Pravda, akku na obrazku ma mit + pol dole (kreslil jsem to ve 3h rano). K uloze: jde o mereni pulzniho proudu jedne polarity. Dioda s malym prahovým napětím (Shottky nebo germaniva) nabiji kond, ktery funguje jako zachyceni max hodnoty a pomalu se vybiji pres vnitrni odpor meridla. RC konstanta musi byt alespon 10x vetsi nez perioda pulzu.
To masar:
Na snimacim rezistoru neni stridave napeti ale stejnosmerne napetove pulsy, jejichz velikost je umerna proudu.
Stridavy voltmetr primo na rezistoru bude stejnosmernymi napetovymi pulsy zmateny a ukaze cosi kdezto magnetoelektrický (po staru depressky) merak za diodou na kondu ukaze sredni hodnotu proudu.
Velikost R v obrazku neni vztazena k nicemu, je treba ji urcit dle rozsahu merene veliciny a meraku.
Měření proudu.
Moderátor: Moderátoři
kulikus píše: To masar:
Na snimacim rezistoru neni stridave napeti ale stejnosmerne napetove pulsy, jejichz velikost je umerna proudu.
Stridavy voltmetr primo na rezistoru bude stejnosmernymi napetovymi pulsy zmateny a ukaze cosi kdezto magnetoelektrický (po staru depressky) merak za diodou na kondu ukaze sredni hodnotu proudu.
Velikost R v obrazku neni vztazena k nicemu, je treba ji urcit dle rozsahu merene veliciny a meraku.
Stále je to zmatené: Nikde nepíši o použití střídavého voltmetru. Ale ty nikde nezdůvodňuješ použití usměrňovače pro měření těch stejnosměrných napěťových pulzů Deprézským systémem. Jedině PavelFF se to za tebe pokusil nějak zdůvodnit a odpustil ti špatně nakreslenou polaritu i významové chyby. A tvrzení, že magnetoelektrický (po staru depressky)merak za diodou na kondu ukaze sredni hodnotu proudu, považuji za mírně řečeno popletené. Právě samotný magnetoelektrický systém bez dalšího usměrňovače bude měřit na bočníku stř. hodnotu proudu. Já v použití tohoto dalšího usměrňovače žádný přínos nevidím a pokud jím mělo být měření efektivní hodnoty, pak je použití tohoto obvodu metoda velmi pochybná.
Jde o to, ze autor neuvedl opakovaci frekvenci proudovych pulzu. Muze to pulzovat treba jednou za sekundu a rucka by litala. Pak ta dioda podobnemu efektu zabrani. Presneji - zabrani, aby se nabity kond vybijel zpet do obvodu nabijecky a ustali hodnotu na meraku.
Je pravdu ze pri vyssi frekvenci pulsu by nebyla dioda a kond treba. Samotrna setrvacnost magnetoelektrickeho systemu udaj na ciferniku ustabilizuje.
Je pravdu ze pri vyssi frekvenci pulsu by nebyla dioda a kond treba. Samotrna setrvacnost magnetoelektrickeho systemu udaj na ciferniku ustabilizuje.
Bohužel ani v tomto případě není použití "oddělovací" diody opodstatněné, pokud nechceme měřit špičkovou hodnotu proudu. Pro vyhlazení pulzního průběhu napětí na bočníku stačí použít samotný kondenzátor připojený paralelně k bočníku. Jeho kapacita bude samozřejmě vysoká vzhledem k nízkému odporu bočníku, ale nebude nijak "zkreslovat" naměřený údaj, na rozdíl od zapojení s diodou. Pokud by kapacita vycházela příliš vysoká (stovky miliFarradů), lze použít další integrační články RC s potřebnou časovou konstantou opět bez většího vlivu na přesnost měření.
Pokud ovšem chceme měřit.
Pokud ovšem chceme měřit.
Symbolem meridla s A na obrazku je minen magnetoelektricky budik indikujici merenou velicinu se stupnici cejchovanou v A.
Takove budiky maji proud pro maximalni vychylku napriklad 100uA a odpor 1182 ohmu. Pro vestavbu se vetsinou neco takoveho pouziva. A dovnitr je treba vlozit vlastni stupnici. R je mu bocnikem. Protoze ma merak 'velky' vnitrni odpor, je to relativne necitlive na odchylku hodnoty R (bocniku).
Kouknul jsem na schema nabijecky. Bude tam frekvence 50 Hz (s nastavitelnou stridou), coz uz je na magnetoelektricky system dostatecne rychle, aby indikoval ustalenou hodnotu. Pokud se bude merit ruckovym merakem STREDNI HODNOTA, kond a dioda v tomoto pripade skutecne nejsou potreba a rucka bude indikovat stredni hodnotu proudu.
Pokud tazatele zajima proud VE SPICKACH, pak s diodou a kondem.
Pri mereni NAPETI na R digitalem na _stejnosmerny_ rozsah bych je tam rozhodne dal take, jinak bude skakat udaj.
Mereni NAPETI na _stridavem_ rozsahu digitalu - primo na R (pres kond?) s merakem, ktery ma True RMS (ne vsechny to maj).
Merit na snimacim rezistoru na PROUDOVEM rozsahu digitalu - je jednak citlive na presny pomer vnitrniho odporu meraku a bocniku (prijde mi to narocne zmerit a vyrobit) a pak jsou to ss pulzy, tedy asi bude skakat udaj.
Takove budiky maji proud pro maximalni vychylku napriklad 100uA a odpor 1182 ohmu. Pro vestavbu se vetsinou neco takoveho pouziva. A dovnitr je treba vlozit vlastni stupnici. R je mu bocnikem. Protoze ma merak 'velky' vnitrni odpor, je to relativne necitlive na odchylku hodnoty R (bocniku).
Kouknul jsem na schema nabijecky. Bude tam frekvence 50 Hz (s nastavitelnou stridou), coz uz je na magnetoelektricky system dostatecne rychle, aby indikoval ustalenou hodnotu. Pokud se bude merit ruckovym merakem STREDNI HODNOTA, kond a dioda v tomoto pripade skutecne nejsou potreba a rucka bude indikovat stredni hodnotu proudu.
Pokud tazatele zajima proud VE SPICKACH, pak s diodou a kondem.
Pri mereni NAPETI na R digitalem na _stejnosmerny_ rozsah bych je tam rozhodne dal take, jinak bude skakat udaj.
Mereni NAPETI na _stridavem_ rozsahu digitalu - primo na R (pres kond?) s merakem, ktery ma True RMS (ne vsechny to maj).
Merit na snimacim rezistoru na PROUDOVEM rozsahu digitalu - je jednak citlive na presny pomer vnitrniho odporu meraku a bocniku (prijde mi to narocne zmerit a vyrobit) a pak jsou to ss pulzy, tedy asi bude skakat udaj.