Zdravím,
mám TV Philips s vadným kondenzátorom
HR R
221K
2kV
v kolektori tranzistora RKS. Ide o klasickú závadu, klasickú modrú slzičku.
Nemám originál,
- je to obyčajná keramika? a môžem tam dať akúkoľvek takúto slzičku 220pF/2000V?
Ďakujem.
Kolektorový kondenzátor v TV
Moderátor: Moderátoři
Mám tu televízor, v ktorom je osadený vizuálne zhodný 221K 2kV, ale s inými (nečitateľnými) písmenami v prvom riadku.
Je v napájacej časti, kde sa nachádza napätie do 300V, bez špičiek, mohol by byť vzhľadom na rozdielne označenie v prvom riadku iný, ako ten v RKS?
- čo označujú tie písmená v prvom riadku? sú rozhodujúce pre kvalitu kondenzátora?
Je v napájacej časti, kde sa nachádza napätie do 300V, bez špičiek, mohol by byť vzhľadom na rozdielne označenie v prvom riadku iný, ako ten v RKS?
- čo označujú tie písmená v prvom riadku? sú rozhodujúce pre kvalitu kondenzátora?
-
ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
V některých aplikacích je důležitý typ keramické hmoty, ze které je kondík vyroben a která má vliv na změnu kapacity v závislosti na teplotě. Čím větší kapacita a menší objem, tím větší vliv teploty na kapacitu.
Tady to nebude problém, tady je spíš důležité to průrazné napětí.
Tady to nebude problém, tady je spíš důležité to průrazné napětí.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Jde o dvě různé konstrukce kondenzátorů, tak bych to nemíchal dohromady.
Původně byla řeč o keramice: skutečně zejména směsi s vysokou permitivitou mají i značnou závislost kapacity na těplotě. Ovšem je nutné zvážit, kde to může vadit a kde ne. Jestli kondenzátor dám jako blokovací, bude nějaký pokles kapacity po ohřátí o 10% bezvýznamný. Stejně tak v kolektoru BUčka v řádkovém konci CRT televize - změna vodorovného rozměru je jednak sotva pozorovatelná (aspoň od té doby, co se nevysílá pravidelně monoskop), jednak na tento rozměr mají vliv ještě vlastnosti dalších součástek včetně samotných vychylovacích cívek. Někteří výrobci tuto teplotní závislost rozměru zmenšili jinou teplotní závislostí, později ale nastalo období, kdy se to řešilo jen u monitorů, na nichž by ta změna byla víc vidět.
Samozřejmě v aplikacích, kde je třeba dodržet jistý přesný fázový posuv, kritický či rezonanční kmitočet, jsou takto nestabilní kondenzátory nepoužitelné. Proto se tam používají převážně svitkové, ve vf aplikacích pak se sestavují kombinace z kondenzátorů, jejichž dielektrikum má navzájem opačnou teplotní závislost, aby alespoň v možném rozsahu teplot okolí se celá sestavená kapacita jevila jako teplotně nezávislý prvek.
Samozřejmě, je-li tam někde v sérii použitý blokovací kondík o mnohem vyšší kapacitě, než ladicí, jeho teplotní závislost se uplatní stejným podílem, jako jeho kapacita - t.j., je-li ladicí kapacita 100x menší, než blokovací, uplatní se také teplotní závislost hmoty blokovacího kondíku stokrát méně.
Ovšem následující řádky jsou o něčem úplně jiném:
elektrolyty samozřejmě také s teplotou "plavou", obvykle však slouží k blokování, akumulaci náboje, nebo stejnosměrnému oddělení. Je-li jejich kapacita v zapojení větší, než vypočtená, je to v pořádku. U nich ale dochází při vyšších teplotách k vysychání elektrolytu - klesá kapacita a zvyšuje se ekvivalentní sériový odpor. Tento proces je nevratný.
Samozřejmě, že s miniaturizací se tento proces zrychlí. Před 50 lety zabraly elektrolyty hodně místa, ale parametry si vesměs drží dodnes, hlavně, pokud jsou aspoň trochu pravidelně pod napětím.
Původně byla řeč o keramice: skutečně zejména směsi s vysokou permitivitou mají i značnou závislost kapacity na těplotě. Ovšem je nutné zvážit, kde to může vadit a kde ne. Jestli kondenzátor dám jako blokovací, bude nějaký pokles kapacity po ohřátí o 10% bezvýznamný. Stejně tak v kolektoru BUčka v řádkovém konci CRT televize - změna vodorovného rozměru je jednak sotva pozorovatelná (aspoň od té doby, co se nevysílá pravidelně monoskop), jednak na tento rozměr mají vliv ještě vlastnosti dalších součástek včetně samotných vychylovacích cívek. Někteří výrobci tuto teplotní závislost rozměru zmenšili jinou teplotní závislostí, později ale nastalo období, kdy se to řešilo jen u monitorů, na nichž by ta změna byla víc vidět.
Samozřejmě v aplikacích, kde je třeba dodržet jistý přesný fázový posuv, kritický či rezonanční kmitočet, jsou takto nestabilní kondenzátory nepoužitelné. Proto se tam používají převážně svitkové, ve vf aplikacích pak se sestavují kombinace z kondenzátorů, jejichž dielektrikum má navzájem opačnou teplotní závislost, aby alespoň v možném rozsahu teplot okolí se celá sestavená kapacita jevila jako teplotně nezávislý prvek.
Samozřejmě, je-li tam někde v sérii použitý blokovací kondík o mnohem vyšší kapacitě, než ladicí, jeho teplotní závislost se uplatní stejným podílem, jako jeho kapacita - t.j., je-li ladicí kapacita 100x menší, než blokovací, uplatní se také teplotní závislost hmoty blokovacího kondíku stokrát méně.
Ovšem následující řádky jsou o něčem úplně jiném:
elektrolyty samozřejmě také s teplotou "plavou", obvykle však slouží k blokování, akumulaci náboje, nebo stejnosměrnému oddělení. Je-li jejich kapacita v zapojení větší, než vypočtená, je to v pořádku. U nich ale dochází při vyšších teplotách k vysychání elektrolytu - klesá kapacita a zvyšuje se ekvivalentní sériový odpor. Tento proces je nevratný.
Samozřejmě, že s miniaturizací se tento proces zrychlí. Před 50 lety zabraly elektrolyty hodně místa, ale parametry si vesměs drží dodnes, hlavně, pokud jsou aspoň trochu pravidelně pod napětím.
Hill píše:.....s miniaturizací se tento proces zrychlí. Před 50 lety zabraly elektrolyty hodně místa.....
Toto moje minule cez to všetko bolo v zánovnej telke, kondíky tam boli bežné, ale tento špeciálne bol napr. 47mikro objemovo ako 470mikro, či aj väčší, bol to blokovací v nejakom injekčnom obvode zdroja (imp. či RKS), takže bol som v rozpakoch, "co tím chtěl autor říct", zatiaľ sa to nevrátilo, ale už som mal prípad - 15, 20 ročnú Nokiu - kde vydržal vo vetve napájania RKS mnou menený blokovací elyt tak 1rok.. vybavil som to samozrejme aj po tejto dobe ako reklamáciu, dokonca som tam preventívne vymenil všetko čo s tým mohlo súvisieť, žiaľ, jadro problému sa mi nájsť nepodarilo, predĺžil som tomu životnosť až nahradením vyššou kapacitou..
Keramiku som našiel 3kV, za všetky vysvetlenia pekne ďakujem.
rnbw píše:Minule som vytiahol par rokov odlozene nove elyty, nikdy nepouzite, "znacka" KOME. Jeden bol nafuknuty...
Mám stejnou zkušenost - nové, 2 roky odložené HITANO 1G5/10V, průměr 8x20, ze 100ks dva nafouklé a vytlačena guma.
Tam, kde jsem ke použil (zdroje v LCD a zdroje ATX) se mi začalo vracet po půl roce....
Daval som ich na rozne zakladne dosky PC - neviem o tom, ze by boli nejake problemy (ale to neznamena, ze neboli). Jedna takato doska bezi v serveri 24x7 asi 4 roky bez problemov. Prave som to pozeral - ani jeden elyt nie je nafuknuty. Zato ked som rozobral zdroj, tak som nasiel nafuknute hned dva, znacka UNITE 