vintagehifi píše:...sa pripájam k názoru Hilla, že nebyt nepriaznivých okolností, z koncernu Tesla mohol byt jeden zo špickových svetových výrobcov elektrozariadení pre hifi a priemysel dodnes.
Škoda...
A Hill sa pripája k názoru Crifoda, že si za to môžeme sami, každý, kto sme mohli niečo urobiť, ale neurobili, väčšina nevedela ani čo a ako. Ospravedlniť sa to dá ťažko, že sme na tak prudkú zmenu neboli pripravení, lebo podaktorí boli. Nehľadali, čo je konkrétne povolené, ako my, dávali si bacha, či to, čo robia, nieje výslovne zakázané. A, keď už to konečne bolo zakázané, už bolo neskoro.
K Milanově poznámce bych měl doplnění, aniž bych se chtěl pasovat na historika Tesly, na to jsem jí jako firmě nebyl dost dlouhou dobu dost blízko, ale pár Tesláků znám a něco o tom vím: dlouhá desetiletí Tesla skutečně musela plnit plán, který sestavovala skupina Velkých bratrů, aniž by jim současně tito jako správní hospodáři zajistili podmínky, zejména výchozí materiál odpovídající stavu vývoje, novinky zvenčí se k nám dostávaly nejčastěji přičiněním nadšenců.
Měli se učit od Maxe Grundiga, když už na jeho přístroje přišla řeč. Ten v totálně rozbombardovaném Německu dokázal v situaci, kdy nic nikde nebylo, vybudovat obrovské impérium spotřební elektroniky, jak popisuje jeho přítel Egon Fein v knížce ten strojový překlad je fakt hrůza!. V každém případě měl pro start těžké podmínky, ale pak, když mohl, udělal cokoli, aby firma vzkvétala a zaměstnanci si neměli, nač stěžovat. Tesla dostala do kolébky i významné a pokročilé firmy, ale pak jen málokdy něco mohla, samozřejmě zjednodušeně řečeno. Ani ministerstvo elektrotechnického průmyslu zřízené před asi 30 lety nesplnilo očekávání, že aspoň jedné z Popelek národního hospodářství dovolí rozlousknout nějaký ten oříšek. V podstatě jen přibylo úředníků, jinak se nic nezměnilo.
Vždyť i vydání odborné publikace u nás trvalo běžně tři a více roků. Tak se u nás vyvíjelo něco, co už ve světě dávno vyvinuté bylo, někdy ještě v době, kdy už to samé ve světě bylo překonané a upadalo v zapomnění. Spousta úsilí byla vynaložená na vlastní cestu, kterou se neporuší mezinárodně chráněná patentová práva (nebo chráněná aspoň v těch zemích, do nichž se předpokládal export).
Na východ od Československa si s duševním vlastnictvím tradičně hlavu nedělali...
Ano tehdy jsme proklínali Teslu, jak pozadu je za vývojem ve světě, když jsme dostali příležitost vidět v Amatérském rádiu schémata s integrovanými obvody, ba i dnes všudypřítomnými LEDkami a displeji, které nám v lepším případě šťastnější známý, který se dostal za železný firhaňk, přivezl (na školách takto občas vypomohli zahraniční studenti). Jak zbytečně zastaralé konstrukce Tesla používá... jak levný design zboží prodávaného za koruny vyvolává slintání před Tuzexem, kde se prodávaly až neskutečně krásné věci za neskutečné ceny, aniž bychom tušili, že uvnitř se nachází často jen dobře naleštěné prdy...
Dnes se Teslákům hluboce omlouvám - životnost a opravitelnost jejich výrobků je už dnes legendární a (často nekvalifikovaní, samozvaní) ochránci životního prostředí by si měli všímat, že tudy vede cesta: přece bezporuchové, nebo aspoň snadno a ekonomicky opravitelné zařízení, které se používá o pět let déle, zatíží jako odpad životní prostředí také o pět let později. Výroba nového zařízení pro téhož zákazníka, který doslouživší výrobek každé dva roky nahradí novým, protože oprava se nevyplatí, zatíží životní prostředí přece daleko víc, i když se uvnitř použije bezolovnaté pájky.
Ale to platí nejen pro elektroniku, totéž platí i pro auta, bílou techniku a... a vůbec. Abych neklel.