Zdravím, chtěl bych se zeptat, jestli stačí pro napájení zesilovače TDA7262, který má špičkový opakovatelný výstupní proud 3,5A a neopakovatelný špičkový 4,5A, transformátor dodávající proud 1,6A (20V/1,6A)? Klidový proud zesilovače je cca 70mA.
Jinak od toho zesilovače neočekávám nějaký velký výkon, jen asi tak 15W.
Předem díky za odpověď
Výkon transformátoru pro zesilovač
Moderátor: Moderátoři
Těch 20V dává při plném zatížení nebo naprázdno?
Kdyby dávalo trafo 24V naprázdno, pak při síťovém napětí 230V+10% už to bude na sekundáru 26,4V. To znamená, že bez signálu se kondíky ve zdroji nabijí asi tak na 36V, použiješ-li můstkový usměrňovač.
Jestli to trafo dává naprázdno při 230V na primáru méně, než 22V, máš po starostech a můžeš ho použít, aniž bys se musel bát horní meze tolerance síťového napětí.
Ale budeš se pohybovat blízko maximálního dovoleného provozního napětí zesilovače, takže chladit, chladit, chladit. Nezapínat bez chladiče radši ani na zkoušku.
Spotřeba jednoho kanálu zesilovače je asi 60% výstupního proudu, což zní jako nesmysl, ale je tomu tak (plný proud se odebírá jen v jedné půlvlně signálu, nabíjí vazební kapacitu, v druhé půlvlně se kapacita vybíjí na zem, zesilovač odebírá jen malý proud).
Tedy v režimu mono, kdy oba zesilovače v IO odebírají proud současně, a jsi schopný do nich dodat 1,6A, můžeš každý reproduktor budit střední hodnotou proudu asi 1,33A. To dělá efektivní hodnotu sinusového průběhu 1,48A a z ní vyjde při zátěži 4Ω trvalý výkon asi 8,7W na kanál.
Stereofonní signál nezatěžuje kanály v témže okamžiku úplně stejně, takže lze uvažovat i o větším dostupném proudu na kanál, i když ne o moc. Ale nad 10W se dostaneš.
Navíc při dostatečné filtrační kapacitě ve zdroji neodebírá zesilovač plný proud trvale, ale jen v modulačních špičkách, jejichž odběr pokryje náboj v této filtrační kapacitě, aniž by nadměrný proud muselo dodávat trafo. Čili ve špičkách může zesilovač krátkodobě dodat výkon něco málo přes 25W na kanál, tomu se říká hudební výkon.
Samozřejmě výkony uvádím vztažené ke zkreslení 10%, pro zkreslení pod 1% počítej sinusový výkon 2x10W a hudební 2x20W.
K tomu lze trafo ještě trochu přetížit (pak mu ale jmenovité sekundární efektivní napětí klesne pod 20V, aniž by proud trafu a mírný pokles napájecího napětí ještě zesilovači vadil; až v extrému začne zesilovač omezovat).
Kdyby dávalo trafo 24V naprázdno, pak při síťovém napětí 230V+10% už to bude na sekundáru 26,4V. To znamená, že bez signálu se kondíky ve zdroji nabijí asi tak na 36V, použiješ-li můstkový usměrňovač.
Jestli to trafo dává naprázdno při 230V na primáru méně, než 22V, máš po starostech a můžeš ho použít, aniž bys se musel bát horní meze tolerance síťového napětí.
Ale budeš se pohybovat blízko maximálního dovoleného provozního napětí zesilovače, takže chladit, chladit, chladit. Nezapínat bez chladiče radši ani na zkoušku.
Spotřeba jednoho kanálu zesilovače je asi 60% výstupního proudu, což zní jako nesmysl, ale je tomu tak (plný proud se odebírá jen v jedné půlvlně signálu, nabíjí vazební kapacitu, v druhé půlvlně se kapacita vybíjí na zem, zesilovač odebírá jen malý proud).
Tedy v režimu mono, kdy oba zesilovače v IO odebírají proud současně, a jsi schopný do nich dodat 1,6A, můžeš každý reproduktor budit střední hodnotou proudu asi 1,33A. To dělá efektivní hodnotu sinusového průběhu 1,48A a z ní vyjde při zátěži 4Ω trvalý výkon asi 8,7W na kanál.
Stereofonní signál nezatěžuje kanály v témže okamžiku úplně stejně, takže lze uvažovat i o větším dostupném proudu na kanál, i když ne o moc. Ale nad 10W se dostaneš.
Navíc při dostatečné filtrační kapacitě ve zdroji neodebírá zesilovač plný proud trvale, ale jen v modulačních špičkách, jejichž odběr pokryje náboj v této filtrační kapacitě, aniž by nadměrný proud muselo dodávat trafo. Čili ve špičkách může zesilovač krátkodobě dodat výkon něco málo přes 25W na kanál, tomu se říká hudební výkon.
Samozřejmě výkony uvádím vztažené ke zkreslení 10%, pro zkreslení pod 1% počítej sinusový výkon 2x10W a hudební 2x20W.
K tomu lze trafo ještě trochu přetížit (pak mu ale jmenovité sekundární efektivní napětí klesne pod 20V, aniž by proud trafu a mírný pokles napájecího napětí ještě zesilovači vadil; až v extrému začne zesilovač omezovat).
Naposledy upravil(a) Hill dne 22 úno 2010, 16:52, celkem upraveno 1 x.
Z 20V bude po usmerneni asi 28V a to si podla datasheetu asi na 2x17W/4Ohmy a 2x10W/8Ohmov. Ale tento vykon Ti zosilovac s tym zdrojom doda len chvilku, pokial neklesne napatie na kondikoch, cize to bude ono slavne P.M.P.O. 
Realne to s tym trafom vidim na 2x12W/4Ohmy a 2x8W/8Ohm.
EDIT: Hill striela rychlejsie
Realne to s tym trafom vidim na 2x12W/4Ohmy a 2x8W/8Ohm.
EDIT: Hill striela rychlejsie
Mihal: musíš počítat s tím, že kdo bydlí v blízkosti trafostanice, může mít v síti napětí vyšší, třeba zjara, když se přestává topit (i elektřinou), než rozvodáři zregulují soustavu. Proto jsem připočítal těch 10%. V praxi by se takové napětí v síti vyskytnout dlouhodobě nemělo, ale stát se to může. Zesilovač se pak z "nevysvětlitelného" důvodu odpaří.
Pokud jde o P.M.P.O., snad už jsme tu mnohokrát probrali, že tomuto údaji je jedno, kolik dodá zesilovač - uvádí zpravidla jen součet výkonů, při nichž okamžitě odejdou reproduktory (poslední moment před odpálením). Takže bez reproduktorů postrádá toto číslo smysl. S bednami 2x15W už by šlo na soupravu napsat nejméně 300W P.M.P.O., méně slušný prodejce by to vyšrouboval až na 1200W (rychlejší odchod).
Proto uvádím jen výkon sinusový (jak ho definují ČSN) a hudební (jak je definovaný v DIN - s daným trafem a dostatečnou filtrací ve zdroji lze totiž snadno dosáhnout hudebního výkonu o 3dB, tj. dvakrát, vyššího, než podle ČSN)
Pokud jde o P.M.P.O., snad už jsme tu mnohokrát probrali, že tomuto údaji je jedno, kolik dodá zesilovač - uvádí zpravidla jen součet výkonů, při nichž okamžitě odejdou reproduktory (poslední moment před odpálením). Takže bez reproduktorů postrádá toto číslo smysl. S bednami 2x15W už by šlo na soupravu napsat nejméně 300W P.M.P.O., méně slušný prodejce by to vyšrouboval až na 1200W (rychlejší odchod).
Proto uvádím jen výkon sinusový (jak ho definují ČSN) a hudební (jak je definovaný v DIN - s daným trafem a dostatečnou filtrací ve zdroji lze totiž snadno dosáhnout hudebního výkonu o 3dB, tj. dvakrát, vyššího, než podle ČSN)
Šimek/Grosmann - Jak jsem byl na brigádě 
Tento problém jsme mívali na vyšívacích automatech, dokud byly ještě v dílně v Krkonoších - když lidi povypínali přímotopy a akumulačky, vždycky jsme měli v síti přepětí 7-12% a to se nelíbilo zdrojům. Od trafa to bylo nějakých 60m. Museli přijet rozvodáři a přehodit odbočky. Koncem podzimu je zase kvůli téměř trvalému podpětí přehazovali zpět. Trochu se to zlepšilo až důsledným zaváděním individuálního ovládání přes HDO (v blízkých bytovkách se tehdy spínaly všechny stykače v jednom domě centrálně jedinými hodinami přes pomocná relé). Stejně jsme pak pro ty choulostivější starší mašiny koupili stabilizátor síťového napětí, stál tehdy přes 60 tisíc, ale byl od té doby pokoj.
Takže žádná ironie, ale zkušenost.
Takže žádná ironie, ale zkušenost.
Tak co se týče toho chlazení, tak tam dám tento chladič http://www.gme.cz/cz/chl41a-p072-402.html. V datasheetu je výkonová ztráta toho zesilovače něco kolem 20W. Ten chladič mám ve zdroji a chladím s tím také téměř 20W a zvládá to - otázkou zůstává, jak dlouho to bude zvládat, protože ten zdroj většnou nemám zapnutý několik hodin.
Musí se nějak zvlášt dimenzovat Bouchertův člen? Stačí když tam dám keramický smd kondenzátor a smd odpor? Nebo tam musí být odpor, který se může více výkonově zatížit, např. 2W nebo 5W odpor?
Musí se nějak zvlášt dimenzovat Bouchertův člen? Stačí když tam dám keramický smd kondenzátor a smd odpor? Nebo tam musí být odpor, který se může více výkonově zatížit, např. 2W nebo 5W odpor?