Pokusil jsem se testovaci o vf ohrev na paralelnim rezonancnim obvodu. Civka z 2mm med dratu a baterie kondu po 2uF/450V~HSFQV, 400V~MK, 50Hz s jazyckovymi kontakty. Overil jsem naladeni generatorem a pripojil na pulmustek generujici obdelnik 33kHz s amlitudou +-200V. V serii s paralelnim rez obvodem byla zarovka 40W/230V. Zpocatku bylo vse OK a zarovka nesvitila protoze rezonancni obvod mel velky odpor. Po cca 15minutach zacala zarovka zhavit a pridavala, az se rozsvitila uplne.
Typoval jsem na prurazy.
Rezonancni obvod ale nezmenil naladeni - overeno na generatoru signalu 1V.
Co se stalo?
A co znamena znaceni 450V~HSFQV na valeckovem kondu 3x5cm s jazyckovymi kontakty?
kond na 33kHz
Moderátor: Moderátoři
Jestli s tím chcete laborovat, tak bych se zaměřil na proudy cívkou a kondenzátorem samostatně. Do série s každým prvkem bych dal malý odpor kolem 0,1 ohmů a stř. milivoltmetry nebo dvoukanálovým oscilem sledoval úbytek, čili proud. Celkový proud se může zvýšit jen ze dvou důvodů - buďto se obvod dočasně rozladí a jalové proudy se nekompenzují nebo jedním z prvků začne procházet vyšší proud kvůli poruše.
Tím osciloskopem byste viděl i fázový posuv obou proudů (idelálně 180 st).
Tím osciloskopem byste viděl i fázový posuv obou proudů (idelálně 180 st).
Jo, máte pravdu, celkový proud stoupne. 
V případě ideálního kondenzátoru a cívky, je v rezonanci celkový proud nulový. Nojo, ale ta cívka a kondíky určitě nejsou ideální a proto mi nějak nejde do hlavy, že ta žárovka nesvítí od začátku. Aby byl odpor toho rezonančního obvodu větší než odpor žárovky (a tudíž nesvítila), musel by být odpor cívky a ESR kondenzátoru maximálně pár set uOhmů a tomu se mi nějak nechce věřit. Ale budiž, jsou to třeba hodně dobré kondíky. Pak ale cívkou i kondíkama v rezonanci teče hodně velký proud a určitě se zahřejí. No a jakmile jim odpor a ESR stoupnou řádově na mOhmy, žárovka se musí rozsvítit. Takže tam ani nemusí být zkrat, stačí ESR v mOhmech. Teda pokud zase neplácám blbosti
Ale tím rozladěním to může být samozřejmě taky, to výše uvedené platí jen při přesném naladění na rezonanci.
V případě ideálního kondenzátoru a cívky, je v rezonanci celkový proud nulový. Nojo, ale ta cívka a kondíky určitě nejsou ideální a proto mi nějak nejde do hlavy, že ta žárovka nesvítí od začátku. Aby byl odpor toho rezonančního obvodu větší než odpor žárovky (a tudíž nesvítila), musel by být odpor cívky a ESR kondenzátoru maximálně pár set uOhmů a tomu se mi nějak nechce věřit. Ale budiž, jsou to třeba hodně dobré kondíky. Pak ale cívkou i kondíkama v rezonanci teče hodně velký proud a určitě se zahřejí. No a jakmile jim odpor a ESR stoupnou řádově na mOhmy, žárovka se musí rozsvítit. Takže tam ani nemusí být zkrat, stačí ESR v mOhmech. Teda pokud zase neplácám blbosti
Ale tím rozladěním to může být samozřejmě taky, to výše uvedené platí jen při přesném naladění na rezonanci.
Jedna věc je mi divná, že to zpočátku aspoň trochu nesvítilo, možná to kulikus nesledoval v temné komoře. 
V rezonanci 33 kHz se proudy fázově kompenzují, a jejich amplituda je 500 A, pokud je zdroj napětí +-200V. Zdroj napětí dává obdélníkový průběh, a jeho třetí harmonická 99 kHz nechť má amplitudu 50 V. Indukčností tedy poteče kvůli čtvrtinovému napětí a trojnásobné reaktanci jen asi 42 A, a kondenzátorem (třetinová reaktance) 375 A. Rozdíl činí 333 A, to by teda mohla ta žárovka aspoň trochu žhnout, ne?
V rezonanci 33 kHz se proudy fázově kompenzují, a jejich amplituda je 500 A, pokud je zdroj napětí +-200V. Zdroj napětí dává obdélníkový průběh, a jeho třetí harmonická 99 kHz nechť má amplitudu 50 V. Indukčností tedy poteče kvůli čtvrtinovému napětí a trojnásobné reaktanci jen asi 42 A, a kondenzátorem (třetinová reaktance) 375 A. Rozdíl činí 333 A, to by teda mohla ta žárovka aspoň trochu žhnout, ne?
