Třífázový motor s kotovou nakrátko-proud samotného statoru.
Moderátor: Moderátoři
Třífázový motor s kotovou nakrátko-proud samotného statoru.
Po rozebrání a vysušení jsem připojil do sítě jen stator s vyjmutým rotorem abych si zkusil, zda je svod na kostru odstraněn (neměl jsem k dispozici megmet). Očekával jsem, že se samotný rotor bude chovat jako trafo naprázdno, tj. že bude mít malý klidový odběr. Překvapilo mne však, že se vinutí statoru při tom během asi 10 sec zahřálo na vysokou teplotu, že jsem musel stator ihned odpojit ze zásuvky. Ochranný jistič při tomto pokusu již nevypínal, takže vysušení snížilo svod minimálně pod citlivost chrániče.
Po zpětném smontování celého motoru již motor normálně běží a má při zatížení čerpadlem po 1/2 hodině chodu běžnou provozní teplotu. Takže závitový zkrat by ve vinutí neměl být.
Proč tedy samotný stator bez rotoru bere tak vysoký proud, nějak mi to v hlavě nezapaluje. Dokáže někdo jednoduše vysvětlit to, že rotující kotva nakrátko vlastně snižuje klidový proud statoru? Než jsem provedl tuto praktickou zkoušku, asi bych se "do krve" pohádal, že samotný stator bez rotoru se bude chovat jako trafo naprázdno, tj. že bude mít minimální odběr proudu a tím také minimální oteplení.
Dík za názory a vysvětlující teorii.
Brozicek píše:Andrea píše:Vyndáním rotoru uděláš "velkou díru" do mag. obvodu statoru, jehož součástí je i rotor. Je to jako když EI trafu sebereš to Ičko, spadne indukčnost a proud vyletí nahoru.
Andreo díky, jsi hlava. Je to logické, srozumitelné a jednoduché vysvětlení.
Dá se na to přijít i jinou úvahou - když se přesytí jakýkoliv magnetický obvod, jeho indukčnost poklesne - je to známá věc hlavně u filtračních indukčností, které se musejí navrhovat na značně vyšší proud, než jaký jimi za provozu teče, aby se právě nepřesycovaly. Zdánlivý střídavý odpor přesycené indukčnosti klesne na zlomek původní hodnoty a taková tlumivka pak nefiltruje - neklade vf střídavým rušivým signálům potřebný odpor. Naprosto stejný efekt docílíš i tím, že zmenšíš průřez jádra té cívky - zbytek průřezu je namáhán původním magnetickým tokem a zákonitě se přesytí. Vyjmutím rotoru z motoru uděláš to samé - zmenšíš aktivní průřez jádra vinutí - zbytek jevu objasňuje myšlenka vyslovená Andreou.
A kutilmile - nelituju tě
EKKAR píše:Dá se na to přijít i jinou úvahou - když se přesytí jakýkoliv magnetický obvod, jeho indukčnost poklesne - je to známá věc hlavně u filtračních indukčností, které se musejí navrhovat na značně vyšší proud, než jaký jimi za provozu teče, aby se právě nepřesycovaly. Zdánlivý střídavý odpor přesycené indukčnosti klesne na zlomek původní hodnoty a taková tlumivka pak nefiltruje - neklade vf střídavým rušivým signálům potřebný odpor. Naprosto stejný efekt docílíš i tím, že zmenšíš průřez jádra té cívky - zbytek průřezu je namáhán původním magnetickým tokem a zákonitě se přesytí. Vyjmutím rotoru z motoru uděláš to samé - zmenšíš aktivní průřez jádra vinutí - zbytek jevu objasňuje myšlenka vyslovená Andreou.
Ale prdlačky, nezmenšíš průřez jádra, copak je stator navinutej na rotoru? Neni, takže průřez jádra statorových cívek nezmenšíš, zůstane stejný, jen ubereš kus mg. obvodu a tím zvětšíš vzduchovou mezeru - zvětší se magnetický odpor, klesne indukčnost a naopak se zvětší max. možné H, které v tom mg. obvodu může být. Proč se asi v trafech dělá mezera
asi slovem železo a spletl se a střelil vinutí.Z kontextu je jasné že o vinutí
nešlo.A ty hned píšeš nesmysly o vinutí statoru provedeném na rotoru.
Kdybys napsala, že se předřečník asi spletl, nemusela ses zesměšňovat.
Půl hodiny správně píšeš o tom, že vzduchová mezera způsobuje velké H.
A svůj příspěvek zakončíš dotazem: Proč se v trafech dělá mezera?
Mezery u transformátorů dělají jen hlupáci.Moudří však jen tam
kde je stejnosměrná magnetisace optimální mezeru dělají.
A mezera v jádru se dělá tehdy, když chceme, aby mag. obvod snesl bez přesycení větší H, tj. větší proud, což jse v rozporu s Ekkarovým tvrzením, že se ten stator bez rotoru snáze přesytí.