Gramopřenosky - zvukové problémy

[EKKAR]

Jimmi, normovaná zatěžovací impedance nemá nic společného s kmitočtovým přizpůsobením - ta slouží pro srovnatelné VÝKONOVÉ přizpůsobení přenosky a preampu, kdy přenoska by měla pracovat víceméně "naprázdno". Samotná přenoska má impedanci jen několik set Ω až několik kΩ.

Hafan - na kontrolu hrotu budeš spíš potřebovat mikroskop, konec by měl mít tvar kužele zakončeného kulovou ploškou. Tvar je víceméně stejný u všech výrobců, trochu se liší jen "biradiální" neboli zjednodušeně řečeno "eliptické" hroty. Vadný hrot nemá boky zaoblené, ale má na nich vybroušené plošky tam, kde se setkává se šiknou stěnou drážky - tedy ve směru od středu desky a na přesně protilehlém místě.

[Hafan]

Hroty vemu do práce pod mikroskop a mrknu na to a udělám z něj fota aby bylo co posuzovat.

Jak zjistím zda má můj zesík nějakou tu paralelní kapacitu ve vstupu předzesíku ? Koukal jsem do uživatelskýho manuálu a tam jsou jenom standardní paramtery 47kohm (2.5mV) a nic víc.
Jen u Sansuie je navíc u Phono: RIAA curve deviation: +0,5dB / -0,5dB (30Hz to 15kHz) jinak nic.
Mám Aiwu AV-DV70 a Sansui AU-217 Mark II.

[EKKAR]

Kuchnout a pročenichat - jako Hafan bys tak dostál svému nicku...

[pole]

JEdine rozobrat, mozno aj kapacitny merak by na vstupe nieco zmeral ale najlepsie je tam daky 270p kondik na skusku supnut (pridrzat dakou nevodivou pinzetou) a sam budes vediet a hlavne pocut ci kapacita pomohla alebo nie.

[Hill]

Zatím bych neřešil ten paralelní kondík, ale hledal bych příčinu, proč to s jednou přenoskou je tak výrazně horší, než s jinou. Se čtyřdevítkovou jistotou (kdo neví, co to je, tak 99,99%) se jedná o mechanický vliv. To už jsem popisoval. Stačí například, že přenoska má jinou doporučenou svislou sílu na hrot, tedy nesouhlasí ani koeficient tření v drážce, který má přímý vliv na dostřednou sílu, a tudíž je špatně nastavený i antiskating.

V článku Ten gramofon by snad šlo ještě zachránit to beru jen dost letecky, ale je to tam snad jasně: impedance přenosky je kmitočtově závislá, impedance vstupu předzesilovače proto musí být co nejvyšší, nemá-li se účastnit na změně kmitočtového průběhu. Dohodnutá reálná složka je 47k.

>>> Pro lepší zapamatování: kapacitu CP bych přirovnal k podprsence: také není nutná, ale, byla-li pečlivě vybrána správná velikost, účinně to pozvedne. Naopak nevhodná velikost může celkový dojem zcela zkazit.

To jistý Peter Copeland, zvukař v BBC a později pracovník NSA (National Sound Archive) v Londýně, to rozebral opravdu důkladně, konečně - také do toho "trochu dělal", a proto do toho za ta léta viděl daleko víc. Jeho kniha je volně ke stažení na BL.UK (snad nevadí, že česky neuměl).

[Jimmi2]

Kdysi jsem kontroloval hrot jehly v amatérském mikroskopu tak trochu "svépomocí". Zhruba do roviny preparátu jsem umístil měřítko, snažil jsem se koukat oběma očima najednou a odhadl jsem poloměr zaoblení hrotu. Pak jsem to vydělil 300 (zvětšení mikroskopu) a... světe div se, odpovídalo to hodnotě pro novou jehlu

No, když tak se mi za tu metodu vysmějte, ale nic lepšího jsem k dispozici neměl

[EKKAR]

Ohraná jehla většinou nemá poškozenou přímo tu dolní kulovou plošku, ale boky, kterými se při snímání dotýká bočních stěn drážky. Správně tvarovaný hrot by se dna drážky vůbec dotýkat neměl = pokud se ho dotýká, dochází k nežádoucímu modulování signálu.

[Jimmi2]

To zní logicky. Já tenkrát vycházel z nějakého článečku, kde popisovali měření poloměru hrotu pod mikroskopem.
Ovšem u většiny mých gramodesek pocházejících z počátku šedesátých let a přehrávaných na stařičkých piezo gramofonech se ta špička určitě dna drážky dotýká

[Hill]

Pokud ti jede hrot po dně drážky, tak se nediv. Důležité pro vedení hrotu jsou totiž boky drážky v takové výšce, z níž ještě na dno drážky nedosedne.