Frekvenčná kompenzácia chybového zosilňovača - spätná väzba
Moderátor: Moderátoři
Frekvenčná kompenzácia chybového zosilňovača - spätná väzba
Taky bych přivítal osvětu přístupnou formou. Možná to ani nejde. Asi to chce dlouhou praxi a taky se nikdo nebude na netu zadarmo chlubit svými těžce získanými zkušenostmi.
Měl jsem úplně stejný problém, když jsem měl období se spínanými zdroji a nevyřešil jsem ho, tj. nepochopil jsem to.
Podle některých (teoreticky podložených) článků s návodem, jsem se pokusil vypočítat prvky ve zpětnovazební síti a ono to nechodilo - kmitalo.
Podle úplně jiného (taky teoreticky podloženého ) postupu jsem dostal zcela jiné hodnoty a chodilo to (s drobnými výhradami).
Hlavní problém jsem měl s tím, že jsem potřeboval udělat zdroj plynule proměnný od nuly do jmenovité hodnoty U a I. Postupy většinou popisují výpočet zdroje s pevným napětím.
Například, podle těch článků jsem nabyl dojmu, že jednoduchá zpětná vazba, tak jak je použita v běžných PC zdrojích s TL494 (půlmost, napěťový mód řízení) by vůbec neměla být stabilní. Ona však je.
Takže jsem to udělal tak, že jsem si udělal miniaturní kapacitní "dekády" (1-2-4-8-16-...) a nastavoval jsem zpětnou vazbu zkusmo spolu s odporovými trimry. Je to nakonec taky funkční a celkem rychlé. I když tuším, že mohu být někde úplně mimo optimum, které bych dostal výpočtem (kdybych věděl jak) a kdybych ještě znal všechny potřebné veličiny do výpočtu (např. ESR).
Rozumy jsem hledal tady:
http://www.smps.us/Unitrode.html
Tady jsou konkrétní postupy výpočtu:
http://focus.ti.com/lit/ml/slup173/slup173.pdf
Třeba tady jsou nějaké topologie zpětnovazebních obvodů (strašně složitých) v porovnání s PC zdrojem:http://focus.ti.com/lit/ml/slup113a/slup113a.pdf
http://focus.ti.com/lit/ml/slup174/slup174.pdf
Sendyx píše:Bohužel, chce to oprášit základní znalosti kybernetiky, probrat kritéria stability, pochopit je a tak dále...
No a hlavně to chce identifikovat soustavu, tj. určit řád soustavy, jednotlivá zesílení a časové konstanty. Prostě matematický model, jinak je to střílení naslepo. Taky se může v konkrétním zapojení ukázat, že je tam ve smyčce tolik setrvačností, že se to rozumně skoro nedá uřídit.
Sendyx píše:Bohužel, chce to oprášit základní znalosti kybernetiky...
Myslím, že až také strašné to zase nebude, možno sa pripojí Andrea s Hillom, Ekkarom a Masarom, a slučka spätnej väzby bude stabilná ako nikdy
Rozdělte si to celé na regulátor a regulovanou soustavu, do které zahrnete i smyčku zpětné vazby. Když si nakreslíte fázovou a amplitudovou charakterisitiku, tak stabilní to je tehdy, když bude zesílení na kmitočtu, kde se fáze natočí o 180st < 1. Prakticky je třeba mít fázovou zásobu stabilility tak 35 st. a více. Pokud to stabilní je dostatečně, můžete v regulátoru zvýšit zesílení, aby se zvětšila přesnost. Pokud ne, pak je potřeba zesílení zmenšit. Spočtěte si ustálenou odchylku. Pokud by pak došlo k nepřesné regulaci, je třeba do regulátoru zavést astatismus, znovu si vykreslit celkovou charakteristiku a P a I konstanty upravit na požadovanou zásobu stability a rychlost regulace. Bude to kompromis. Ovšem stejně se může stát, že to stabilní nebude, protože jste cosi zanedbal. Pak to chce přesnější model a zkontrolovat stabilitu třeba Hurwitzem.
K tomu všemu je ale třeba skutečně o soustavě něco znát, nějak ji identifikovat. Možná to bude přínosnější, než se tady pošklebovat.
Jinak doporučuji jakoukoliv literaturu o regulační, automatizační technice. Bez studia to nepochopíš. V krajním případě můžeš použít i teorii filtrů, je to skoro to samé jen pod jiným světlem a z trochu jiného úhlu. Ale asi by tě to zbytečně mátlo...
Myslím, že výborná kniha byly Systémy a modely, na autora si teď nemůžu vzpomenout.
To byla bohužel ironie.Vrátím se ke své zpozdilé metodě R-C dekády.