Schema elektronkaca

Zpráva

Lathander · #1 Příspěvek od **Lathander** » 29 čer 2010, 19:18

Dobry den na nete som natrafil na tuto schemu. Ale velmi sa mi nepozdava Napr. Odpor R8 ? Hodnoty kondenzatorov C1,C2,C3.Taktiez by som rad pouzil pre kazdy kanal zvlast zdroj anodoveho napatia (a preto sa upravy hodnota R14 vedel by to niekto s hlavy prepocitat ? (Sam si to budem vediet az ked to omeram zapojene) Taktiez by ma zaujimalo pokyal ma niekto skusenost s touto lampu pri akom zapojeni ju bude najrozumenjsie pouzivat : zapojenu ako trioda(viz obrazok) , zapojenu ako pentoda ci rovno UL ? ( Anodove napatie budem mat zhruba 300V Vystupna impedancia koncovyh eliek Raa= 9Kohm ? )
Velmi pekne dakujem za vsetky navrhy na zlepsienie tejto schemy.(Pouzite elky by som rad nechal planujem to ako oldschool amplifier s EBL21,EF22,EM11 a v zdroji bud 2xAZ11 alebo skor 1x AZ12 sietak by som nasiel na oboje Samozrejme spomenutych eliek mam desiatky vecsinu NOS od velkeho mnozstva vyrobcov-philips,telam,dolam,tesla,tungsram,telefunken,haltron,lorenz... Zhanal/setril som si ich pre tento zosik )

BOBOBO · #2 Příspěvek od **BOBOBO** » 30 čer 2010, 06:33

Když už nacpeš na konec síťák , tak je ostatní jedno . Zapoj ten zes tak , jak je namalovaný a můžeš laborovat . Ty kondy by mohly mít o nulu méně , ale v tomto případě na hodnotě směrem nahoru nevadí , a ten odporový dělič je zatížený .

Lathander · #3 Příspěvek od **Lathander** » 30 čer 2010, 12:37

Preco by som tam preboha pchal sietak ? Ste normalny ? Preboha to je prasacina :roll:

asi by som sa neopytal na vystupnu impedanciu Raa keby som tam chcel napchat sietak dam si samozrejme spravit vystupak v revocu ( na dakych 0.05 permalloyových plechoch nech to ma uroven) . Podla datasheetu by mal byt vystupka pre dvojcinne zapojenie Raa=9Kohm. Preto som sa pytal na tuto konkretnu schemu a uvyedol som aj napajacie napatie.

#4 Příspěvek od **masar** » 30 čer 2010, 12:49

Ve schematu to je a ty jsi to zapomněl uvést, tak se nerozčiluj. :wink:

Lathander · #5 Příspěvek od **Lathander** » 30 čer 2010, 18:52

Ja sa nerozcilujem ale zartujem

(Aspon tak som to myslel. Ale poprosim dotazi k veci a k tej scheme zaco vam budem vdacny )

#6 Příspěvek od **masar** » 30 čer 2010, 22:28

Tak dobrá.
No podívej, schema je funkční a ověřené s uvedenými součástkami, takže revoluční nápady moc nečekej. Co se týká těch pochybností o R8, v původním pramenu je ten dělič velmi dobře zdůvodněn, stačí si to přečíst.
C1,C2,C3 jsou blokovací kondenzátory a čím bude jejich kapacita větší(konstanta RkCk), pro tím nižší kmitočty se budou uplatňovat záporné zpětné vazby. Nemá ovšem cenu jít nad rozumnou mez. Dolní mezní kmitočet závisí také na vazebních kapacitách C5,C7,C8.
Impedance primárního vinutí VT je v katalogu 9kOhmu, ale platí pro zapojení EBL21 jako pentod. Rozhodně si nemyslím, že přesnost dodržení tohoto parametru je nějak kritická, stejně jako avizovaný záměr tloušťky permalloye. :wink:

Při použití odděleného napájení obou kanálů proud odpory R14 a R18 klesne na polovinu, tak je třeba je pro dosažení stejných úbytků zdvojnásobit. Ale nepovažuji to za důležité. :wink:

Lathander · #7 Příspěvek od **Lathander** » 21 zář 2010, 22:28

Tak s odstupom casu(ked to uz zacalo byt pre mna naozaj akutalne pridavam aspon priblziznu schemu ako by to mohlo podla mna vyzerat)
ten trimer na kathode invertora je len taky napad(nemyslim ,ze by bol potrebny a taktiez dodam ,ze aj tak bude vhodne uz lens dovodu kvality potakov na trhu dat na vstup zvodovy odpor a nenechavat to len na zvode cez potak)
V katalogu k EBL21 je udavane ako dvojcinne zapojenie v AB : Va-300V,Vg2-300V,Rk-130ohms,Raa-9Kohms,Vg1eff-7V.

Prikladam len tak plus misnu autobus rukou kreslenu schemu a doplnim ,ze vystupak ma Raa-9Kohm a napajacie napatie bude 300-350V. Budem vdacny za hocijake navrhy a vypocty.
Prikladam aj datasheet EBL21 a EF22 ( EBL21 koncak a EF22 invertor a vstup)

#8 Příspěvek od **Cust** » 21 zář 2010, 23:33

V čem je výhoda stejnosměrné vazby prvních dvou elek?

BOBOBO · #9 Příspěvek od **BOBOBO** » 22 zář 2010, 06:08

A ještě bývá dobrým zvykem blokovat G2 u předzesstupňů .

Lathander · #10 Příspěvek od **Lathander** » 22 zář 2010, 12:29

V povodnej scheme autor privadzal na mriezku invertora kladne anodove napatie cez odporovy delic( velmi casto som na nete vydel koncepciu ,ze bolo privadzane kladne anodove napatie s anody predchadzajuceho stupna zdasa mi to ako vhodnejsie riesenie usetri sa oddelovaci kondenzator v ceste signalu napr. schema: http://tubeamp.wz.cz/images/el34schematics.png a desiatky inych vratane tovarensky vyrabanych zosikov)

G2 byva naozaj zvykom blokovat (samozrejme je to nevyhnutne pri pentodovom zapojeni ale pri triodovom to vo vela schemach na nete je a zaroven vo vela nieje takze to by som bol rad keby posudil niekto skusenejsi)

#11 Příspěvek od **masar** » 22 zář 2010, 21:04

Lathander píše:V povodnej scheme autor privadzal na mriezku invertora kladne anodove napatie cez odporovy delic( velmi casto som na nete vydel koncepciu ,ze bolo privadzane kladne anodove napatie s anody predchadzajuceho stupna zdasa mi to ako vhodnejsie riesenie usetri sa oddelovaci kondenzator v ceste signalu napr. schema: http://tubeamp.wz.cz/images/el34schematics.png a desiatky inych vratane tovarensky vyrabanych zosikov)...

To není pravda. Nejednalo se o anodové napětí, ale o napájecí napětí a to je rozdíl.
Stejnosměrnou vazbu lze samozřejmě použít, ale pouze v zapojeních, které jsou pro ni navrženy. Např. ve zmíněném odkazu (http://tubeamp.wz.cz/images/el34schematics.png) je invertor zapojen zcela jinak a použití stejnosměrné vazby umožňuje (symetrie je zajištěna samotnou ECC83 a kolísání anodového napětí předzesilovače s ECC82 na ni nemá vliv). To se ovšem nedá říci o tebou navrženém zapojení, kde symetrii zajišťuje vhodné napětí na mřížce invertoru, které bude záviset na pracovním bodu předchozího stupně. Ušetření vazebního kondenzátoru popř. odporového děliče není v tomto případě velká výhoda.
Ale máš pravdu, ať se k tomu vyjádří zkušenější. :wink:

Roxio · #12 Příspěvek od **Roxio** » 22 zář 2010, 21:13

Osobně bych použil na vstupu tu pentodu zapojenou jako triodu určitě nebudeš potřebovat takové zesílení vložil bych vazební kondezátor mezi inverotr a vstupní elku. to zabrání rozhazovaní pracovního bodu vlivem stárnutí elek. A použil celkovou zpětnou vazbu ze sekundáru výstupaku do katodového odporu vstupní elky zvýší to stabilitu zapojení atd

Lathander · #13 Příspěvek od **Lathander** » 29 zář 2010, 12:37

Ziadny miestny expert nema uz daky nazor ? ( Radu,pomoc)

Lathander · #14 Příspěvek od **Lathander** » 29 pro 2010, 11:55

Dobry den.

Takze po urcitom case zase prispejem tim co som spachal zesilovac ako taky hraje normalne prudy ziadnou elkou niesu prekrocene hocjake navrhy uvitam.
Invertor s rozdelenou zatazou a priamou vazbou sa pouziva docela casto. viz google,
E1 mam prudik 1.9mA naodove napatie cca. 60V pre G2 cca 40V, napatie za odporom R18 je cca. 220V ( Prud invertom je cca. 1.7mA )

#15 Příspěvek od **masar** » 29 pro 2010, 12:36

Nevím, jaké potřebuješ návrhy, když píšeš, že "...zesilovac ako taky hraje normalne..." a přitom jsi předchozí návrhy zcela ignoroval.
Nebo to chceš přivést k dokonalosti maximální jednoduchostí?
Mimochodem, jaké parametry jsi u tohoto zesilovače naměřil? Změřit proudy jaksi nestačí... :wink:

p.s. Ten R18 sis popletl, viď?