tda-zemnění
Moderátor: Moderátoři
tda-zemnění
A obvykle se ti do toho nachytá ještě nějaký jiný sajrajt.
Rádio se ti do signálu může dostávat dvojím způsobem: je-li součástí přehrávače, může pronikat přepínačem zdroje signálu na výstup. Není-li, pak do zesilovače pouštíš příliš slabý signál a jeho citlivost máš vytočenou tak, že signálový kablík funguje jako anténa a rádio se detekuje na nelinearitách vstupních tranzistorů konce.
Viděl bych to na to, že ti napájecí a signálová zem tvoří smyčkovou anténu.
Názorné schéma by se hodilo, případně čitelná fotka. Nejlíp obojí, protože druh šumu neslyšíme a možná je to přímo vlastnost přehrávače a bavíme se tu o následku, místo abychom řešili příčinu.
- Přílohy
-
tda-mon.png- (35.24 KiB) Staženo 104 x
V každém případě není ve schémátku zakreslený potenciometr na vstupu před C1, vyhoví tam jakýkoli logartmický potenciometr s odporem dráhy do 100k. Tím nastavíš hlasitost, protože zdroje signálu dávají obvykle podstatně víc, než potřebuje vstup zesilovače. Když tam máš poťák 10k, neškodí mezi jeho běžec a zem zapojit keramický kondenzátor asi tak 1n5.
Při použití potenciometru s vyšším odporem samozřejmě musí mít ten kondík v odpovídajícím poměru menší kapacitu, t.j. s poťákem 100k tam vyjde kapacita jen 150pF, jinak budou slyšitelně ořezané výšky.
Máš tam ten potenciometr zapojený jako potenciometr nebo jako reostat?
No a ten dostatečně dimenzovaný zdroj s dostatečně velkou filtrační kapacitou je samozřejmě nutný.
Vazba vzniká na odporu R3 a je taková, že na výstupech obou zesilovačů máš stejné signály, ale v protifázi navzájem. Čili máš dvojnásobné výstupní napětí, což u stejného reproduktoru znamená čtyřnásobný výkon.
Lineární potenciometr použít můžeš, ale má jednu nevýhodu: ucho nemá lineární závislost, takže s otáčením běžce od země poroste hlasitost v první čtvrtině dráhy strmě, téměř skokem, dál už se ti však bude zdát, že se hlasitost téměř nemění. Proto se dělají logaritmické poťáky, aby se při poslechu zdálo, že hlasitost stoupá rovnoměrně s otáčením.