Měřit tak silně zkreslený proud se obyčejným měřákem nedá ale ani přístroje s TRUE RMS nejsou po daný účel spásou. Magnetizační proud mění tvar z počáteční téměř sinusovky(při malém napětí) až na špičaté útvary podle obrázku (při jmenovitém napětí). Dokonce ani znalost skutečné efektivní hodnoty proudu moc nepomůže ale chce to znát špičkovou hodnotu a tvar deformace.
Tvoje úloha nemá (podle mě)přesné řešení kromě rozmotání trafa a spočítání závitů (u zalitého trafa problém) nebo přesné náhrady.
Moderní malá (cca do 5VA)trafa mají vlastnost, že magnetizační proud mívá amplitudu téměř srovnatelnou s amplitudou jmenovitého proudu trafa. Po zatížení se magnetizační proud jakoby "schová" do proudu zátěže(na osciloskopu) a jeho amplituda ještě trochu poklesne. Kdysi jsem tu na toto téma mudroval a i nějaké obrázky jsem přiložil ale nenajdu to.
Takže moje "opatrná úvaha" je zkusit do trafa pustit právě takové napětí, při kterém bude stupeň deformace proudu naprázdno mít podobný tvar(stejnou "špičkovitost" na osciloskopu) jako na srovnatelném typu trafa.
Ideální by bylo na dvoupaprskovém osciloskopu dostat do zákrytu(plynulou změnou zesílení) křivku smímanou na primáru(podobného trafa) a k tomu křivku proudu zkoumaného trafa (napájenou ze strany "sekundáru"). Pak by se snad dalo říct, že obě trafa mají stejné sycení. A možná je to úplná kravina.
Situaci lehce komplikuje fakt, že sekundární vinutí má přimotány nějaké závity navíc na hrazení ztrát.
K tomu je nutný osciloskpu, regulační trafo, opatrnost nebo oddělovací trafo,... A výsledek? Značná nejistota.
Je to prostě případ pro Bernarda.