Trefenej zemák může namítnout, že podstata jevu nespočívá ve vzdálenosti elektrod, ale patrně na vektoru proudové hustoty v okolí kladné elektrody. Jak se zdá, při větší vzdálenosti elektrod je elektrické pole v okolí elektrody radiálně symetrické a zabarvení brambory v této části kopíruje rozložení proudové hustoty, které je za předpokladu konstantí měrné prostorové vodivosti v objemu brambory obrazem rozložení elektrického pole. Při malé vzdálenosti elektrod se dá očekávat nesymetrie v intenzitě zabarvení, což na druhé straně neznamená jinou interpretaci zkoumaného jevu.
Plošné posolení řezu je třeba zamítnout pro narušení homogenity měrné vodivosti v objemu zkoumaného objektu.
Noo. Do série s jedním drátem připojit žárovku. Nějako malou třeba 12V 5W a při vyplé nabíječce přilož dráty na AKU. Při správné polaritě žárovka nebude svítit. Při špatné se rozsvítí.
Aj tak si myslim ze merak ukazuje minus iba vtedy ked mera opacne polarity.Ked je spravne plus na pluse tak neukazuje plus.Aspon na mojich merakoch je to tak
Ved tam nemôže byť veľká chyba,včera to ešte perfektne fungovalo!!
Spíš by to chtělo k té bramboře použít měděné dráty.
Nebo se dá pól zjistit podle vývinu bublinek na elektrodě. To se používá jako učebnicový příklad. Stačí dráty strčit do sklenice s vodou. Bez brambory.
Svět vypadá dobře jen při pohledu přes koňské uši.
jasin píše:Nebo se dá pól zjistit podle vývinu bublinek na elektrodě. To se používá jako učebnicový příklad. Stačí dráty strčit do sklenice s vodou. Bez brambory.
Při elektrolýze vody se na katodě uvolňuje vodík a na anodě kyslík. Takže je třeba ho jímat a zkoušet, u které elektrody to bouchá