Divny vystup z H-mustku (200KHz) ??

Problémy s návrhem, konstrukcí, zapojením, realizací elektronických zařízení

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
alvr
Příspěvky: 288
Registrován: 25 led 2008, 00:00

Divny vystup z H-mustku (200KHz) ??

#1 Příspěvek od alvr »

Zdravim. Delam jeden maly ind. ohrev buzeny H-mustkem. Momentalne jsem ve fazi ozivovani s malym napajenim H-mustku. Pracuje to na 200KHz s PWM regulaci pulzu. Na vystupu mustku je primo pripojene primarni vinuti prevodniho transformatoru. Kdyz ale merim vystupni napeti z H-mustku (na primaru trafa) tak to mam hrozne rozkmitane a nezkusene nevim cim to je? Zkousel jsem dat misto te indukcnosti jen odpor a je to skoro to same. Na stejnem principu mi to hezky fungovalo na jinem malem ohrevu na 20KHz s IGBT, ale tady je to nejake rozdrbane. Mam tady na tom 200KHz docela tvrde spinani s MOSFETy s nastupnymi a sestupnymi hrany merene primo na gatech kolem 60ns. Muze to byt pricina tohoto hodne rychleho spinani a rozpinani? Nebo co tento jev zpusobuje? Aspon prosim o natuknuti, ja uz si pak informace dohledam a nastuduji....
Prikladam foto z osciloskopu (oranzova je buzeni,fialova zminene rozkmitane vystupni napeti).
Přílohy
TEK0074.JPG
(20.19 KiB) Staženo 104 x
TEK0075.JPG
(20.99 KiB) Staženo 111 x
Uživatelský avatar
alvr
Příspěvky: 288
Registrován: 25 led 2008, 00:00

#2 Příspěvek od alvr »

prikladam jeste jeden obrazek s obema budicimi signaly.
Přílohy
TEK0080.JPG
(21.41 KiB) Staženo 114 x
Andrea
Příspěvky: 9340
Registrován: 07 zář 2007, 00:00

#3 Příspěvek od Andrea »

Kde konkrétně jsou ty signály změřené a kam byla zapojená zem sond?
Uživatelský avatar
alvr
Příspěvky: 288
Registrován: 25 led 2008, 00:00

#4 Příspěvek od alvr »

budici signaly jsou merene primo na gatech tranzistoru (mezi GS), konkretne jsou merene oba tranzistory zapojene D na kladnou sbernici. A sonda vystupu je zapojena primo na vystup z tranzistoru, tzn na S obou tranzistoru zapojenych na kladne sberni (tzn. primo na pripojene vinuti trafu).
Andrea
Příspěvky: 9340
Registrován: 07 zář 2007, 00:00

#5 Příspěvek od Andrea »

A kde mají ty sondy země? To máš diferenciální sondy?
Uživatelský avatar
alvr
Příspěvky: 288
Registrován: 25 led 2008, 00:00

#6 Příspěvek od alvr »

sondy merici buzeni maji zem na S merenych tranzistoru a zem sondy merici vystup je pripojena na S tranyistoru s oranzovym buzenim. diferencialni sondy nemam ale osciloskop s galvanickym oddelenymi vstupy.
Andrea
Příspěvky: 9340
Registrován: 07 zář 2007, 00:00

#7 Příspěvek od Andrea »

A když se podíváš zároveň na UGS dolního tranzistoru, UGS horního tranzistoru a UDS dolního tranzistoru v jednom půlmůstku, tak je tam ten bordel taky a na obou gatech je to čisté?
Uživatelský avatar
alvr
Příspěvky: 288
Registrován: 25 led 2008, 00:00

#8 Příspěvek od alvr »

ano. je to to same. prikladam namerene hodnoty. zeme cervene sondy na D a invertovane na S. Navic jsem jeste predtim pri ozivovani meril jen na jednom tranzistoru s odporem zapojenym mezi D a kladne napajeni (S bylo na zaporne vetvi) a vystup mezi DS byl se stejnymi zakmity. Napada te pricina? Muze to delat treba meky zdroj napajeni toho H-mustku, hodne strme nabezne sestupne hrany buzeni? Dokud to nebude OK, tak to na sitove napeti pripojit nemuzu :-)
Přílohy
TEK0082.JPG
(19.94 KiB) Staženo 103 x
TEK0081.JPG
(19.78 KiB) Staženo 105 x
Andrea
Příspěvky: 9340
Registrován: 07 zář 2007, 00:00

#9 Příspěvek od Andrea »

Tak se 4. kanálem na ten zdroj koukni, ne?
Jinak to spínání natvrdo není moc dobré, je to pěkná rušička. Na zmenšování spínacích ztrát je lepší měkké spínání třeba kvazirezonanční při nulovém napětí. To pak ani moc neruší a spínací ztráty jsou skoro nulové.

Edit: To máš osciloskop TPS20x4?
Uživatelský avatar
alvr
Příspěvky: 288
Registrován: 25 led 2008, 00:00

#10 Příspěvek od alvr »

TPS2024.
Zdroj ma to same zvlneni kopirujici vystup, ale to jsem cekal,protoze se to prenasi. Zkousel jsem 3 ruzne bezne zdroje co mam a je to vzdy to same. Takze myslis ze mekci spinani by pomohlo? Ale jak se pak hleda vhodny kompromis mezi dostatecnou rychlosti spinani a cistym prubehem?
Andrea
Příspěvky: 9340
Registrován: 07 zář 2007, 00:00

#11 Příspěvek od Andrea »

Jakou tam máš zátěž, že ten zdroj takhle padá? Kondenzátor přímo na napájení můstku máš?

Ten bordel co tam máš měkké spínání nevyřeší, ale mohlo by ušetřit problémy do budoucna. To kvazirezonanční spínání ukousne kus aktivní části periody, zmenší se max. možná střída, takže se ta doba volí tak, aby ještě něco zbylo :), třeba 5-10% z periody je většinou únosné. Ona se ta doba kavzirezonančního přechodu s klesající zátěží prodlužuje a při hodně malé zátěži to samo nekvazirezonuje a pokud je to potřeba, musí se tomu pomoct. Ale při velké zátěži (velký výstupní proud) se ten přechod zkracuje. Dá se to řešit i variabilním deadtimem, při malém výkonu větší, při velkém menší, pak ten "úkus" z periody nemusí být tak velký (při velkém výkonu - tam vadí nejvíc).
Uživatelský avatar
alvr
Příspěvky: 288
Registrován: 25 led 2008, 00:00

#12 Příspěvek od alvr »

mam tam pripojeny primar trafa a indukcnosti cca 3mH. Jinak jsem to zkousel i s odporem cca 10-20R a byl to stejny problem. S kondikama na tranzistorech jsem take bezvysledne laboroval. Zkousim to totiz na jednom ohrevu, ktery funguje ale ma stare buzeni (na pokraji rozpadu :-) ). to puvodni stare buzeni je asi 8x mekci (ma nabeznou hranu buzeni merenou primo na G okolo 400ns) a tam to proste nejak chodi :-). Zkousel jsem nove buzeni a tvrdsi buzeni abych mohl pouzit i vykonnejsi tranzistory a takhle me to trochu vypeklo. To kvazirezonancni spinani neznam, musim to trochu nastudovat a pochopit, takze uplne nechapu to tve vysvetleni. Mam jeste dotaz, je toto rozkmitani normalni jev u takoveho tvrdeho spinani? A mam ty budice opravdu pomerne tvrde (cca 60ns nast. i sest. hrana na G) nebo je to normalni? Napada te jeste nejake alternativni reseni co s tim?
Andrea
Příspěvky: 9340
Registrován: 07 zář 2007, 00:00

#13 Příspěvek od Andrea »

alvr píše:S kondikama na tranzistorech jsem take bezvysledne laboroval.

No s tím není moc co laborovat, prostě na každém půlmůstku mezi D horního a S spodního trandíku dát kvalitní kondík 10-100uF, podle výkonu, případně ještě nějaký svitek. Kondíky co nejblíž k tranzistorům. Když to má zátěž s induktivním charakterem, tak ty kondíky musí požírat jalovinu běhající sem a tam.

alvr píše:Mam jeste dotaz, je toto rozkmitani normalni jev u takoveho tvrdeho spinani? A mam ty budice opravdu pomerne tvrde (cca 60ns nast. i sest. hrana na G) nebo je to normalni? Napada te jeste nejake alternativni reseni co s tim?

Jestli takhle lítá napětí zdroje, tak bych hledala chybu v tom zdroji a vedení napájení na ten můstek + filtrace, viz. ty kondíky. Jestli máš to trafo naprázdno, tak tam běhá samá jalovina, sem a tam, tomu zdroji to nemusí dělat dobře, pokud tam nemáš ty kondíky. Prostě zdroj musí být tvrdý, takhle mu nemůže padat napětí, jestli je spínání měkké nebo tvrdé by mělo být v tomto směru jedno.
Uživatelský avatar
alvr
Příspěvky: 288
Registrován: 25 led 2008, 00:00

#14 Příspěvek od alvr »

ok. prozatim diky moc za vsechny rady a informace. musim s tim jeste polaborovat a neco nastudovat. Snad se mi s tim podari pohnout dale.
Uživatelský avatar
alvr
Příspěvky: 288
Registrován: 25 led 2008, 00:00

#15 Příspěvek od alvr »

Tak jsem jeste dnes na chvili laboroval s tim buzenim. Predevsim jsem dukladne zafiltroval napajeni a testoval jednotlive budice zvlast, tak ze jsem S zapojil na zem, D pres odpor 20R (keramicko-dratovy 20W) na kladne napajeni (cca 30V) a filtrace z kondiku byla mezi S a rezisor s kladnym polem napajeni. Vypada to, ze zdroj na to rozkmitani nema vliv. Dojde k rozkmitani jen pri otevreni tranzistoru i s cistym zafiltrovanym napajenim (bez filtrace je kmitani jen s vetsim rozkmitem).Na starem mekcim buzeni se sestupnou hranou (20-0V) cca 200ns je to ciste a na tom novem buzeni s 60ns sestupem je velky rozkmit. Bohuzel se mi zatim nepovedlo na tom novem buzeni nasimulovat 200ns, zda se rozkmitani zmirni.
Prikladam jeste obrazky (oranzovy=buzeni primo na G,modry=napeti zdroje,cerveny= UDS).
Cim to teda jeste muze byt?
Kapacity mezi DS,GS,GD?
Ciss=18nF
Coss=1200pF
Crss=44pF
jeste nejaka rada, prosim?
Přílohy
TEK0093.jpg
nezafiltrovane napajeni
(18.72 KiB) Staženo 109 x
TEK0090.jpg
zafiltrovane napajeni
(18.18 KiB) Staženo 89 x
Odpovědět

Zpět na „Řešení problémů s různými konstrukcemi“