Dobrý den,
potřebuji nutně sehnat schema od cívkového mgf SONY TC-765. Mám závadu v korekční části záznamového zesilovače. Levý kanál nahrává s útlumem na vyšších frekvencích od 2 do 8 dB. Pokud schema někdo máte, moc mi tím pomůžete.
Díky
bartik
Schéma SONY TC-765
Moderátor: Moderátoři
korekce?
Schéma sice nemám, ale chce to prověřit (následuje kvíz):
1. co míníte "vyššími frekvencemi" ?
2. byl naměřený rozdíl přímo v kmitočtových charakteristikách záznamových zesilovačů s vyřazeným mazacím oscilátorem, aby neovlivňoval měření? Tedy bez pásku?
3. je spolehlivě vyloučený vznik této chyby při snímání (kontrolou na jiném magnetofonu)?
Pokud si dobře vzpomínám, přepínání korekcí je v tomto magnetofonu převážně bezkontaktní, nicméně pájené spoje stojí za kontrolu, jestli se nerozpadají a mají kontakt.
No, a samozřejmě musí být všechny části páskové dráhy perfektně čisté a v dobrém mechanickém stavu.
Jestliže hovoříme o kmitočtu 10 kHz a vyšším, na otázku 2 odpovíme "ne" a na třetí "ano", je čas prohlédnout hlavy, rovnoměrnost jejich opotřebení (zejména u okrajové stopy), přítlak a vedení pásku (co dokáže ztvrdlá a prokluzující přítlačná kladka, je snad zřejmé) a, pokud není nic viditelné, teprve pak bych se pokusil jemně ubrat předmagnetizaci (nejvýše o 2dB) horní stopy tak, aby "přes pásek" byla úroveň 10 kHz co nejpřesněji stejná s úrovní naměřenou na 1kHz. Pamatujte ale na to, že v oblasti zhruba od 8 kHz nahoru se uplatňují záznamové korekce, takže potřebné signály je třeba na pásek zaznamenávat s úrovní ne víc, než -15 dB. Pokud budete chtít nastavovat na kmitočtu třeba 12.5kHz, chce to úroveň -20 dB, jinak naměříte nesmysly.
A ještě jedno nebezpečí: ani u špičkových pásků nejsou na těchto kmitočtech zaručené stejné vlastnosti nejen v jedné výrobní šarži, ale ani v celé délce ani šířce pásku ať už na cívce nebo v kazetě. Chce to měřit na několika místech cívky -a delší úseky- a výsledky zprůměrovat: jen z nemnohých výrobních šarží byly vybrány tzv.referenční pásky se zaručenou tolerancí třeba +/-3dB při 12,5 kHz v celé délce při rychlosti posuvu 9,53 cm/s. Ostatní mívají tyto nepravidelnosti výrazně větší.
A nakonec opakuji zlaté pravidlo kontaktního záznamu:
co zkazí mechanika, žádou elektronikou nezachráníte !
1. co míníte "vyššími frekvencemi" ?
2. byl naměřený rozdíl přímo v kmitočtových charakteristikách záznamových zesilovačů s vyřazeným mazacím oscilátorem, aby neovlivňoval měření? Tedy bez pásku?
3. je spolehlivě vyloučený vznik této chyby při snímání (kontrolou na jiném magnetofonu)?
Pokud si dobře vzpomínám, přepínání korekcí je v tomto magnetofonu převážně bezkontaktní, nicméně pájené spoje stojí za kontrolu, jestli se nerozpadají a mají kontakt.
No, a samozřejmě musí být všechny části páskové dráhy perfektně čisté a v dobrém mechanickém stavu.
Jestliže hovoříme o kmitočtu 10 kHz a vyšším, na otázku 2 odpovíme "ne" a na třetí "ano", je čas prohlédnout hlavy, rovnoměrnost jejich opotřebení (zejména u okrajové stopy), přítlak a vedení pásku (co dokáže ztvrdlá a prokluzující přítlačná kladka, je snad zřejmé) a, pokud není nic viditelné, teprve pak bych se pokusil jemně ubrat předmagnetizaci (nejvýše o 2dB) horní stopy tak, aby "přes pásek" byla úroveň 10 kHz co nejpřesněji stejná s úrovní naměřenou na 1kHz. Pamatujte ale na to, že v oblasti zhruba od 8 kHz nahoru se uplatňují záznamové korekce, takže potřebné signály je třeba na pásek zaznamenávat s úrovní ne víc, než -15 dB. Pokud budete chtít nastavovat na kmitočtu třeba 12.5kHz, chce to úroveň -20 dB, jinak naměříte nesmysly.
A ještě jedno nebezpečí: ani u špičkových pásků nejsou na těchto kmitočtech zaručené stejné vlastnosti nejen v jedné výrobní šarži, ale ani v celé délce ani šířce pásku ať už na cívce nebo v kazetě. Chce to měřit na několika místech cívky -a delší úseky- a výsledky zprůměrovat: jen z nemnohých výrobních šarží byly vybrány tzv.referenční pásky se zaručenou tolerancí třeba +/-3dB při 12,5 kHz v celé délce při rychlosti posuvu 9,53 cm/s. Ostatní mívají tyto nepravidelnosti výrazně větší.
A nakonec opakuji zlaté pravidlo kontaktního záznamu:
co zkazí mechanika, žádou elektronikou nezachráníte !
1. Frekvence nad cca 12 kHz při rychlosti 19 cm/s
2. Ne, tuto zkoušku jsem neprováděl.
3. Mám změřený snímací zesilovač přehráváním jiné nahrané pásky s měřicími kmitočty na magnetofonu AKAI GX-620 a tolerace je do 20 kHz -1 dB
Mechanika je troufám si říct v perfektním stavu, hlavy jsou správně nastaveny a téměř neopotřebeny - jsou feritové - (snímací hlava páskou Tesla na výšku a kolmost, záznamová procedurou popsanou v servisní příručce - nahrávka 15 kHz a současné snímání + nastavení fázového posuvu na osciloskopu). Myslím, že něco málo o magetofonech už taky vím a první, co jsem dělal, byla mechanika. Trochu jsem doufal, že to bude špatně nastavenými hlavami, ale není tomu tak. U některých frekvencí při zvyšování úrovně dochází k růstu a následně k prudkému poklesu. Pokud Vás ještě něco napadne, budu rád za cokoliv - nejvíc ale za schema !
2. Ne, tuto zkoušku jsem neprováděl.
3. Mám změřený snímací zesilovač přehráváním jiné nahrané pásky s měřicími kmitočty na magnetofonu AKAI GX-620 a tolerace je do 20 kHz -1 dB
Mechanika je troufám si říct v perfektním stavu, hlavy jsou správně nastaveny a téměř neopotřebeny - jsou feritové - (snímací hlava páskou Tesla na výšku a kolmost, záznamová procedurou popsanou v servisní příručce - nahrávka 15 kHz a současné snímání + nastavení fázového posuvu na osciloskopu). Myslím, že něco málo o magetofonech už taky vím a první, co jsem dělal, byla mechanika. Trochu jsem doufal, že to bude špatně nastavenými hlavami, ale není tomu tak. U některých frekvencí při zvyšování úrovně dochází k růstu a následně k prudkému poklesu. Pokud Vás ještě něco napadne, budu rád za cokoliv - nejvíc ale za schema !
úroveň?
Tak bych doporučil projet ty záznamové zesilovače, resp.jejich charakteristiky, jestli není vada třeba jen ve studeňáku někde v korekcích. Nebo se mu s úrovní signálu nerozjíždí pracovní bod zesilovače třeba v důsledku vadného elektrolytu. S tím může souviset i to, že feritové hlavy při záznamu jsou mrchy, pokud jimi teče stejnosměrný proud, třeba vazebním elektrolytem ze záznamového zesilovače - při zvyšování záznamové úrovně se projevují tím, že dojde k jednostrannému omezení, které v důsledku při snímání měřidlo indikuje jako pokles. To by se vidělo na osciloskopu...taky mám od této firmy deck TC209SD, jen kazetový, ale lze se v něm orientovat podle schémat na TC206 a TC229, která u nás vyšla knižně. Ony se ty typy navzájem tolik neliší. Jen ten problém s přesyceným feritem...
Jestli někdo to schéma dodá, měl bych taky zájem, ať tu planě dlouze neteoretizujeme.
Jestli někdo to schéma dodá, měl bych taky zájem, ať tu planě dlouze neteoretizujeme.
To by mohlo být ono, ale bez schematu se v tom šťourat nechci. Z cívkových magnetofonů SONY vyšly v knihách pokud vím jen jednomotorové magnetofony TC-366, 377 a 378 (Bozděch-Magnetofony). Myslím, že se budou hodně lišit, i když v části, ve které mám problém budou stejné. Jak ale zjišťovat poziční čísla, hodnoty atd ... 
Šlo o poměrně drahý a málo rozšířený magnetofon, takže jsem skeptický. Ale alespoň díky za komunikaci !
Šlo o poměrně drahý a málo rozšířený magnetofon, takže jsem skeptický. Ale alespoň díky za komunikaci !
Sice se Bartik už 10 let neozval, ale dobrá, třeba ten magnetofon ještě má:
z elektrolytů bych šel nanejvýše po C118, C119 (v druhém kanálu C128 a C228). Částečná ztráta kapacity C118 by ořezala v záznamu hloubky, ale úplná sníží zesílení korekčního zesilovače naprázdno tak, že nijak účinné zdůraznění výšek se nekoná.
C119 se bude chovat obdobně, ale právě jen ve výškách. Při ztrátě jeho kapacity nejsou výšky při záznamu zdůrazňované vůbec.
Eventuálně může mít nadměrný svod C508 a tranzistory spínající korekční obvody neotevřou (pásek FeCr asi nemáš, abys to vyzkoušel i ve třetí poloze, ale v té by to dělal C509)
Pak bych šel po mechanickém přepínači S102 (normal/special/FeCr). Po tolika letech je s kontakty i ve strojích SONY problém.
Dál patrně nebude třeba hledat.
z elektrolytů bych šel nanejvýše po C118, C119 (v druhém kanálu C128 a C228). Částečná ztráta kapacity C118 by ořezala v záznamu hloubky, ale úplná sníží zesílení korekčního zesilovače naprázdno tak, že nijak účinné zdůraznění výšek se nekoná.
C119 se bude chovat obdobně, ale právě jen ve výškách. Při ztrátě jeho kapacity nejsou výšky při záznamu zdůrazňované vůbec.
Eventuálně může mít nadměrný svod C508 a tranzistory spínající korekční obvody neotevřou (pásek FeCr asi nemáš, abys to vyzkoušel i ve třetí poloze, ale v té by to dělal C509)
Pak bych šel po mechanickém přepínači S102 (normal/special/FeCr). Po tolika letech je s kontakty i ve strojích SONY problém.
Dál patrně nebude třeba hledat.