Usmernovac ICL7106

Zpráva

Vena · #1 Příspěvek od **Vena** » 03 srp 2006, 18:15

Nevite nekdo jak je polarizovan ten kondenzator na vystupu OZ ma 5uF tak predpokladam ze je to elektrolit. Mate nekdo zkusenosti s timhle zapojenim ja to z katalogoveho listu intersil?

#2 Příspěvek od **jezevec** » 03 srp 2006, 19:33

Patří tam bipolární, dej tam svitek, stačí na malé napětí, elyt má velký svod.

#3 Příspěvek od **DjRix** » 03 srp 2006, 20:37

Pětimikrovej bipolár a ještě svitek,to bude pěknej válec!

Na malé napětí (a s malými rozměry) se to blbě shání,hoď odkaz na ten datasheet....

Vena · #4 Příspěvek od **Vena** » 04 srp 2006, 08:08

http://www.intersil.com/data/fn/fn3082.pdf je to na strane 14 ten svitkovy kondenzator mi prijde taky dost velky nevim jestli radsi nemam pouzit dva tantaly 10uF spojene do serie + nebo - poly

ViPali · #5 Příspěvek od **ViPali** » 04 srp 2006, 12:17

(-) k OZ, (+) k diodam

#6 Příspěvek od **DjRix** » 04 srp 2006, 19:49

Hmm,já bych teda řekl že naopak, plusem k OZ a mínusem k diodám. 8-)

PavelFF · #7 Příspěvek od **PavelFF** » 04 srp 2006, 20:07

DjRix , ViPali - máte pravdu oba, každý chvilku.

Jako možnost navrhuji SMD kondenzátor 1M. Z nějakého vraku jsem jich pár vyletoval a mají rozměr asi 3,5x5,5x1,5mm . Takže když jich dáš 5 na sebe , bude to taková malá kostička. Keramika to asi extra kvalitní není, ale elektrolytům se vyrovná.

Když spojíš dva elyty do série (plusama k sobě), tak po nějaké době bude jeden nejspíš polarizován obráceně, protože nebudou nikdy mít stejné ztrátové proudy. Tantal se při přepólování chová mnohem hůř, než hliníkový elyt.

#8 Příspěvek od **DjRix** » 04 srp 2006, 20:19

Jak je to možné???

Vždyť na výstupu toho Oz nebude nikdy záporné napětí,je to napájené baterkou?? Jinak je fakt že je to podstatě jedno,při tomhle napětí i klasickej elyt 4u7 na 50V můžeš zapojit v podstatě libovolně a nic se nestane.... :idea:

PavelFF · #9 Příspěvek od **PavelFF** » 05 srp 2006, 13:25

"Jak je to možné??? Vždyť na výstupu toho Oz nebude nikdy záporné napětí,je to napájené baterkou??"

Na výstupu OZ je napětí střídavé vůči "umělému středu napájení", který na vývodu 30 IN-LO. Takže kondenzátor dostává střídavinu.

"... při tomhle napětí i klasickej elyt 4u7 na 50V můžeš zapojit v podstatě libovolně a nic se nestane...."

Dlouhodobě to asi nebude moc spolehlivé. Po čase to vůbec nemusí mít za převládající vlastnosti kapacitu. Už jsem taky četl názory, že malé přepólování (asi 50mV), vlastně vůbec nevadí - kupodivu to nikdy nepíšou výrobci kondíků.

#10 Příspěvek od **DjRix** » 05 srp 2006, 13:37

Jak jsi prosímtě přišel na to že je na vývodu 30 umělý střed napájení???? Já teda ať na to zapojení i vnitřní strukturu koukám z kterékoliv strany,tak nikde nevidím nic co by ten střed napájení vyrábělo???

PavelFF · #11 Příspěvek od **PavelFF** » 05 srp 2006, 14:08

Tak máš pravdu, trochu jsem to zjednodušil.

Mezi č.1/V+ a mezi č.32/COMM je udržováno konstantní napětí asi 2,8V.
A jelikož vstup č.30/IN-LO je spojen přes odpor 1k s COMM, tak jsem to ztotožnil.
Je to tudíž poněkud nesymetrický symetrický zdroj. +2,8V ...0V.... -6,2V.

Vena · #12 Příspěvek od **Vena** » 05 srp 2006, 17:01

napadlo me jeste jestli by se dal pouzit jeden kondik pro jednu diodu patricne orientovany zvlast a pro druhou taky zvlast rozdeleni do tech vetvi by bylo hned na vystupu OZ?

PavelFF · #13 Příspěvek od **PavelFF** » 05 srp 2006, 17:49

Nevím, jak to myslíš, ale experimentovat můžeš, pokud tě to baví.

Jestli si ale s tím nechceš moc hrát, tak kup malý svitek nebo keramiku 1uF a dej jich tam 5 paralelně. Jsou docela malé a mají je v GME nebo v GESu. Nebo tam dej hliníkový elyt na 50V-70V ,jak píše DjRix, on tam taky nějakou dobu vydrží.

Kromě toho, 5M tam napsali jako nějaké optimum - určitě to bude chodit i s poloviční či pětinovou kapacitou , akorát se asi zvětší chyba na nízkém kmitočtu. Taky tam mohli napsat 20uF a měl bys ještě větší starost.

ViPali · #14 Příspěvek od **ViPali** » 07 srp 2006, 12:15

Takže,
ak je napätie na vstupe záporné, tak na výstupe OZ /1/ je -4,5V a kondenzátor C1 sa nabije cez diodu na 4,5 V, pretože na diode /2/ bude nula. Ak sa zmení polarita napätia na vstupe, tak na výstupe OZ /1/ sa objaví +4,5V. Kondenzátor bude (-) pólom na úrovni 4,5V a (+) pól /2/ sa zdvihne na úroveň 4,5V + 4,5V(nap. na kondenz.) = 9 V. Je to klasický booster. Prvá dioda je zavretá, druhá sa otvorí a napätie sa "vyleje" do C2, ktorý sa nabije na 9V, s polaritou (+) v bode /3/.
Keďže v bode /2/ bude vždy kladnejšie napätie (9V - 0V) ako v bode /1/ (4,5V - -4,5V) tak aj kondenzátor musí byť takto polarizovaný.

Pre tých, ktorí by chceli nad tým špekulovať, tak funkcia sa vysvetľuje na ideálnom obvode. To že v reále je tam saturačné napätie OZ, napätie na diode, alebo iná úroveň virtuálnej zeme , musí byť každému jasné.

PavelFF · #15 Příspěvek od **PavelFF** » 07 srp 2006, 22:11

ViPali: Mám trochu jinou teorii.

Proč myslíš , že "na diode /2/ bude nula"?
Když se může náboj "vylévat" do C2, proč by se v opačném směru nemohl vylít do C3 (C3 nechť je druhý kondík 1uF vpravo do C2). A jsme zase v symetrickém stavu.

Když si odmyslíš ostatní obvody vlevo od C2, co vedou do DVM , tak dostaneš přesně symetrické zapojení obvodu, který se jmenuje zdvojovač napětí. Představ si místo výstupu operáku třeba vinutí trafa připojené jedním koncem na střed (0 V). Odmysli si klidně i C1 . Z živého konce vinutí trafa (nebo střídavého výstupu operáku) jsou zapojeny jednocestné dva jednocestné usměrňovače které napájejí dva shodné RC články 1uF, 10kOhm.

Pokud budeš měřit napětí na C2, a C3 proti středu (0V), tak dostaneš +4,5V a -4,5V a nikoli 9V a 0V.

Kdyby byl odpor 470kOhm místo na C2 připojen na C3, tak by podle tvé teorie výsledkem bylo napětí -9V a C1 by byl zapojen opačně.