V studenej vojne sa pocitalo z nasadenim nuk.zbrani.Nechcel by som vidiet co by sa stalo F22...Teraz sa sustreduju uz len na asymetricke konflikty.(aspon USA)
Elektronky mali rusi urcite najlepsie na svete.Robili ich aj najdlhsie.Vela systemov pochadzalo zo 60-tich rokov.Tak ich museli vyrabat na nahradne diely.Systemy projektovane v 70-80 rokoch pouzivali el. len na koncoch.(magnetron,klystron)
Hlavny problem celoelektronkovych konstrukcii (computerov) bola vysoka poruchovost,tym padom aj caste opravy.
Kam až dospěje "móda elektronek"?
Moderátor: Moderátoři
No taky že se výroba elektronek teď přestěhovala do Ruska, viz EHX, což byla původně americká firma. Slyšel jsem že obnoví výrobu dokonce MULLARD a že postaví v Rusku novou továrnu. Ale myslím že Tesly taky nebyly špatné, třeba ECC803S a E83CC Tesla jsou dodnes hifisty vyhledávány a uznávány jako jedny z nejlepších. Hlavně že výroba neskončila a že na Slovensku jede dál (JJ Elektronic).
Myslím že nejhorší elektronky se vyráběly v Polsku, viz jejich PCL805. Když se na Aukru objeví polské EL84 (o které je jinak velký zájem), většinou se vůbec neprodají.
Myslím že nejhorší elektronky se vyráběly v Polsku, viz jejich PCL805. Když se na Aukru objeví polské EL84 (o které je jinak velký zájem), většinou se vůbec neprodají.
Já už si to přesně nepamatuju jak to funguje, ale on má asi pravdu.
Radioaktivní záření nějakým způsobem zvyšuje vodivost polovodiče.
Tohoto jevu se využívá v polovodičových detektorech záření, pokud vím funguje to pouze při připojeném napětí.
Je tedy docela možné, že záření po výbuchu nějakým způsobem změní vlastnosti polovodičů a vzhledem k sekundárnímu záření po výbuchu asi nebudou v oblasti použitelné nějakou dobu...
Radioaktivní záření nějakým způsobem zvyšuje vodivost polovodiče.
Tohoto jevu se využívá v polovodičových detektorech záření, pokud vím funguje to pouze při připojeném napětí.
Je tedy docela možné, že záření po výbuchu nějakým způsobem změní vlastnosti polovodičů a vzhledem k sekundárnímu záření po výbuchu asi nebudou v oblasti použitelné nějakou dobu...
Ionizující záření (ať už přímo nebo nepřímo) se detekuje v látkách tak že kupodivu způsobuje ionizaci prostředí. Ionty/elektrony se pak svádějí na elektrody, kde se problematika měření IZ převádí na problematiku měření malých proudů (pA, nA, ... - podle dávkového příkonu a typu senzoru).
U polovodičů vlivem záření postupně dochází k degradaci PN přechodu či ke změnám struktury materiálu (ovlivnění vodivosti dotovaného krystalu). To že se na okamžik stane vodičem je tvrzení obdobné tomuhle: vlivem proudu se vodiče stávají nevodiče. A nebo: vlivem působení napětí se z nevodičů stávají vodiče.
Takže ano, pokud záření v polovodiči způsobí ionizaci tak masivní, že proud energetických částic je velký a energie daných částic je vyšší než desítky eV, tak se může zdát, že PN přechod se stává vodičem v propustném směru. Pokud je energie částic např. 10 keV, tak určitě i v závěrném směru. PN přechod se ale stává vodičem až vlivem proudu těchto nabitých "energetických" částic a to pak rozhodně nevratně.
PS: Ještě abych se opravil - Burajko má pravdu v tom, že analogové obvody mají větší odolnost než digitální. Materiálově je to jedno - dochází ke stejné degradaci nehledě na zapojení. Rozdíl bude v záporné zpětné vazbě. Pokud má totiž dejme tomu třeba OZ silnou zápornou zpětnou vazbu a vlivem záření mu poklesne zesílení na polovinu, tak se tento nedostatek navenek nemusí projevit - tedy projeví se jako změna zesílení obvodu na třetím desetinném místě. Pokud se to stane u tranzistoru (beta jde na polovinu) bez zpětné vazby zapojeného jako spínač relé, tak výsledek může být nešťastný.
EDIT: Burajko psal o poškození analogu EMP. Takže tu svou opravu beru zpět - pokud teda Burajko neměl na mysli poškození obvodů zářením....
U polovodičů vlivem záření postupně dochází k degradaci PN přechodu či ke změnám struktury materiálu (ovlivnění vodivosti dotovaného krystalu). To že se na okamžik stane vodičem je tvrzení obdobné tomuhle: vlivem proudu se vodiče stávají nevodiče. A nebo: vlivem působení napětí se z nevodičů stávají vodiče.
Takže ano, pokud záření v polovodiči způsobí ionizaci tak masivní, že proud energetických částic je velký a energie daných částic je vyšší než desítky eV, tak se může zdát, že PN přechod se stává vodičem v propustném směru. Pokud je energie částic např. 10 keV, tak určitě i v závěrném směru. PN přechod se ale stává vodičem až vlivem proudu těchto nabitých "energetických" částic a to pak rozhodně nevratně.
PS: Ještě abych se opravil - Burajko má pravdu v tom, že analogové obvody mají větší odolnost než digitální. Materiálově je to jedno - dochází ke stejné degradaci nehledě na zapojení. Rozdíl bude v záporné zpětné vazbě. Pokud má totiž dejme tomu třeba OZ silnou zápornou zpětnou vazbu a vlivem záření mu poklesne zesílení na polovinu, tak se tento nedostatek navenek nemusí projevit - tedy projeví se jako změna zesílení obvodu na třetím desetinném místě. Pokud se to stane u tranzistoru (beta jde na polovinu) bez zpětné vazby zapojeného jako spínač relé, tak výsledek může být nešťastný.
EDIT: Burajko psal o poškození analogu EMP. Takže tu svou opravu beru zpět - pokud teda Burajko neměl na mysli poškození obvodů zářením....
Vagon: u polovodičových detektorů záření se využívá tvorba párů elektron-díra v krystalu. A stačí jednotky eV (necelé 3 eV u Si) aby jsme mohli něco detekovat - to je jediný rozdíl mezi ionizační komorou. K ionizaci v IK je potřeba na vytvoření iontového páru asi desetinásobná hodnota.
Změna vodivost krystalu bude spojená s jeho poškozením.
Změna vodivost krystalu bude spojená s jeho poškozením.
.-
zdenoeddie
- Příspěvky: 2579
- Registrován: 31 říj 2007, 00:00
- Bydliště: uz len Presov :)
- Kontaktovat uživatele:
Podla mna nevratnost moze byt aj dosledok(pri nizsich ev),Ked napr.pri operaku zacnu viest oba trandy na vystupe,tak zarucene sa polovodic "upece" stratovym vykonom.To je len moja teoria.O tych sramkach som to citalna actel-i.
Inak pomerne zaujimavy clanok o ochrane proti elmg.imp je na http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1860&highlight=ss18 je to prekladane z ruskych clankov. neviem ci v tomto ,alebo prvom dieli.(a kolko je na tom pravdy)
Inak pomerne zaujimavy clanok o ochrane proti elmg.imp je na http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1860&highlight=ss18 je to prekladane z ruskych clankov. neviem ci v tomto ,alebo prvom dieli.(a kolko je na tom pravdy)
Už druhý krát strihám a furt je to krátke
Oni sa na to tak nepozerali,po jadrovej doktrine MAD (zarucenom vzajomnom zniceni) niekto dostal napad,ze by to rakety v silach mohli prezit(aj ich spevnovali),a po prvom utoku opetovat palbu.Preto aj americania na minutemanoch3 zvysovali kilotonaz v hlaviciach,ktore boli urcene na likvidaciu sil.
A somezrejme ,ze musel to prezit aj computer na rakete,po naslednom prelete hribom.
Mali by sme uz sa vratit k povodnej teme...
A somezrejme ,ze musel to prezit aj computer na rakete,po naslednom prelete hribom.
Mali by sme uz sa vratit k povodnej teme...
Už druhý krát strihám a furt je to krátke
Cust píše:Vlivem záření dochází k poškození i kovů, takže katoda elektronky taky neuteče.Ale přikláním se k názoru Atlana.
Dratak: omlouvám se za hloupou vsuvku.
To je sice pravda,ale vplyv na pevnost materialov ma aj tepelne ziarenie,ale vtedy to uz je fakt jedno.
Už druhý krát strihám a furt je to krátke
idím,že je tady pře o reakci na jaderný výbuch.Můj otec,student vaakuové průmky Rožnov,mi vysvětloval,že elektronky přežijí jaderný výbuch narozdíl od polovodičů.Proto se používají na klíčových místech. takže vpodstatě to co Dratak.Já si to později vyložil tak,že v místech,kde polovodič odejde elektronka ještě funguje.Samozřejmě jde o intenzitu záření netvrdím,že elelktronka přežije všechno.
To Burajko: Nevím jestli měli Rusi nejlepší elektronky na světě,ale hóóóhně se jich dělalo v ČR v Rožnově a hned se na ně tisklo"sdělano v CCCP".Tak asi tak no.
To Burajko: Nevím jestli měli Rusi nejlepší elektronky na světě,ale hóóóhně se jich dělalo v ČR v Rožnově a hned se na ně tisklo"sdělano v CCCP".Tak asi tak no.
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.