Jinak Zdroj tam mám 50kV. Dá to obdélníkový průběh proudu 3 mikrosekundy široký, ale teď si uvědomuj, že napětí má průběh lichoběžníkový s náběžnou hranou delší neš 2 mikro s, takže by vlastně ta sonda stačila i pomalejší...
VN sonda - návod na stavbu
Moderátor: Moderátoři
zkusím kamarádovu chatu, to bude levnější, ale až se o teplí... Zatim to zkusím vydržet i se sondama v nočních hodinách.
Jinak Zdroj tam mám 50kV. Dá to obdélníkový průběh proudu 3 mikrosekundy široký, ale teď si uvědomuj, že napětí má průběh lichoběžníkový s náběžnou hranou delší neš 2 mikro s, takže by vlastně ta sonda stačila i pomalejší...
Jinak Zdroj tam mám 50kV. Dá to obdélníkový průběh proudu 3 mikrosekundy široký, ale teď si uvědomuj, že napětí má průběh lichoběžníkový s náběžnou hranou delší neš 2 mikro s, takže by vlastně ta sonda stačila i pomalejší...
tak jsem našel obrázek z měření na půjčených sondách...
Jsou tam špatně rozlišené napěťové stupnice.
Žlutá - napětí na tyratronu 5 kV/dílek
Fialová - napětí na trafu asi 15 kV/dílek (sekundár)
Zelená - proud sekundárem trafa 10 A/dílek
Jsou tam špatně rozlišené napěťové stupnice.
Žlutá - napětí na tyratronu 5 kV/dílek
Fialová - napětí na trafu asi 15 kV/dílek (sekundár)
Zelená - proud sekundárem trafa 10 A/dílek
- Přílohy
-
vse.GIF- (78.91 KiB) Staženo 81 x
Maskot píše:Brudr- trochu jsi se upiskl ne??Nebo meris tak,ze k merenemu napeti prilozis hrot sondy,napr. na plus a minus nepripojujes?Pak bys mel pravdu.
FERRYACT, Maskot, fero7 - Brudr má pravdu a rozumí tomu velmi dobře.
Ta sonda, o které píše Brudr, je technicky vzato pouhý PŘEDŘADNÍK, a žádný dělič v sobě sama neobsahuje.
Samozřejmě, že připojením votmetru vznikne dělič a že VELICE ZÁSADNĚ záleží na velikosti jeho odporu (toho voltmetru). Ale to Brudr jasně napsal.
To píšu jen na obranu Brudra, protože z něj děláte blba. Maskote, přečti si pořádně , co Brudr napsal a pak to možná pochopíš.
No ja treba cetl tohle Pavel mozna neco jineho.Citace... Moje VN sonda je, jak jsem psal, předřadný odpor a netvoří žádný dělič ani s daným měřákem. Proto ji taky mohu v pohodě připojit na jakýkoli jiný a funguje to.
Tak fakt nevim co je dobre
Tak fakt nevim co je dobre
Naposledy upravil(a) Maskot dne 13 pro 2009, 16:43, celkem upraveno 1 x.
Tak úplně jednoznačně to nenapsal 
Moje VN sonda je, jak jsem psal, předřadný odpor a netvoří žádný dělič ani s daným měřákem. Proto ji taky mohu v pohodě připojit na jakýkoli jiný a funguje to.
Z toho by lehko někdo mohl vyrozumět, že jakýkoli jiný měřák= s jakýmkoli jiným vnitřním odporem, což by pak dávalo třeba o tisíce procent jiné výsledky. Nehledě na kapacitu při měření střídavých signálů.
Tolik sond jsem nevystřídal ale mám dojem, že většina dodávaných byla ke konktrétnímu měřáku stejným výrobcem. Čímž problém v zárodku odpadá.
Custe, nevím v kolika uzlech těch tyratronů potřebuješ měřít, ale neřešilo by aspoň něco ověřené trafo převádějící veličinu na nižší hodnotu a současně galvanicky oddělující? Když bude dobře impedančně přizpůsobené, budou věrohodné i rychlé průběhy.
Moje VN sonda je, jak jsem psal, předřadný odpor a netvoří žádný dělič ani s daným měřákem. Proto ji taky mohu v pohodě připojit na jakýkoli jiný a funguje to.
Z toho by lehko někdo mohl vyrozumět, že jakýkoli jiný měřák= s jakýmkoli jiným vnitřním odporem, což by pak dávalo třeba o tisíce procent jiné výsledky. Nehledě na kapacitu při měření střídavých signálů.
Tolik sond jsem nevystřídal ale mám dojem, že většina dodávaných byla ke konktrétnímu měřáku stejným výrobcem. Čímž problém v zárodku odpadá.
Custe, nevím v kolika uzlech těch tyratronů potřebuješ měřít, ale neřešilo by aspoň něco ověřené trafo převádějící veličinu na nižší hodnotu a současně galvanicky oddělující? Když bude dobře impedančně přizpůsobené, budou věrohodné i rychlé průběhy.
Brudr má v podstatě pravdu, ale nešikovně to vyjádřil. Ta sonda RU31 a podobné (mám ji také) byly původně určeny a používají se s klasickými ručkovými měřáky které v této roli vystupují ne jako voltmetr, ale jako mikroampérmetr. Takže sice vždycky vznikne jakýsi dělič napětí, ale ten nás vůbec nezajímá. Zajímá nás, jaký proud do měřáku sonda pustí a protože odpor magntetoelektrického ústrojí, byť na 20 uA, je zanedbatelný oproti 600 Mohmům sondy, skutečně to pracuje s jakýmkoliv měřákem ve funkci mikroampérmetru.
Jednoduše řečeno, taková sonda je jen dalším předřadníkem napěťového rozsahu k již v měřidle existujícím, jenom je externí.
Jednoduše řečeno, taková sonda je jen dalším předřadníkem napěťového rozsahu k již v měřidle existujícím, jenom je externí.
mtajovsky: u tak malých rozsahů jako je 20 µA (předpokládám deprezský systém bez elektroniky) se tomu nedá říkat ani měřák napětí ani proudu, ale obojího naráz, což některé rozsahy měly i přímo na měřáku vyznačeno: xxx µA NEBO xxx mV. Na proud to mělo citelně velký úbytek napětí a na měření napětí zase znatelný vnitřní odpor. Kromě toho je takové ústrojí extrémně citlivé mechanicky.
Elektronický měřák dává o něco víc možností jak takový předřadník s (ne)děličem řešit. Nakonec ale stejně snad s výjimkou elektrometrických principů není napětí bez proudu
Elektronický měřák dává o něco víc možností jak takový předřadník s (ne)děličem řešit. Nakonec ale stejně snad s výjimkou elektrometrických principů není napětí bez proudu
Crifodo << no tak si řekněme, k čemu s obvykle v době největší slávy ručkových měřáků, u nás řekněme v éře DU10, DU20, později různých PU, měření na rozsahu uA používala. Tak to většinou býval zbytkový proud Ge tranzistorů, jako indikátory v detektorech pro nastavení laděných obvodů, jako měření kapacitního svodu traf a celých zařízení na střídavém rozsahu, při formování elektrolytů se sledovalo, jak klesá formovací proud a tak dále. Většinou tedy použití, kde zdroj napětí měl takovou velikost, že těch několik desítek až stovek mV úbytku nehrálo roli nebo šlo o dosažení relativního maxima/minima, nikoliv změření absolutní velikosti. Jsou ovšem i měření, kde na tom záleží - třeba meření bázového proudu při můstkové stabilizaci pracovního bodu - tam se s tím už muselo počítat.
fero7 << tak, tak, a proto máme my ostatní velké štěstí, že tu jste vy a další 1/4 zasvěcených, kteří nás vynesou na světlo z temnot naší elektrotechnické nevědomosti. Budiž vám věčná sláva, amen.
fero7 << tak, tak, a proto máme my ostatní velké štěstí, že tu jste vy a další 1/4 zasvěcených, kteří nás vynesou na světlo z temnot naší elektrotechnické nevědomosti. Budiž vám věčná sláva, amen.
Brudr píše:Mtajovský vyjádřil naprosto přesně to, co já jsem vyjádřil trochu nepřesně. Díky. Stejně tak děkuji PavloviFF.
Je mi luto, ale si obidvaja a nielen Vy mylite dojmy s pojmami. A nielen Vy.
Jeden napise blbost, druhy ho podpori a zrazu je tu nebodaj nejaka poucka.
S predradnym odporom mozes merat prud a nie napatie.
Ak si odmyslis merak, tak cez akykolvek odpor nie iba 100x10M ale kludne aj 1000x10M budes mat napatie rovnake!
Odpor napetie nezraza ani neznizuje. Ak si myslite opak, tak sa pytam kto Vas to ucil?
Kde je to napisane nech sa priucim aj ja.
fero7 píše: S predradnym odporom mozes merat prud a nie napatie.
Ak si odmyslis merak, tak cez akykolvek odpor nie iba 100x10M ale kludne aj 1000x10M budes mat napatie rovnake!
Odpor napetie nezraza ani neznizuje. Ak si myslite opak, tak sa pytam kto Vas to ucil? Kde je to napisane nech sa priucim aj ja.
Tak teď nevím, jestli si děláte legraci nebo jen máme zmatek v názvosloví. Aby bylo jasno - předřadný odpor je to, co se řadí série s měřícím přístrojem. Doufám, že alespoň na tom, co je sériové a co paralelní řazení se shodneme. A dále - bavíme se o klasických přístrojích s ručkou. Jinak se naše uvažování dostane mimo oblast reálných - realizovatelných hodnot, přesto to celé platí obecně.
OK?
Ježíšmarjá, vnášíte do toho zmatek 
Leckteré staré VN sondy jsou opravdu jen předřadník, a jsou určeny ke konkrétnímu přístroji (takže to bývala sonda třeba pro rusa, který měl jakožto voltmetr 10kOhm/V, nebo 20kOhm u nějaké PU1.., nebo třeba 50KOhm/V). Prakticky to znamenalo, třeba u těch rusů, že tam byl přístupný rozsah třeba 0,3V/100uA až 1000V s Ri 10MOhm. Vzhledem k velkému odporu sondy (30kV, 100uA....) se prakticky na všech napěťových rozsazích takový měřák choval vůči tak velkému předřadníku jako mikroampérmetr, akorát s napěťovou spotřebou (úbytkem) 0,3... až 1000V (na plnou výchylku) - to ještě pořád mohlo být v přijatelné přesnosti měření s vn sondou.
Jiná situace ovšem nastane, když budeme používat různé moderní digitály - které jednak mají různý vstupní odpor, jednak třeba nezávislý na zvoleném rozsahu, nebo jenom částečně závislý. Jsou multimetry, které mají jako voltmetr vstupní odpor 200MOhm, 100MOhm, 10MOhm, některé šunty jenom 1M, nebo některé třeba 100-200M na rozsazích pod 200V a 10M na 1000V. Moderní vn sondy jsou proto skoro vždycky dělič 1:1000 nebo 1:100, udělaný tak, že po připojení k přístroji s příslušným vstupním odporem (obvykle 10M) teprve vznikne přesný dělič 1:100 nebo 1:1000. Já mám třeba sondu Coline HV40B, která má spodní odpor děliče cca 1,11M a paralelně s 10M cstupem voltmetru je z toho 1M.
Leckteré staré VN sondy jsou opravdu jen předřadník, a jsou určeny ke konkrétnímu přístroji (takže to bývala sonda třeba pro rusa, který měl jakožto voltmetr 10kOhm/V, nebo 20kOhm u nějaké PU1.., nebo třeba 50KOhm/V). Prakticky to znamenalo, třeba u těch rusů, že tam byl přístupný rozsah třeba 0,3V/100uA až 1000V s Ri 10MOhm. Vzhledem k velkému odporu sondy (30kV, 100uA....) se prakticky na všech napěťových rozsazích takový měřák choval vůči tak velkému předřadníku jako mikroampérmetr, akorát s napěťovou spotřebou (úbytkem) 0,3... až 1000V (na plnou výchylku) - to ještě pořád mohlo být v přijatelné přesnosti měření s vn sondou.
Jiná situace ovšem nastane, když budeme používat různé moderní digitály - které jednak mají různý vstupní odpor, jednak třeba nezávislý na zvoleném rozsahu, nebo jenom částečně závislý. Jsou multimetry, které mají jako voltmetr vstupní odpor 200MOhm, 100MOhm, 10MOhm, některé šunty jenom 1M, nebo některé třeba 100-200M na rozsazích pod 200V a 10M na 1000V. Moderní vn sondy jsou proto skoro vždycky dělič 1:1000 nebo 1:100, udělaný tak, že po připojení k přístroji s příslušným vstupním odporem (obvykle 10M) teprve vznikne přesný dělič 1:100 nebo 1:1000. Já mám třeba sondu Coline HV40B, která má spodní odpor děliče cca 1,11M a paralelně s 10M cstupem voltmetru je z toho 1M.