskenovana ale da sa, 1stvorcek5mm mierka 1:1)
Myslis ze by pomohlo skratit ich?
Podla mna 15cm Ktodoveho dratu by nemalo vadit.
Takze na koncove lampy bolo vela 7cm Pekne...
Dako to upravim. Pouzijem hruby medeny drot ako zemovu zbernicu a odtial pojdu priamo rezistory na paticu....
A co draty na G1... Tie niesu este citivejsie?
A ako su na tom Anody pripadne G2?
Inak nemas dakde doma nakres na gitarovy box na 4 repraky 12palcove. Dnes som si kupi 4 repraky chcem si to urobit...
Pekne...
Dako to upravim. Pouzijem hruby medeny drot ako zemovu zbernicu a odtial pojdu priamo rezistory na paticu....
A co draty na G1... Tie niesu este citivejsie?
A ako su na tom Anody pripadne G2?
Inak nemas dakde doma nakres na gitarovy box na 4 repraky 12palcove. Dnes som si kupi 4 repraky chcem si to urobit...
Sendyx: Samozrejme, že oscilácie ELky nemajú nič spoločné s MDA2020, tam to bola zle navrhnutá tepelná poistka.
Pole: Objavuje sa pri osciláciách belasý jas okolo anód?
K návrhom na úpravu len toľko, odskúšaj to a informuj, či to pomohlo.
Môj názor:
K 1/ je to zbytočné, vybíjací odpor je mnohonásobne väčší ako nabíjací, vačšia kapacita by nemala mať vplyv - ale skús.
K 2/ rovnako ako v 1/. Nabíjací odpor je 8k2, vybíjací 82k 10x väčší, dioda nebude mať vplyv, - ale skús.
K 3/ 22R/2W v anode EL pomôže, pôsobí ako záporná spätná väzba a pôsobí proti skratu na výstupe, obmedzí efekt elektronov na anode.
K 4/ kat. odpory sa zapájajú čo najkratšie, niet čo dodať.
K 5/ rovnako ako v 1/. Kam ide napájacia vetva inv. ?
K 6/ zaujímavá je iba správna veľkosť predpätia, ďalšie kapacity sú zbytočné.
Treba si uvedomiť, že v časoch keď neexistovali FET tak sa ako meracie zosilňovače používali elektronky. Preto obávať sa, že filtračný kondenzátor v mriežke bude vybíjaný je zbytočné. Taktiež teórie o väčšej strmosti elektrónok keď sú dve je tiež chybná. Oscilátor vznikne vždy, keď je dostatočné zosilnenie a dôjde k otočeniu fázy signálu v spätnej väzbe. Zosilnenie oscilátoru s Wienovým môstkom je 3 a bezpečne kmitá aj s germániovými tranzistormi.
Správny je názor, ktorý tu niekto prezentoval, že to môže kmitať na rôznych vyšších frekvenciách. Je to správne, v tej ELke je celé spektrum kmitov, ale na výstup sa ti dostane iba tá frekvencia, pre ktorú je naladený príslušný rezonančný obvod.
Pole: Objavuje sa pri osciláciách belasý jas okolo anód?
K návrhom na úpravu len toľko, odskúšaj to a informuj, či to pomohlo.
Môj názor:
K 1/ je to zbytočné, vybíjací odpor je mnohonásobne väčší ako nabíjací, vačšia kapacita by nemala mať vplyv - ale skús.
K 2/ rovnako ako v 1/. Nabíjací odpor je 8k2, vybíjací 82k 10x väčší, dioda nebude mať vplyv, - ale skús.
K 3/ 22R/2W v anode EL pomôže, pôsobí ako záporná spätná väzba a pôsobí proti skratu na výstupe, obmedzí efekt elektronov na anode.
K 4/ kat. odpory sa zapájajú čo najkratšie, niet čo dodať.
K 5/ rovnako ako v 1/. Kam ide napájacia vetva inv. ?
K 6/ zaujímavá je iba správna veľkosť predpätia, ďalšie kapacity sú zbytočné.
Treba si uvedomiť, že v časoch keď neexistovali FET tak sa ako meracie zosilňovače používali elektronky. Preto obávať sa, že filtračný kondenzátor v mriežke bude vybíjaný je zbytočné. Taktiež teórie o väčšej strmosti elektrónok keď sú dve je tiež chybná. Oscilátor vznikne vždy, keď je dostatočné zosilnenie a dôjde k otočeniu fázy signálu v spätnej väzbe. Zosilnenie oscilátoru s Wienovým môstkom je 3 a bezpečne kmitá aj s germániovými tranzistormi.
Správny je názor, ktorý tu niekto prezentoval, že to môže kmitať na rôznych vyšších frekvenciách. Je to správne, v tej ELke je celé spektrum kmitov, ale na výstup sa ti dostane iba tá frekvencia, pre ktorú je naladený príslušný rezonančný obvod.
Člověče... nepleteš si elektronky s magnetrony, nebo šumové diody ???
Odpor v ANODĚ - není prakticky žádná záporná vazba, max. něco omezí. V katodě by to samozřejmě lokální NFB byla - pokud teda přemýšlíme o zapojení SK. Pro oscilace je třeba uvažovat, že elka může být pro daný kmitočet v zapojení SG, pokud je g1 pro vf přizemněná - což je i kabeláží. To se vztahuje pro oscilaci v jednom stupni, většinou to kmitá skrz více stupňů.
Teorie o strmosti je správná, každý průměrný žák Lee de Foresta musí vědět, že paralelním složením bání vznikne "virtuální" lampa s vyšší strmostí. Stačí se podívat na definici strmosti...
Odpor v ANODĚ - není prakticky žádná záporná vazba, max. něco omezí. V katodě by to samozřejmě lokální NFB byla - pokud teda přemýšlíme o zapojení SK. Pro oscilace je třeba uvažovat, že elka může být pro daný kmitočet v zapojení SG, pokud je g1 pro vf přizemněná - což je i kabeláží. To se vztahuje pro oscilaci v jednom stupni, většinou to kmitá skrz více stupňů.
Teorie o strmosti je správná, každý průměrný žák Lee de Foresta musí vědět, že paralelním složením bání vznikne "virtuální" lampa s vyšší strmostí. Stačí se podívat na definici strmosti...
OK chlapci, tak si ten odpor v anode pomenujte barzaj znižovač výkonu, alebo výkonový delič, v každom prípade chráni ELku aby nepracovala do skratu.
Asi sa musím rozpisovať širšie, - teoria, že ak sú dve elektronky paralerne, tak sa zväčší ich strmosť a preto kmitajú - je chybná. Strmosť vôbec nemá vplyv na kmitanie. Aby niečo kmitalo, musí tam byť vhodný zosilňovač a ladený obvod.
Otázke o magnetronoch nerozumiem. Čo sa chceš spýtať?
Někdy se ten odpor do anody dává právě k zamezení kmitání, ale častěji u triod - způsobuje zápornou zpětnou vazbu skrz Millerovu kapacitu (Cag). U pentod je vliv této kapacity silně potlačený, tam jsem takové opatření snad ani neviděl.
Ale ochranu proti následkům případného zkratu bych řešil pojistkou.
Aby něco kmitalo, musí být především splněná Nyquistova podmínka kmitání. Zesilovač tam už je, laděný obvod můžou vytvořit nevhodně rozmístěné součástky, kladnou zpětnou vazbu spáchá anodový vývod vedený příliš blízko kolem neblokovaného katodového odporu, A mřížka buzená ze zdroje kapacitního charakteru. A na pár desítkách až stovkách MHz to bude třeba jen dokmitávat, ty kmity se nemusí udržet.
Ale ochranu proti následkům případného zkratu bych řešil pojistkou.
Aby něco kmitalo, musí být především splněná Nyquistova podmínka kmitání. Zesilovač tam už je, laděný obvod můžou vytvořit nevhodně rozmístěné součástky, kladnou zpětnou vazbu spáchá anodový vývod vedený příliš blízko kolem neblokovaného katodového odporu, A mřížka buzená ze zdroje kapacitního charakteru. A na pár desítkách až stovkách MHz to bude třeba jen dokmitávat, ty kmity se nemusí udržet.