Zdravím,
nepřemýšleli jste již, že byste při dnešním nedostatku magnetofonových pásek a jejich drahotě zkusili sestříhnout pásku z videokazety na pásku magnetofonovou? Jedná se přece o chromované pásky, které by měli mít lepší zvuk. Já jsem to již zkoušel. Rozebral jsem staou B42 a místo voditek pro pásku jsem tam přišrouboval dvě žiletky, jednu ze spoda a jednu ze shora. Bohužel páska se všilijak thala a nejela přesně. Ještě mě napadlo zkusit dát přesnou rozteč žiletek přímo do videa a při přetáčení žiletky přitlačit, ale jak je tam upevnit? Asi by to bylo dosti složité. Na víc se žiletky časem docela stupí. Páska, kterou jsem nařezal měla ale moc pěkný zvuk i když šla hodně do výšek.
Co vy na to?
Sestřižení videopásky na velikost pro magnetofon. Jak na to?
Moderátor: Moderátoři
Pro smazání CrO2 potřebuješ mazací proud asi o 7dB silnější (podle tvaru čela mazací hlavy ani to nemusí stačit), předmagnetizační proud zhruba o 6,5dB silnější, abys dostal CrO2 pásek do optimálních pracovních podmínek. Pak ho můžeš budit při stejném zkreslení o 2-3dB vyšším záznamovým proudem proti pásku s γFe2O3.
Ve snímacím zesilovači pak bys měl zkrátit horní časovou konstantu korekce na 75% původní (tedy posunout zlom směrem k vyšším frekvencím). A pak dorovnat vyrovnaný průběh "přes pásek" jemným dostavením předmagnetizačního proudu.
Ale, i kdyby se ti podařilo rozříznout pásek tak přesně, že ho stroj bude bez potíží protahovat, i kdyby tak velký magnetický tok nepřesytil jádro záznamové hlavy, která není pro tak velké sycení navržená, zbude tu stále ještě jeden problém: kompatibilita s ostatními magnetofony.
Cívkové stroje byly totiž dělané nejčastěji jen pro pásky typu IEC-I, jen pro pár exemplářů se vyráběly pásky Ferrochrom, tedy s oběma vrstvami. Takové magnetofony měly přepínač Normal / Special (Sony, Akai), ale tyto pásky nevyžadují tak razantní změnu nastavení přístroje.
Radši se poohlédni po normálních páskách.
Ve snímacím zesilovači pak bys měl zkrátit horní časovou konstantu korekce na 75% původní (tedy posunout zlom směrem k vyšším frekvencím). A pak dorovnat vyrovnaný průběh "přes pásek" jemným dostavením předmagnetizačního proudu.
Ale, i kdyby se ti podařilo rozříznout pásek tak přesně, že ho stroj bude bez potíží protahovat, i kdyby tak velký magnetický tok nepřesytil jádro záznamové hlavy, která není pro tak velké sycení navržená, zbude tu stále ještě jeden problém: kompatibilita s ostatními magnetofony.
Cívkové stroje byly totiž dělané nejčastěji jen pro pásky typu IEC-I, jen pro pár exemplářů se vyráběly pásky Ferrochrom, tedy s oběma vrstvami. Takové magnetofony měly přepínač Normal / Special (Sony, Akai), ale tyto pásky nevyžadují tak razantní změnu nastavení přístroje.
Radši se poohlédni po normálních páskách.
S tou kompatibilitou při přehrávání bych neviděl až takovej problém, nahrané kazety se taky prodávaly CrO2 pro 120uS, prý kvůli lepšímu odstupu šumu a čistším výškám, i když má CrO2 má základní šum vyšší než Fe2O3, tak se mě zdálo, že hrají líp. Spíš bych viděl problém v tom sycením a možná u některých strojů i záznam předmagnetizace na pásek. U některých strojů jsem naměřil na oscilátoiru i kolem 60kHz a míň. To by při rychlosti 19 mohl být problém.
Přesto s některýma hlavama, hlavně u tříhlavých strojů a hlavně úpravě záznamový cesty by to snad molůo jít. Já to v každým případě vidím jako větší problém, než to rozříznutí. Vzpomínám si na řezání filmu 16mm na 8mm. Na to se prodávala řezačkas, byl to takovej váleček se štěrbinou pro ten film. Z jedný strany se strkal 16mm, z druhý vycházely dvě 8mm. Jestli se někomu povede upravit třeba naši B73 nebo B116 atd, dejte vědět, já bych to zas tak nezatracoval. Přece jenom má náš národ v úpravách čehokoli na cokoli slušnou tradici.
Přesto s některýma hlavama, hlavně u tříhlavých strojů a hlavně úpravě záznamový cesty by to snad molůo jít. Já to v každým případě vidím jako větší problém, než to rozříznutí. Vzpomínám si na řezání filmu 16mm na 8mm. Na to se prodávala řezačkas, byl to takovej váleček se štěrbinou pro ten film. Z jedný strany se strkal 16mm, z druhý vycházely dvě 8mm. Jestli se někomu povede upravit třeba naši B73 nebo B116 atd, dejte vědět, já bych to zas tak nezatracoval. Přece jenom má náš národ v úpravách čehokoli na cokoli slušnou tradici.
Řezačku na film mám, tentokrát jako kostku, v níž jsou dva válečky s ostrou hranou: jeden tlačí půlku filmu dolů, druhý nahoru. Jde ale o to, že film je podstatně tlustší a tvrdší, shrnout ho ke straně v té štěrbině prakticky nelze.
Něčím se ale musí řezat i ty nejtenčí pásky z vyrobeného širokého pásu (to jsem nikdy neviděl, jsem jen někde četl, ještě si tak vzpomenout, kde), tak to okouknout tam.
A jedno drobné připodotknutí: u rychlosti 4,75 cm/s skutečně není příliš velký rozdíl ve zvuku znát, když se pustí chromka kazeta na kazeťáku jen pro obyčejné pásky. Naopak ten zvuk je prezentnější a dělá dojem, že jen tam víc výšek. Ve skutečnosti jich zase o tolik víc není (demagnetizace při záznamu je sice menší, ale štěrbinový efekt při snímání to pásmo stejně ukončí). Při vyšších rychlostech posuvu se tyto vlivy posunou o oktávu či dvě výše, takže se uplatní až nad slyšitelným pásmem.
Dokud z toho nebudeš pořizovat přepis na další pásek, aby se ty odchylky nasčítaly, zřejmě bude převýšení kmitočtové charakteristiky při poslechu akceptovatelné.
EDIT: už jsem to našel
Agfa_1 Agfa_2
A asi to rozřezání nebyla žádná holá tento, protože i BASF po letech přiznávají, že Agfa to měla líp zmáknuté. Určitě pamatujete některé šarže pásku BASF, které prostě špinily a špinily, protože měly na okrajích narušenou pojivovou vrstvu. A bylo jedno, zda šlo o cívkové nebo audio či videokazety.
BASF rozebírá problematiku střihu například tady (výtah, zkus to přegůglit)
Něčím se ale musí řezat i ty nejtenčí pásky z vyrobeného širokého pásu (to jsem nikdy neviděl, jsem jen někde četl, ještě si tak vzpomenout, kde), tak to okouknout tam.
A jedno drobné připodotknutí: u rychlosti 4,75 cm/s skutečně není příliš velký rozdíl ve zvuku znát, když se pustí chromka kazeta na kazeťáku jen pro obyčejné pásky. Naopak ten zvuk je prezentnější a dělá dojem, že jen tam víc výšek. Ve skutečnosti jich zase o tolik víc není (demagnetizace při záznamu je sice menší, ale štěrbinový efekt při snímání to pásmo stejně ukončí). Při vyšších rychlostech posuvu se tyto vlivy posunou o oktávu či dvě výše, takže se uplatní až nad slyšitelným pásmem.
Dokud z toho nebudeš pořizovat přepis na další pásek, aby se ty odchylky nasčítaly, zřejmě bude převýšení kmitočtové charakteristiky při poslechu akceptovatelné.
EDIT: už jsem to našel
Agfa_1 Agfa_2
A asi to rozřezání nebyla žádná holá tento, protože i BASF po letech přiznávají, že Agfa to měla líp zmáknuté. Určitě pamatujete některé šarže pásku BASF, které prostě špinily a špinily, protože měly na okrajích narušenou pojivovou vrstvu. A bylo jedno, zda šlo o cívkové nebo audio či videokazety.
BASF rozebírá problematiku střihu například tady (výtah, zkus to přegůglit)
Nestor filmového zvuku pan dr. Rentz, takto firemní zástupce Eumigu pro ČSSR v 70.-80. letech, nanášel magnetickou stopu 0,9 mm na 8mm kinematografické filmy, dělaly se i nějaké sety pro adhezní nanášení na principu samolepky. On to měl snad dokonce doma na koleně vyráběné.
http://www.ckkp.cz/index.php?option=com ... &Itemid=35
http://www.ckkp.cz/index.php?option=com ... &Itemid=35
My jsme si nechávali zafrézovat magnetickou stopu na S8 mm filmy (vlastně dvě, druhá byla jen 0,4mm široká na vyrovnání tloušťky druhého okraje filmu) v Teplicích, rovnou po vyvolání. Emulze musela prostě dolů, jinak by to nedrželo. Byl to pásek na AC podložce od Agfy, aby se dal slepit s filmovým podkladem. Jinak to dělal jistý Pan Vaněk ve Vrchlabí, ale ten pár pásků se špatně sháněl. Jenže zase to mělo výhodu, že se lepilo do už sestříhaného filmu, takže slepky nebyly tak slyšet. Ona chybějící magnetická vrstva ze slepky byla slyšet asi o sekundu a půl později v už běžícím záběru. Ale ten různý čas střihu obrazu a zvuku byl bolestí všech filmových formátů.
Občas jsme točili na kazety s filmem, na kterém už magnetické stopy byly. Sice existovaly kamery, které na ně uměly rovnou zaznamenat zvuk, ale k těm jsme se nedostali. Tak se ozvučovalo na projektoru Eumig.
Synchron "na hubu" jsme nepoužili moc často, ono hrát si s klapkou, když jedna kazeta stačila na 3 a půl minuty a půlka se vystříhala, nebylo zrovna ekonomické.
Zpátky na stromy? Proč ne? Někdy si říkám, jestli nebyla blbost slézat dolů...
(Jinak s autorem výše odkázaného článku Emilem Pražanem jsem se pravidelně potkával pravidelně na soutěžích a festivalech amatérské filmové tvorby, rád jsem ho vytáčel výběrem muziky k filmům, najvíc asi na Hrubé Skále v třiaosmdesátém; fotky z okresní soutěže jičínského okresu v Mlázovicích 1982 jsou na http://hill.ententeak.cz/galerie/#/content/AMATFILM_82/ ; jméno Pana Rentze mi je známé taky, s ním jsem se ale nikdy nesetkal, pokud si vzpomínám)
Občas jsme točili na kazety s filmem, na kterém už magnetické stopy byly. Sice existovaly kamery, které na ně uměly rovnou zaznamenat zvuk, ale k těm jsme se nedostali. Tak se ozvučovalo na projektoru Eumig.
Synchron "na hubu" jsme nepoužili moc často, ono hrát si s klapkou, když jedna kazeta stačila na 3 a půl minuty a půlka se vystříhala, nebylo zrovna ekonomické.
Zpátky na stromy? Proč ne? Někdy si říkám, jestli nebyla blbost slézat dolů...
(Jinak s autorem výše odkázaného článku Emilem Pražanem jsem se pravidelně potkával pravidelně na soutěžích a festivalech amatérské filmové tvorby, rád jsem ho vytáčel výběrem muziky k filmům, najvíc asi na Hrubé Skále v třiaosmdesátém; fotky z okresní soutěže jičínského okresu v Mlázovicích 1982 jsou na http://hill.ententeak.cz/galerie/#/content/AMATFILM_82/ ; jméno Pana Rentze mi je známé taky, s ním jsem se ale nikdy nesetkal, pokud si vzpomínám)